Moravská galerie, http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.GD_34462.
Jaké bylo postavení žen v historii?
To v traktoru je také žena?
Kolik času ženy trávily v práci v porovnání s muži?
Je ta paní na obrázku namyšlená nebo jí smrdí ten traktor?
Komunismus - feminismus? Na kolik propaganda komunistické strany opravdu posunula postavení žen?
Nápad na badatelskou otázku.
Pokud bylo opravdu cílem komunismu zrovnoprávnění žen a mužů, proč nebyly žádné ženy zastoupeny ve vysoké politice?
Nápad na badatelskou otázkou: Jak vypadala emancipace žen za socialismu? Co se například podívat na osobu Alexandru Kollontajovou?
(i když stoupl počet zaměstnaných žen, lišilo se stále platové ohodnocení mužů a žen, zastoupení žen v politických funkcí v komusnistickém Československu a další podotázky)
Zajímavý nápad!
Akorat počet v naši skupině je již naplněn. V pokynech je psáno 4, my už 4 jsme. Tak možná zkus přispět ještě někam jinam, kde je místo ještě :)
Určila bych nějaké úplné badatelské téma. Napadla mě tedy buď Komunistická propaganda nebo se více zaobírat rovnou ženou v komunismu. Tudíž třeba ten Feminismus (jak už psala Karolína) nebo Ženy v politice za komunismu, Oslavy MDŽ, Změna postavení žen během komunismu atd. Co si o tom myslíte? Napadá Vás případně nějaké lepší téma?
Na kolik byly ženy za komunismu potřebné k ,,tvůrčí práci" (jak uvádí náš pramen) - tzn. dělničině/tvrdé práci? A proč? Byla to jakási snaha o zrovnoprávnění? Pokládám si otázku, čeho tím chtěla komunistická propaganda dosáhnout.
Když se zamyslím nad tím, čeho tím chtěla komunistická propaganda dosáhnout napadá mě, že jedním z jejich záměrů mohl být nárůst pracovních sil a bylo jim jedno, zda tyto pracovní síly budou ženy nebo muži. Nepotřebovali, aby se občané starali o osobní životy a tudíž žena jako hospodyňka byla nejspíše nevýhodná. Zda-li ovšem měli i nějaké kladné záměry(zrovnoprávnění žen i na jiných pozicich než pracovních) zodpovědět neumím. Znovu se tu pro mě vyskytuje otázka, proč tím pádem ženy nezastávaly i vyšší pozice v politice.
Po přečtení studijní literatury přináším návrh na naši badatelskou otázku: Postavení (úloha) ženy ve společnosti a její emancipace. Rozdíl a posun od roku 48 po dnešek.
(Můžeme také zmínit komunistickou propagandu, pohled na emancipaci žen během různých období apod.)
Jako pramen na zodpovězení badatelské otázky navrhuji:
Knihu: Česká společnost v 70. a 80.letech: sociální a ekonomické aspekty
-TŮMA, Oldřich a VILÍMEK, Tomáš (Praha 2008)
Konkrétně kapitolu: Postavení žen v Československu v období normalizace
-JECHOVÁ, Květa
Jako další pramen navrhuji sborník Komunistické právo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví.
- Bobek, M., Molek, P., Šimíček, V. (EDS)
(Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně, 2009)
Především kapitolu na str. 179 - 206 Genderová rovnost v období socialismu.
- Havelková, B.
Zde je odkaz na tento konkrétní příspěvek: https://www.academia.edu/6785240/Genderov%C3%A1_rovnost_v_obdob%C3%AD_socialismu
Na základě četby přiložené literatury naprosto souhlasím s Kateřiny navrženou badatelskou otázkou. Právě posun emancipace žen bych považovala za ústřední. Důležitý aspekt, na který bych nechtěla v rámci badatelské otázky zapomenout, je právě i komunistická propaganda.
Jako pramen navrhuji:
Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti 1948–1989
- HANÁKOVÁ, Petra; HAVELKOVÁ, Hana; OATES-INDRUCHOVÁ, Libora, a kol.
Badatelská otázka je zcela v pořádku, nicméně chybí dodané prameny. Věci, které jste uvedli jsou spíše sekundární literatura a nikoli prameny (primární pozůstatky minulosti). Uvedená literatura zajisté obsahuje mnoho pramenů, takže je stačí v literatuře dohledat a uvést zde.
Jako pramen k zodpovězení otázky ohledně postavení žen za komunismu navrhuji časopis Vlasta. Který vznikl v roce 1947 a je stále vydáván, tudíž může pomoci i k zodpovězení otázky rozdílu a posunu postavení žen po dnešek.
http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/periodical/uuid:56086af0-8dfe-11e5-ac67-005056827e51
Jako pramen pro zodpovězení naší badatelské otázky navrhuji deník KSČ Rudé právo. V posledních třech měsících roku 1966 přispívaly ženy prostřednictvím svých dopisů redakci do diskuze týkající se zaměstnanosti žen, kolektivní péče o děti atd.
Jako příklad jsem nalezla příspěvek Vlastimily Tesařové na třetí stránce Rudého práva z 9. listopadu 1966.
Jako prameny navrhuji následující
ŠOLCOVÁ, Miroslava: Postavení ženy v socialistické společnosti, Praha, Horizont 1984
BAUEROVÁ, Jaroslava. Zaměstnaná žena a rodina. Praha: 1974
Recenze (shrnutí) ruské vědecké práce Věry Bilšajové „Postavení ženy za socialismu" z roku 1960, kterou napsala Helena Steinerová. Odkaz na recenzi zde: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/111790/G_Sociologica_04-1960-1_20.pdf