Moje noční můry se postupně proměňují. A já si připadám víc obezřetná a víc o objednávkách na tlumočení přemýšlím. Ještě ve třeťáku nebo těsně po ukončení třeťáku jsem si říkala, co se tak může stát, musím si to jít všechno vyzkoušet a když se to nepovede, tak se to prostě nepovede. A teď jsem víc obezřetná. A víc si vybírám témata a oblasti, ve kterých jsem si už trochu jistá, abych pak týden v kuse nebyla ve stresu, protože by mě děsilo každé tlumočení, které by mě v tom týdnu čekalo. A pak jednou za čas kývnu na "trochu děsivější" tlumočení, protože je mi jasné, že spíše takové tlumočení mě někam posune a přece jenom adrenalin je občas fajn. :)
Mými velkými nočními můrami pořád jsou věci jako:
- že přijdu pozdě a bude se na mě čekat
- že přijdu na špatné místo a budu se s klientem hledat, nebo nebudu moct najít, kam mám jít
- že na mě něco bude rušivého/vtipného (třeba že se mi vrhne sukně nebo takové to klasické, že si na wc našlápnu toaleťák apod. :D)
Nejvíc mě tahají za uši vycpávková slova k tomu paralelně v čzj, když se mluvčí při znakování moc hýbe ze strany na stranu nebo si třeba neustále upravuje brýle.
Moje faux pas docela nedávno, tlumočila jsem klientce po telefonu objednání k lékaři a sestřička se zeptala, k jakému lékaři klientka chodí, klientka znakovala "doktor Chléb+íčko" a já jsem si nějak automaticky řekla, že je to paní doktorka Chlebíčková, tak jsem to tak přetlumočila sestře, která se zarazila a zeptala se "Myslíte, pana doktora Chlebíčka?"