Časopis Projekt 1967/12.
Můj zájem zde budí samotná historie Petržalky v rámci vývoje, zda šlo o komunistický projekt panelových domů na části města? Zároveň mám zájem o starší historii, kdy mě z jiných pramenů překvapilo, že Petržalka se stala součástí Bratislavy i Československa až v roce 1919.
Historie vývoje Petržalky je rozhodně zajímavá. Zájem ve mně budí i fakt, že první most, který ji spojil s Bratislavou, byl postaven až v roce 1891. Dle mého názoru to byl komunistický projekt, ve kterém se mělo vybudovat sídliště, které by se zapsalo do historie jako světová senzace.
Téma mě zaujalo, protože jsem o Petržalce skoro nevěděla. Tento projekt na mě trochu působí jako science fiction, že z vesnice, kterou byla do roku 1946, se stane plánovaně největší sídliště ve střední Evropě. Už tedy samotný obraz ostrůvku plného panelových domů je dost pozoruhodný. Fakt, že se Petržalka nestala světovou senzací, jak si komunisté mysleli, selhal už na počátku, Tím, že soutěž o návrh neměla víteze. Spojení několika projektů vytvořilo uspokojivý projekt, ale ne dechberoucí. Zajímalo by mě, co se stalo s lidmi, kteří žili v původní vesnici? Zda se po výstavbě někteří vrátili zpět? Kdyby byl Husák Čech, měli bychom stejný projekt v Praze?
Podívejte se, prosím, na tento text, který by vám měl pomoci při dalším postupu - přesnějším vymezení badatelského pole.
Po určitém prostudování a hledání mě napadla otázka v ohledu toho:
Jak probíhala soutěž na výstavbu panelové Petržalky, které se účastnilo i několik zahraničních firem, když se jednalo i o jeden z největších projektů století?
ZDROJE:
Gross K.,: Medzinárodná súťaž Bratislava Petržalka, Bratislava, 1969
Svetko Š., : Nový Urbanizmus v Petržalke, Projekt 9, 1967
Děkuji za vaši práci. Nezkusil byste, prosím, do otázky přidat i nějaké sociální nebo politické kontexty? Proč by pro nás tato soutěž měla být zajímavá? Myslím, že text Matěje Spurného by měl být v tomto směru návodný.
Když se nad tím zamyslím čistě obecně, tak určitě mě napadne i určité tehdejší pozadí Studené války Západu a Východu, kdy s touto zakázkou pracovali i "Západní imperialisté", kteří tehdy mohli operovat přímo na území ČSSR. Zároveň mě osobně v podstatě překvapilo, že to byl určitý zárodek podnikání, který také nebyl v socialistickém Československu moc běžné.
Každopádně pokud by bylo potřeba mohu asi najít nějaké spojitosti i s textem Matěje Spurného.
Ohledně následného sledování tématu jsem se snažil zaměřit kupříkladu na pražské Jižní Město, jehož výstavba také probíhala na konci 60. let s tím, že vypsaná soutěže se zřejmě pohybovala na rozdíl od Petržalky jen na tuzemské půdě. Zajímavostí v tom je, že dnes již běžné části Prahy jako Háje a Chodov byli připojeny k Praze až v roce 1968. A nyní je zde i samozřejmostí metro.
ZDROJE:
https://www.praha11.cz/cs/praha-11-v-kostce/z-minulosti-prahy-11/vznik-jizniho-mesta.html
převzato z Kniha o Praze 11, 1998; J. Bartoň, Praha 11 na prahu 21. století, 2007
Ještě mě jen tak okrajově napadla myšlenka jednoho z nejmladších českých měst Havířov, které bylo v podstatě vybudováno kvůli lepšímu bydlení havířů v místech, kde bylo obrovské naleziště uhlí. To však začalo například už v průběhu třetí republiky.
ZDROJE:
https://www.havirov-city.cz/historie-soucasnost/historie-soucasnost/historie-soucasnost