Most, 11. 10. 1975. Zdroj: Státní okresní archiv Most, fotografický fond
Jak dlouho trvalo přemistovaní?
Od 30.září do 27.října 1975
Dokument co jsem viděl o přesunu kostela z roku 1976.
Společnost Transfera Praha, která zajišťovala samotný přesun byla založena v roce 1968. Osud společnosti TP by byl taky zajimavou badatelskou otázkou, jednou jsem si povídal s bývalým archivářem Prahy, který říkal, že TP byla po emigraci někoho z okruhu firmy zrušena, ale když se stavělo v sedmdesátých letech metro pod Národním muzeem, bylo narušeno podloží budovy a ta se začala propadat. Jedinej kdo to u nás byl schopnej vyřešit byly lidi právě z Transfery... takže bych se pokusil o Transfeře zjistit více
Ten link nefunguje, ten dokument je na YT, jmenuje se: 841 metrů za 646 hodin
Shrnul bych s dovolením otázky k tématu Most:
1. Z jakého důvodu došlo k přemístění kostela? K tomuto by asi bylo dobré zmínit osud Starého Mostu v jehož katastru se kostel nacházel
2. Technická část přemístění kostela:
- kdo měl přesun provést? (jak jsem již zmínil, pokusím se zjistit osud společnosti Tranfera Praha)
- jak dlouho přesun trval, jak dlouho trvala příprava na přemístění, atd.
Ahooj,
také jsem nad tím přemýšlela a jako zajímavá otázka by byla proč byl vlastně kostel přespouván, když vládnoucí režim byl zásadně proti náboženský.. podívat se na to z tohoto pohledu..
a druhá otázka, jaký a zda-li mělo vliv, že byl kostel špatně otočen, co se tyka vysvěcení třeba
Ad 1
Myslím, že by jsme rozhodně měli pracovat s osudem Starého Mostu a propojit to a tehdejším režimem a historií tohoto regionu. Odvolávala bych se na kulturně-historický význam tohoto města a hlavně tedy kostela. Zároveň si myslím, že je důležité pracovat s tím, že Most se nacházel na území Sudet a po odchodu Němců s následnou socializací padl právě do rukou státu. Proto nebyl takový problém využít nerostného bohatství a Starý Most tak de fakto odstranit. Mnoho budov bylo zničeno, ale kostel byl zachráněn.
Ad 2
Před nějakým časem jsem se účastnila exkurze v tomto kostele a bylo nám řečeno, že před tím, než mohl být kostel přestěhován, zkoušela to (pravděpodobně) tato firma na jiných domech a stavbách. Myslím si, že by bylo dobré zjistit o tom něco více. Stěhování kostela je bezpochyby velice náročné a chyby by byly nejspíše pro budovu fatální.
Jak dlouho trvala příprava na přemisťování?
Z jakého důvodu došlo k přemístění kostela?
studijní literatura:
Ahoj,
po přečtení daného textu mne napadají dvě další otázky k tématu. První se týká toho, že v textu je zmíněný posun vnímání památkové péče a historického dědictví ve vztahu k modernistické architektuře. Zajímalo by mne, ze kdy jsou prvotní plány na asanaci Starého Mostu a zda v nich je počítáno i s demolicí kostela, protože pokud ano, znamenalo by to, že by se původní projekt změnil v důsledku posunu přístupu k památkám. Druhá otázka vychází z naznačené tehdejší kritiky zničení přirozeného prostředí kostela. Domnívám se, že by bylo zajímavé srovnat prostředí, v němž byl kostel před přesunem (prakticky centrum města) a nynější situaci (umístění v parku obklopeného napůl socialistickou zástavbou, napůl "měsíční" krajinou). Zároveň by bylo zajímavé srovnat, jak se proměnil vztah obyvatel k této budově, jak hodnotí přesun.
Prameny k těmto otázkám by mohl poskytnout zejména Státní okresní archiv v Mostě, popřípadě Státní oblastní archiv v Litoměřicích. Ke stanovisku vedoucích složek státu k přesunu a jeho projednávání by mohl posloužit Národní archiv v Praze.
Ahoj,
přikláněla bych se spíše k první z otázek, které navrhuješ – co předcházelo likvidaci starého Mostu, jestli a jak se plány na ni (z)měnily a díky čemu/komu bylo rozhodnuto o záchraně kostela...
V návaznosti na článek Matěje Spurného, který popisuje poválečný vývoj vnímání kulturního dědictví urbanistických památek v socialistickém zřízení,
jsem si vyhledal další práce jeho autora, který se tímto severočeským fenoménem zabýval v rámci svého postdoktorského projektu několik let.
Osud Starého Mostu v různých možných souvislostech a ohledech popisuje např. v článku "Ustup, černé město, městu zelenému" publikovaném v časopise Dějiny a současnost 3/2014.
K textu M. Spurného bych jen rozšířil první otázku kolegyně Roštokové: zda byla vůbec nějaká snaha zabránit plánované asanaci města Most.
Na webových stránkách přímého pamětníka starého Mostu: http://starymost.wz.cz/ kde jeho autorka Marcela Čermáková zpracovala osud svého rodného města, mě zaujal
převzatý článek "POKUS O ZACHOVÁNÍ HISTORICKÉHO JÁDRA MOSTU", kde se právě možná alternativa záchrany historického jádra města a jeho rekonstrukce zmiňuje.
Dalším ze zajímavých pramenů, na který jsem dostal tip, by byl pan Ludvík Losos, který byl od roku 1954 vedoucím okresního muzea v Mostě, kde působil po dobu sedmi let, během nichž zvelebil místní
muzejní expozici a pro veřejnost pořádal i kulturní pořady. Později začal působit ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody,
kde zakládal technologickou laboratoř.
Z důvodu blížející se uzávěrky jsme se s kolegou Sihelským shodli na badatelské otázce napsané níže:
Děkanský kostel v Mostě v souvislostech v poválečného vývoje vnímání kulturního dědictví a památkové péče
Prameny k badatelské otázce Děkanský kostel v Mostě v souvislostech v poválečného vývoje vnímání kulturního dědictví a památkové péče:
Matěj SPURNÝ: "Ustup, černé město, městu zelenému" publikováno v časopise Dějiny a současnost 3/2014.
Matěj SPURNÝ: Most do budoucnosti: Laboratoř socialistické modernity na severu Čech, Karolinum 2016
Ivan ŠTEFAN: Čí je ta krajina?, Lidové Noviny 2019
Jan KLÁPŠTĚ / Otakar NOVÁK: Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Technická
záchrana kostela přesunem. Pardubice 1992
Jan ROYT / Michaela OTTOVÁ: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v době konfesních změn. Ústí nad Labem 2014
[Online]http://starymost.wz.cz/
Ludvík LOSOS: od roku 1954 vedoucím okresního muzea v Mostě, kde působil po dobu sedmi let. Později začal působit ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody.
[Video] file://www.youtube.com/embed/r0vtXh901fQ
M.Sihelský, N. Roštoková
K této badatelské otázce bych tedy jako jeden z pramenů použila územní plán (nového) Mostu zpracovaný architektem Jaroslavem Pokorným v letech 1955/56, v němž je mimo jiné i doporučení uvážit možnost zachování historického jádra města v okolí děkanského kostela, popřípadě přemístění památek do prostoru nového města, což je pro naši otázku podstatné, protože to ukazuje, že zde byly jisté snahy zachovat více památek a staveb a myslím, že by zde mohlo být k nalezení i něco vztahující se přímo ke kostelu.
Jaroslav Pokorný, Technicko-hospodářské směrnice pro zpracování územních projektů města Mostu – podrobné rozvedení zásad, Praha 1955, ONV Most II, inv. č. 736-737, Státní okresní archiv Most
Při hledání informací k našemu tématu jsem několikrát také narazila na zmínku o prohlášení kulturních pracovníků „Chceme do toho mluvit" z roku 1968, které by snad mohlo popisovat problematiku z pohledu památkářů. Bohužel se mi ho nepodařilo nalézt, mělo by ovšem být součástí knihy Dějiny města Mostu v datech od Radka Petržilky (vydáno 2014, ISBN: 978-80-86654-36-2).
Informace týkající se kostela a památek v Mostě by mohla obsahovat i publikace Most : zánik historického města, výstavba nového města ; [1945 - 2000] ; z deníku architekta Václava Krejčího (vydáno 2008 ISBN: 978-80-254-3157-3)
Jako další pramen bych ještě přidala evidenční list děkanského kostela Panny Marie a při něm ležící zvonice, k nalezení zde:
https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1014619
Konkrétně bych pak poukázala na kolonku „poznámky" u zvonice. Ta ačkoliv byla původně stejně jako kostel nemovitou kulturní památkou, byla zlikvidována a její zápis v seznamu kulturních památek byl zrušen.
Naprosto souhlasím s prací Doc. Mgr. Matěje Spurného, Ph.D. a přikláním se k ní jako správně zvolenému pramenu.
Doplnila bych Most : zánik historického města, výstavba nového města / z deníku architekta Václava Krejčího (Krejčí Václav, ISBN:978-80-254-3157-3)
Zároveň jsem natrefila na diplomovou práci Mgr. Jitky Jechové, jež se přímo zabývá městem Most, jeho historií a dále právě památkovou péči a likvidací historického jádra města.
K dispozici online je v Repozitáři závěrečných prací UK: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91074
Když jsme se v našem bádání dotkli tématu zvonici, dodala bych rozhodnutí o upuštění od památkové ochrany https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1270222
Velice se mi líbí projekt Paměť národa, jenž mapuje historii prostřednictvím svědectví a zaujal mě zde pan Miroslav Seidl, který se podílel na stěhování kostela, a dále výpověď Ing. Arch. Martina Říhy, který se zaměřuje na posuzování vlivů zaměru a koncepcí na životní prostředí a osobně se snažil o zachování tehdejšího urbanistického pojetí v Severočeské uhelné pánvi. Myslím si, že oba by mohli být dobrými zdroji pro naši práci.
https://www.pametnaroda.cz/cs/seidl-miroslav-1933
https://www.pametnaroda.cz/cs/riha-martin-1945?clipId=58359#recording
Badatelská otázka je hezky navázána na nabídnutou literaturu. Někteří z Vás ovšem nerozlišují mezi sekundární literaturou a primárním pramenem (pozůstatek minulosti). V sekundární literatuře, které jste shromáždili hodně a je zajímavá, je určitě mnoho zmíněných pramenů. Prosím, aby ti, kdo tak ještě neučinili, přispěli nějakým PRAMENEM.
Nahrávám tedy ještě raději mapu Mostu z roku 1898. Můžeme na ní pozorovat tedy změny, které nastaly v zástavbě Mostu v porovnání se současností. S odkazem na naši badatelskou otázku je spojitost s tím, jaké všechny památky už v Mostě nenajdeme a že památková péče v Mostě selhala.