Dopisy Hernána Cortése španělskému králi Karlu V.
Druhý a třetí dopis o dobytí Tenochtitlánu. Praha, 2000.
Opravdu vypadalo popisované město a přístup místních včetně panovníka tak, jak je Cortés popsal? Není trochu zvláštní, že by se místní okamžitě přizpůsobili Španělům a nechali si např. zničit své chrámy jen proto, že jim nějací Španělé řekli, že je to proti Pánu Bohu?
Ahoj, vzhledem k tomu, že jsme se neměli možnost pobavit na setkání předmětu, navrhoval bych se sejít někde separátně a probrat, co s tím Cortézem dál.
Souhlasím. Já mám čas hned po přednášce, takže pokud bys měl čas, navrhuji se sejít hned po ní.
Tento pramen by šel použít při výzkumu, jak probíhalo obsazení Tenochtitlánu Španěly, nebo jak vypadal život místních ještě před jejich příchodem. Bohužel jde o pramen silně subjektivní, takže těžko říct, co všechno bylo upraveno či pozměněno od reálné skutečnosti. Také z něj lze vyvodit, jak se Španělé chovali jako uzurpátoři a jejich zájmy v cizí neznámé zemi.
První otázka, která mne během čtení napadala, byla, kolik ze zmíněného zlata a stříbra conquistadoři rozkradli, tak aby to král nevěděl. Nevím, zda by mohl existovat nějaký zdroj takovýchto informací, ale třeba se mohly dochovat poznámky nebo korespondence nějakého Cortézova odpůrce.
Výzkumem, který by se mohl od tohoto pramene odvíjet, je například osud zmiňovaného bohatství. Co z něj se dostalo do Španělska, co z něj přežilo v původní podobě dodnes? Bylo Cortézovo vychvalování, co se týče kvality výrobků opodstatněné, nebo pouze nadhodnocuje dosud neviděné? Lišili se výrobní technologie lokálního obyvatelstva výrazně oproti tomu, co znal ze Španělska?
Zde přidávám slíbené shrnutí mých dojmů z textu:
1. Otázka: Opravdu Aztékové přijali Španěly „s otevřenou náručí“?
2. Otázka: Kolik z bohatství Aztéků skutečně přežilo a kolik si z něj potají Španělé rozkradli bez vědomí krále?
3. Otázka: Opravdu se výrobky a technologie v Aztécké říši lišily tolik nebo je Cortés pouze přecenil?
4. Otázka: V čem byla společnost v aztécké říši rozdílná a v čem shodná se španělskou společností?
Osobní motivace - můj zájem
- Jak vypadala společnost v aztécké říši a jak vnímali příchod Španělů, zda byl opravdu tak přívětivý, jak Cortés popisoval
Kritický moment pramenu – která část pramene mě motivovala k otázce, která mě zaujala
- Cortésovo líčení, jak jim Aztékové a panovník Montezuma „zobou z ruky“ a nechají si od nich poroučet jen kvůli tomu, že je vidí jako někoho jim nadřazeného, kdo zná všechno lépe než oni (např. co se týče náboženství a náboženských praktik či rituálů)
- Popis trhu, kde je dostání naprosto vše a vše je té nejlepší kvality, jaká ve Španělsku není. Také, že jsou Aztékové zručnější ve všech technikách zdobení, úpravy potravin či surovin a výrobě všelikých nástrojů.
Z nového textu se dát formulovat odpověď na první otázku, tedy že velkou roli na průběh conquisty mají způsob myšlení a práce se symboly. Zatím jsem četl jen scan, podívám se i do kompletní knihy. Nicméně na základě tohoto textu je možné se dál ubírat směrem rozdílnosti mentalit či klíčovosti Cortézovi schopnosti improvizovat. Do toho pak může spadat i čtvrtá otázka, pokud se bude obírat spíše kulturně - jazykovým směrem.
Co se týče druhé a zejména třetí otázky, zdá se, že v textu zmiňovaný Florentský kodex by mohl být dobrým východiskem. Text se odkazuje na s. 107 na kapitolu věnovanou ozdobám králů v tomto kodexu a z dalších použití vyplývá, že obsahuje i informace z pohledu domorodců.
Tak bohužel se mi nepodařilo se podívat do celé knihy, nicméně bych to viděl tak, že bychom se mohli ubírat směrem té první otázky, zapracovat na formulaci a podívat se, jak se k tomu hodí ten Florentský kodex a ten Bernal Díaz a pak hledat něco dalšího.
Teda musím říct, že neumět Španělsky je u tohoto tématu velký handicap. Nejen, že to vede ke spoléhání se na překlady, ale tyto překlady jsou mnohem obtížněji dostupné. Sahagúnova Historia general se dá najít naskenovaná, dokonce přímo její manuskript (Florentský kodex), ale jen co to potřebuju anglicky, tak abych objednával knihy z amazonu.
Podívejte se, prosím, na ukázku z knihy Tzvetana Todorova Dobytí Ameriky: Problém druhého. V ukázce jsou dvě kapitoly, můžete si četbu ve skupině rozdělit.
Tedy k návrhu výzkumné otázky. Jak jsem již psal, šel bych směrem toho prvního okruhu (přijetí s otevřenou náručí).
Ohromeni neznámem, mentalita Aztéků a jak obracení se k historii brání v improvizaci.
S tím, že dalšími prameny by byly následující:
Bernardino de Sahagún: General History of the Things of New Spain - hlavně knihy 12 The Conquest (která je z nějakého důvodu v knihovně 1LF UK) a 5 The Omens, dále by se využili knihy 4 The Soothsayers (která je v AJ vydávaná v jednom svazku s knihou 5) a 6 Rhetoric and Moral Philosophy
Fray Diego Durán: History of the Indies of New Spain - hlavně kapitoly o conquistě (tedy od LXIX do konce), a pak nějaké vybrané (např. XXVI popisující 16 ústředních zákonů, přišlo mi, že LXIII o průletu komety by mohla být zajímavá, ale nebyla v náhledu)
The Memoirs of the Conquistador Bernal Diaz - dá se použít pro rozšíření perspektivy, ale není to úplně k tomuto tématu (bohužel asi jediná kniha, u které nebyl problém najít ebook v AJ)
Co se týče dalších pramenů z té doby, Crónica Mexicana nebyla k nalezení v AJ (ale hodila by se, jelikož autor není Evropan). Codex Mendoza by se spíše hodil k tématu hmotné kultury, z toho, co jsem viděl na naši otázku moc neodpovídá.
Bohužel soudobých pramenů je omezeně (myslím, že jsem zmínil skoro všechny známější) a neznalost Španělštiny je u tohoto tématu handicapem, vypátrat digitalizované verze anglických překladů je u většiny těchto knih docela výzva.
Souhlasím s tématem výzkumné otázky. Navrhuji zaměřit se na kulturní rozdíly mezi oběma mentalitami a také na to, jak se Cortézovi podařilo využít některých rozdílností ve svůj prospěch a porazit Aztéky i přes jejich početní převahu na svém vlastním území.
Prameny:
- Barbara A. Somervill: Great empires of the past: Empire of the Aztecs - zejména 3. kapitola věnující se španěské conquistě (v AJ po chvilce hledání volně dostupná)
- Matthew Restall: Seven Myths of the Spanish Conquest (ve formě epub či pdf, bohužel placená)
- Frances Bredan, Richard E. Blanton, Elizabeth Hill Boone, Mary G. Hodge a Michael Smith: Aztec Imperial strategies
- Také by šla jako sekundární pramen použít kniha The Daily life of the Aztecs od Jacques Soustelle (volně dostupná, pokud máte účet na archive.org, dále je ve španělštině a francouzštině v dílčí knihovně FF anglistiky a romanistiky) a porovnat ji s nějakou publikací věnující se právě mentalitě Španělů za dob conquisty (např. Matthew Restall a Felipe Fernández-Armesto. The Conquistadors: A Very Short Introduction - taktéž přístupná v placené verzi online)
- A dále souhlasím s cennými prameny již zmíněných, tj. Diaz del Castillo a The Discovery and Conquest of Mexico, Diego Durán a History of the Indies of New Spain a Crónica Mexicana od Hernanda Alvarada Tezozomoca či Codex Mendoza
Děkuji oběma za vaši práci, vypořádali jste se s tím dobře. Během krátké prezentace 16. 12. bych vás poprosil o komentář především k vymezení badatelské otázky: "Jak obracení se k historii brání v improvizaci." Takto formulovaná otázka není úplně obvyklá a bude zajímavé se o ní pobavit.
Ještě jeden detail při práci se sekundární literaturou: vycházeli jste i z univerzitních elektronických zdrojů? Tzv. discovery systém, který propojuje všechny dostupné databáze, naleznete na adrese http://ukaz.cuni.cz/. Zrovna zmiňovanou knihu "Seven Myths of the Spanish Conquest" jsem zde našel k dispozici (http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=nlebk&AN=120946&lang=cs&site=ehost-live) (asi se budete muset do systému přihlásit, aby odkaz fungoval). Případně se toho dotkneme během pondělního setkání.