Rezoluce k procesu s Miladou Horákovou (Národní archiv Praha)
Napsali/podepsali žáci dopis na základě vlastních rozhodnutí?
Žáci dostali napsání takového dopisu za úkol v rámci slohové práce. Děti byli poučeni o "zrádcích" díky učitelům a inspektorům, kteří je informovali v rámci vyčerpávajících výkladů či častých pětiminutovek. Byli také povinni poslouchat školní rozhlas, který je informoval o jednotlivých dnech přelíčení. Dále byly věnovány procesu hodiny češtiny a vlastivědy. Děti tedy nenapsaly dopisy na základě vlastních rozhodnutí, byly povinni tyto práce napsat v rámci donucení. Je ale smutné, že děti věřily, že píšou pravdu a dokonce některé dopisy byly adresovány jejich rodičům, které žádaly, aby se také vyjádřili.
Co by se stalo, kdyby děti podpis odmítly?
Kolik let bylo dětem, které dokument podepisovaly?
Dočetla jsem se, že se jednalo o dnešní první stupeň základní školy.
Zároveň tato dětská rezoluce nebyla jediná, zajímalo by mě proto, kolik takových listin po republice vznikalo, jak se k podpisům stavěly školy a jak k rezolucím přistupoval Státní soud, jemuž byly adresovány.
Příklady dalších dvou dětských rezolucí z padesátého roku je možné zhlédnout zde: http://historie1950.dejepis21.cz/lib/a_rezoluce/index.html
Naše téma souvisí s propagandistickými kampaněmi, jež byly organizovány totalitním režimem. Našla jsem k tématu zajímavý text, konkrétně mrkněte na odstavec "Zapojení dětí". Dokument jsem našla na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů. Odkaz: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/0701-20-41.pdf
Tématu propagandy v rámci procesů se věnuje i několik bakalářských a diplomových prací, které jsou volně dostupné na internetu a mohou nás dovést k dalším pramenům, ze kterých lze čerpat informace.
Zkuste se podívat na úvod ke knize od Wendy Goldman Vytváření nepřítele: Udávání a zastrašování ve stalinském Rusku, kniha se týká 30. let v Sovětském svazu, mohla by být ale pro vás podnětná s ohledem na fungování teroru a zastrašování. (Je třeba ale brát v potaz rozdílnost kontextu).
Povedlo se mi najít ještě 2 zdroje
https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/0701-20-41.pdf
a pak celou knihu od stejné autorky
https://www.ustrcr.cz/publikace/pavlina-formankova-petr-koura-zadame-trest-smrti-propagandisticka-kampan-provazejici-proces-s-miladou-horakovou-a-spol/
Další odkaz na novinový článek, který přibližuje dění v 50. letech: https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/pred-sedesati-roky-probihalo-v-teto-zemi-besneni-proti-milade-horakove-a-spol.A100601_140453_kavarna_chu
Přidávám úryvek z novin, který obsahuje výpis všemožných zaslaných rezolucí včetně rezolucí ze základních škol. Dále také další ukázka dětské rezoluce.
Dále přikládám Bakalářskou a Disertační práci, které se zabývají celým procesem s Miladou Horákovou včetně zapojení dětí.
Mnou vybraná a vybroušená badatelská otázka zní následovně:
Jaký vliv měla propaganda a procesy v tehdejší době na psychiku dětí a lidí obecně?
Výzkumné téma by se pak týkalo obecně vlivu propagandy na žití běžných lidí v totalitní době.
Na tuto otázku lze najít odpověď v tomto - již zmiňovaném - prameni: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/0701-20-41.pdf
Další informace lze nalézt zde: https://zpravy.tiscali.cz/rozpadle-vztahy-nejistota-uzkost-i-kdyz-se-tata-vratil-z-vezeni-komuniste-znicili-detem-cely-zivot-317366
Psychologie propagandy od Františka Marka též pojednává o tomto, ukázka zde: https://www.citarny.cz/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/souvislosti/marek-psychologie-propagandy
Inspiraci lze nalézt i díle od Wendy Goldman; Vytváření nepřítele: Udávání a zastrašování ve stalinském Rusku. Lze zde vypozorovat určité tendence, které se v totalitních režimech vyskytují, i když ne vždy ve zcela stejné podobě.
Hezký den, děkuji za dosavadní práci, zdroje na které odkazujete bych považoval spíše za sekundární literaturu, zpracování tématu. Zkuste se ještě zaměřit na primární pramen z období vzniku rezoluce, který by vám pro zdopovězení vaší otázky pomohl. Ta otázka mi přijde zajímavá a případná. U zmiňovaných textů se můžete inspirovat.
Původně mě zajímalo, zda žáci rezoluce podepsali na základně vlastních rozhodnutí a jak to celé probíhalo. Postupem času jsem se ale zaměřila spíše na to, jaký měl celý proces s Miladou Horákovou na lidi dopad, jak to tehdejší žáci, kteří rezoluce podepsali, vnímají dnes a jak to vnímá okolí Milady Horákové (např. rodina)? Tímto směrem se proto ubírá má badatelská otázka.
Odkazy na prameny:
https://www.lidovky.cz/domov/moje-matka-milada-horakova.A070525_135035_ln_rozhovory_fho
http://www.euroskop.cz/gallery/38/11640-didakticke_materialy.pdf
http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/videosvedectvi-deti-politickych-veznu-50-let-snimek-i/?fbclid=IwAR3t1eVzZTj5_pKW6PMryuW9l0Y3GdcWQOOyvANgbtOSviGONP3oDTIIrI8
Jelikož jsem se z přístupných pramenů dozvěděla, že děti byly velice nízkého věku, tak jsem usoudila, že odpověď na mojí původní otázku je velice snadná. Myslím si totiž, že vzhledem k jejich věku byly velice snadně ovládnutelné a byla proto velice malá šance, že by děti pochybovli o pravdivosti informací a přemýšleli nad nepodepsáním. Naopak byly nuceni si být tak jisti o pravdivosti situace, že se leckdy tázaly svých rodičů na jejich názor a pohled na situaci.