Ústava ČSR z roku 1920
Jak se liší současná Ústava ČR od této?
Postupně sem hodím to, na čem jsme se domluvily, ať je to i někde veřejně.
Jak moc se Ústava ČSR z roku 1920 liší od té současné?
Ráda bych doplnila původní badatelskou otázku. Porovnání Ústavy z roku 1920 s tou současnou je zajímavé, nicméně tato problematika by se dala rozvinout trochu více. Mohli bychom porovnat všechny ústavy a ústavní listiny od roku 1920 a sledovat jejich proměny v průběhu let. Dále bychom se také mohli zamyslet nad důvody těchto proměn (například během totality na našem území).
Byla tato Ústava spravedlivější než je dnešní?
Co mají ústavy z let 1920, 1960 a 1992 společného?
Ráda bych nadhodila několik témat pro pozdější diskusi k prameni ,,Ústavní listina Československé republiky" z roku 1920.
Zaprvé bych se zaměřila na zásady jazykového práva, které jsou součástí dokumentu. Je pozoruhodné, jaký postoj republika zaujala vzhledem k předchozímu řešení totožného problému v době neautonomní existence v rámci Rakouska-Uherska. Jakožto úřední jazyk byl stanoven jazyk československý, na čemž není nic špatného, snad kromě faktu, že prakticky nikdy neexistoval. Ústava připouští úřední komunikaci (povinná výuka jazyka československého zůstala pochopitelně zachována) v jiném jazyce v případě, že je místní obyvatelstvo tvořeno menšinou vyšší než 20 %, což ne vždy fungovalo. Srovnejme především procentní zastoupení Němců, kteří prevyšovali nejen Maďary a Rusíny v oblasti Podkarpatské Rusi, jejíž částečná autonomie je v dokumentu popsána, ale i Slováky. Při takovýchto úvahách je samozřejmě zapotřebí zohlednit dobový kontext, operuji teď tedy pouze s čísly a chci konstatovat, že funkčnost byla z dlouhodobého hlediska v zásadě nemožná.
Dále bych ráda poznala okolnosti výkonu funkce prezidenta. Ústava stanovuje možnost dvou po sobě jdoucích období, tento fakt se ovšem nevztahoval na osobu Tomáše Garrigua Masaryka. Jakto?
Nakonec by mě zajímalo stanovení věkových hranic pro aktivní i pasivní volební právo a délek funkčních období, které jsou odlišné od dnešních.
S dovolením navážu na svou původní konkrétní otázku (jazykový zákon ve vztahu k reálnému národnostnímu složení republiky). Na tomto poli bychom mohli za relevantní pramen považovat zaprvé sčítání lidu, které bylo na území Československa provedeno v roce 1921 a obsahuje informace o rodišti, státní příslušnosti, mateřském jazyce a další, a jehož výsledky jsou dostupné v archivu Českého statistického úřadu (dříve Státní úřad statistický).
„Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. Na rozdíl od předválečného zjišťování národnosti na základě „obcovací řeči“, v rakouské části bývalé monarchie byla přijata definice národnosti, podle níž „národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk“. Tím se měla odstranit pro české a slovenské etnikum znevýhodňující definice národnosti určované podle „obcovací řeči“, která nahrávala německému jazyku. Odkaz přiznání národnosti podle „kmenové příslušnosti“ navíc umožnil, aby se ke své národnosti přihlásili i Židé nebo Cikáni, i když nemluvili hebrejsky nebo romsky. O otázku a definici „národnosti“ byly svedeny nejen boje s reprezentanty československých menšin, ale i uvnitř českého a slovenského tábora. Ačkoli oficiálně existovala „československá národnost“, bylo možno zjistit počet obyvatel české a slovenské národnosti odděleně." (https://www.czso.cz/csu/sldb/prvni_ceskoslovenske_scitani_lidu_1921)
Dále by bylo v případě hlubšího výzkumu možné obrátit se na potomstvo příslušníků z řad národnostních menšin, které u nás v daném období pobývaly (teoreticky i na ně samotné).
Na hlavním poli výzkumu jsme se víceméně shodly: zajímá nás vývoj ústavního práva na českém území od roku 1920.
Za sebe ještě přidávám jednu skupinu pramenů, kterou jsme vyčlenily (citace uvádím podle zjednodušené normy):
- SCHELLE, Karel: Dějiny ústavního práva.
- ZIMEK, Josef. Ústavnost a český ústavní vývoj.
- Kolektiv autorů: Ústava ČR – vznik, vývoj a perspektivy.
Zde přikládám prameny, které mi přijdou přínosné pro náš společný projekt (naši badatelskou otázku). V nich nalezneme podrobný vývoj ústavy. Každá kniha se zaměřuje na jedno dané období.
KYSELA, Jan. Deset let Ústavy České republiky: východiska, stav, perspektivy.
SUCHÁNEK, R.; JIRÁSKOVÁ, V. et al., Ústava České republiky v praxi, 15 let platnosti základního zákona.
GERLOCH, Aleš; KYSELA, Jan a kol.: 20 let Ústavy České republiky - Ohlédnutí zpět a pohled vpřed.
Jakožto další potenciálně užitečný pramen navrhuji akademické portály/vyhledávače - Google scholar, Academia.edu, Researchgate.net a jiné. Je v nich možné po přihlášení vyhledávat vědecké články a publikace (například na základě klíčových slov). Vzhledem k tomu, že je naše téma (respektive badatelská otázka) limitováno ryze českým prostředím, je i množství dostupných materiálů omezené, přesto se domnívám, že je dobré mít takovou možnost k dispozici.
Ráda bych jako prameny přiložila ústavy a ústavní zákony od roku 1920 v oficiálním znění, které jsou podle mého názoru důležitým podkladem pro naše badatelské téma.
Ústavní listina Československé republiky (1920)
Ústavní zákon o autonomii Slovenska (1938) a Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi (1938)
Zmocňovací zákon (1938)
Benešovy dekrety (1940-1945)
Ústava Československé republiky (1948)
Ústava Československé socialistické republiky (1960)
Ústavní zákon o československé federaci (1968/69)
Ústava Československé federativní republiky (1990)
Ústava České a Slovenské Federativní republiky (1990)
Listina základních práv a svobod (1991)
Ústava České republiky (1992/93)
Jako další pramen významný pro ústavní vývoj Československa považuji Mnichovskou dohodu, která de facto porušila československé ústavní právo. V důsledku této dohody přišlo Československo o pohraniční území a 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.
Česky dostupná tato el. verze:h ttps://www.fronta.cz/dokument/mnichovska-dohoda
Badatelská otázka (ústavní vývoj) je poměrně široká, byť má smysl. Možná by stálo za to promyslet její konkretizaci. Každopádně zákony za prameny považovat můžeme, sekundární literaturu a internetové zdroje však ne. Nejde o prameny, tedy o primární pozůstatky minulosti. Prosím, najdětě v těchto Vámi uvedených zdrojích příklady nějaký pramnů, z nichž by se o ústavnosti dalo uvažovat.
Jako další primární zdroj bych uvedla neopomenutelnou událost, kterou nazýváme Únor 1948. Ta měla velký dopad na samotné znění Ústavy Československé republiky, která byla vydána 14. dubna roku 1948.
Informace můžeme čerpat například z knihy Únor 1948 očima poražených, která byla napsána Pavlem Horákem a Vilémem Prečanem.
Přímý popis této události najdeme například na Wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Anor_1948), dále i v knize Únor 1948, kterou napsal Karel Kaplan.