V článku je krásně popsán pohled, jak se vytváří pouto s přírodou již v raném dětství. Jak je důležité být s dětmi venku, navštěvovat lesy a nechat děti objevovat. „Příroda dává možnost předškolákům pohybovat se tak, jak jim to hřiště neumožní...“ O to víc mě mrzí, když vidím, jak to například u nás v mateřské škole, kde pracuji, vypadá. Souhlasím s tím, že příroda dává obrovské možnosti předškolákům, ale na druhé straně tady jsou rodiče, kvůli kterým jejich potomci o tyto možnosti přichází. Děti z města častokrát opravdovou přírodu ani nemohou poznat. Pokud je necháme pobíhat v blátě, přeskakovat kaluže, tak se na nás hned odpoledne rodiče zlobí, že jejich děti mají špinavé oblečení. Některé děti s nástupem do mateřské školy poprvé poznávají opravdový les, jelikož nikdy v žádném nebyly. Učí se chodit dál, než od auta ke dveřím, či poznávají, že jsou vlastně i zábavnější hry než jen ty, co mají doma na počítači či tabletu. Mnoho dětí se teprve v mateřské škole učí, že odpadky patří do koše a nemohou je nechávat tam, kde chtějí. Rozhodně ale nechci generalizovat, takové nejsou všechny děti, ale smutné je, že jich je čím dál více.