Chlapcovo chování jistě nepodporuje fakt, že z jeho pohledu je neustále odmítán jako"zlobivý kluk" . Například jeho sestry s ním nechtějí být, protože jim ubližuje a chová se ošklivě, ale tím mu zároveň okazují, že je "špatný". Taková nálepka neumožňuje dítěti projevit se jako"hodné", dítě mate a demotivuje ho. Pokud dítě nedosáhne pozornosti "dobrým" chováním, dosáhne jí "zlým".
Teorie nálepkování z mého pohledu více směřuje k identifikaci s tou nálepkou tedy "chovám se zlobivě, protože jsem zlobivý kluk" - nemůže se chovat jinak, protože jiná role "není nabídnuta". To, co píšete vy (a řada z dalších spolužáků) tedy zlobení za určitým účelem, bychom asi potřebovali uchopit trochu jinak (mně napadá třeba systémová teorie, pozornost interakcím v rodině, ale s tou jsme uvedeném příkladu nepracovali). Hezky se tak ukazuje, že jednotlivá teorie může mít své výhody, ale i limity.