Diskuse

Ahoj, 

myslím, že ne všem dětem vždy jde všechno. Proto se u dětí, kterým se něco takto nepovede vždycky snažím najít to, co zrovna jim jde a to do tréninku také zařadit. Také mám zkušenost, že velice pomůže, když je podpoří ostatní děti ve skupině.

Doufám, že se tvůj problém vyřeší :)

Kamča 

Dobrý den,

souhlasím s vaší kolegyní. A vždycky se nejde v dané skupince slabší dítě, zase nadruhou stranu, když to porovnám třeba podle tancování, které vedu, tak ty děti to vidí a ví přesně v čem se chtějí zlepšit a motivuje je to, že v tom chtějí být taky dobří nebo zvládnout daný cvik. Bohužel jsou děti, kteřím ne všechno jde a chodí na kroužek, ve kterém nevynikají, ale chtěly by a i přes svoje síly na to nestačí a pak už jsou z toho psychicky unavený. Je dobré toto vypozorovat a chválit vždycky děti po každém trénink a říct zpětnou vazbu.

U mě na tancování se dělo tohle hodně v jedné skupince, a po vypozorování jsem to začala řešit. To dítě třeba nechtělo dělat daný cvik, protože mu to nešlo, takže jsem mu vysvětlila, že ne všechno jde hned a chce to čas, tedy jsem to zkusila s ním a dala jsem mu psychickou, ale i fyzickou podporu. Začala jsem si všímat i maličkostí, že jsem ho pochválila za správné držení těla, špiček a tak, samozřejmě jsem chválila více dětí a ne jen to jedno.

Jsou děti, které potřebují více pochvaly, aby je to motivovalo.

S pozdravem

Michaela Lávičková

Ahojky,

já mám podobného chlapce ve své 1. třídě. Je to nadaný chlapec, který zvládá absolutně všechno kromě sportu a jakékoliv spolupráce s někým. Na tělocviku mám spojený 1. a 2. ročník a dá se říct, že jsou celkem všichni velmi sportovně nadšeni až na tohoto jedince. Rádi se hecují a milují různé závody dvojic nebo družstev. Prvňáci to dost rychle odkoukali od druháků, které jsem měla už loni. Byli na to zvyklí a uměli přijmout prohru.

Tenhle chlapec však nesnesl ani to, že by byl na druhém místě. Téměř každý začátek hodiny probrečel s tím, že už dopředu ví, že určitě prohraje. Po sáhodlouhém vysvětlování, že každému jde něco jiného, jsem se prostě rozhodla, že budu jeho chování ignorovat. A ejhle, chlapec rychle pochopil, že řvaním nic nezmůže a začal se více snažit a dokonce na sobě pozoroval změny, kterými se pyšnil. 

Nikdy jsem jim tedy neříkala, co se stane, když někdo prohraje, ale nastavila jsem to opačně. Jedinec nebo tým, který zvítězí si bude moci vybrat jakoukoliv pohybovou nebo míčovou hru, kterou si zahrajeme. Celkem fungovalo i to, že budou předcvičovat rozcvičku - to je taky hodně baví.