Smíchov s Porgesovou kartounkou v polovině 19. století
Co továrny produkují?
Jak to tam vypadá dnes?
Jako výzkumné téma by se mi líbilo zaměřit se na kartounářství jako takové - jeho vznik a proměna až do dnešní doby, popřípadě potom poměry v továrně - jak fungovala, kdo zde pracoval, jaká byla mzda,..
S tím souhlasím. Co ostatní?
Taky souhlasím, vliv této specifické kartounky na okolní chudinskou čtvrť mi zároveň přijde taky jako zajímavý aspekt.
Vyráběla továrna kartoun pouze pro tuzemský trh, nebo docházelo k jeho exportu do sousedních zemí?
český textilní průmysl 19. století a jeho přesah do dnešní doby
Zdravím, s tímto souhlasím, zároveň by podle mě nebylo od věci připomenout i sociologický, neboť Smíchov v té době byl znám nejen jako průmyslová čtvrť, ale také jako chudinská, šlo by tedy přidat i tento rozměr (myslím, že s tím jde ruku v ruce)?
Je tato továrna dosud v provozu?
Situace a provoz továren 19. až 20. století dnes
V souvislosti se sociální rovinou a dopadem na chudinskou společnost, která na daném místě v době provozu továrny žila, by mohla k dalšímu výzkumu přispět sbírka Národního archivu "České gubernium - Knihy židovských familiantů". Sbírka je ovšem psána německým jazykem a nepodařilo se mi dohledat český překlad (badatelna.eu/fond/2098). Dílo se zabývá rovněž postavením židovské rodiny von Portheimů, kteří jsou zakladateli oné továrny, tudíž zkoumá i aspekt rozdělení tehdejší společnosti na "bohatou" a "chudou" vrstvu.
I po přečtení literatury, mi přijde jako dobré téma zaměřit se na vliv kartounářství (nebo této jedné specifické továrny) na okolí a na sociální dopad v blízkých chudinských čtvrtích.
A jako doplňující pramen navrhuji tuto diplomovou práci:
(nevím ale, jestli lze využít i diplomové práce..).
Pojednává z části o historickém vývoji textilního průmyslu, vzniku továrny a dotýká se i sociální roviny.
Také bych se na to zaměřil, jen bych vzal potaz samotný vztah k fotografie (na základě onoho textu), tj. jaký má vztah fotografie k továrně, neboť mi připadá, že fotka svou malebností poněkud pomíjí společenský status daného místa. Co jsem koukal, tak by nám mohly pomoct i texty z té doby (např. J. Arbes; Šílený Job). Jako sekundární práci bych spíš používal texty, ze kterých diplomová práce vychází (např. H. Opočenský; Hnutí dělnictva v továrnách na kartouny roku 1844. In: Česká revue 1913/14 mi připadá jako velice příhodný pramen), neboť diplomová práce je přeci jenom ještě studenstská práce.
Abych to tedy shrnul: mohli bychom vzít Burkův text o fotografii v histiografii a položit si otázku, zdali se fotka nějak vyjadřuje o tehdejších dělnících, pokud ne, proč? Tím bychom zachovali prvou otázku a zároveň zapojili i Burkův souhlasíte?
Souhlasím z kolegou, pokud je Burke nám přiděleným zdrojem bylo by vhodné ho v rámci zaměření vzít potaz. Myslím si, že obrázek nám přidělený je spíše kresba, než fotografie. Šlo by tedy rozporovat pravdivost obrazu na základě jiných historických pramenů. jako zdroj bych tedy použil Burkeho a zdroje výše zmíněné. Pro informace o samotném Smíchově a jeho sociální situaci v době fungování kartounky jsem našel tuto bakalářskou práci (file:///C:/Users/IRC-Audio/Downloads/BPTX_2012_2_11410_0_352824_0_134375.pdf), která může sloužit hlavně jako rozcestník k dalším zdrojům.
ještě upřesňuji jako primární pramen bych užil J. Arbes; Šílený Job, kde jsou popsány potíže a těžké postavení dělníků, a v korelaci s tímto pramen bych užil jako sekundární pramen H. Opočenský; Hnutí dělnictva v továrnách na kartouny roku 1844.
Jak otázka po chudinství/bohatství tak i po "obrazu" dělnictva je relevantní a má smysl. Asi byste se měli rozhodnout pro jednu z nich (není mi jasné, která nakonec zvítězila). Zároveň je třeba odlišit pramen (primární pozůstatek minulosti) a sekundární literaturu (knihy, diplmky atd.). Zkuste v té sekundární literatuře dohledat a nabídnout několik pramenů, které byste využili ve vztahu ke zvolené otázce.
Asi bych se spíše přiklonil k otázce obrazu smíchovského dělnictva a chudiny. V tomto směru by se jako prameny hodila dílo Jiřího Karáska ze Lvovic Ztracený ráj z roku 1938, ve kterém se mimo jiné věnuje i soudobému popisu smíchovské společnosti.
Rovněž se přikláním k otázce týkající se chudinské vrstvy a života dělníků oné doby.
Jako další zdroj bychom mohli využít dílo Dějiny Smíchova. Autorem je Václav Sedláček, kromě jiného člen Klubu přátel starého Smíchova. On sám byl v továrně po nějakou dobu zaměstnán. Knihu tedy dle mého názoru lze chápat jako očité svědectví, a tedy primární pramen.
Historickým pramenem, tedy pozůstatkem minulosti, by tedy mohli být i obrazy a fotografie - například F.Chalupa - Požár Portheimovy kartounky 29.2.1872
nebo některé ke kterým se mi nepodařilo dohledat autory
I z obrazových pramenů lze čerpat informace o dělnické třídě a chodu továrny.