Hirošima, dóm Genbaku
K čemu budova sloužila?
Proč mají stromy holé větve?
Kdo je osoba na fotografii?
Jaké byly příčiny vzniku hirošimské katastrofy?
Jako badatelské téma by mě zajímal odraz bombardování Hirošimy v literatuře.
Zdravím, téma Hirošimy v literatuře by mě také zajímalo. Mohli bychom například srovnat, jak je na tuto událost nahlíženo v literatuře evropské nebo americké, oproti domácí japonské literatuře. Ale nejsem si jistý, kolik japonských zdrojů bychom v překladu objevili.
Ahoj všem,
našel jsem, že v Japonsku existuje celý žánr (genbaku bungaku, volně "literatura atomové bomby"), který se problematice věnuje. Nepochybně něco bude i v překladu (min. do angličtiny). Vodítka k existujícím překladům by mohla být např. zde:
https://www.amazon.com/Writing-Ground-Zero-Japanese-Literature/dp/0226811786
Zajímavé by mohlo být i téma lidí, kteří přežili. Nemoci plynoucí z ozáření totiž byly silně stigmatizující. Těmto lidem se říkalo hibakuša, volně "lidé zasažení bombou".
Fotografie má docela konkrétní popis "Hirošima, dóm Genbaku". Badatelské téma by tedy možná mělo být užší, ale snad ne (-:.
Myslím, že i užší téma by se dalo zvládnout zpracovat. Také jsem hledal nějaké informace o budově na fotografii.
Původně se jednalo o Hirošimský prefekturální palác pro výstavu produktů. Po katastrofě získal jméno Genbaku Dome, což znamená Atomic Bomb Dome. Zajímavé je, že budovu navrhoval český architekt Jan Letzel, a především to, že to byla jediná budova tak blízko dopadu bomby, která zůstala aspoň částečně stát. Údajně proto, že bomba vybuchla prakticky přímo nad ní, a největší síla exploze tak přicházela seshora, a díky tomu byla schopná odolat. Ovšem všichni lidé nacházející se uvnitř byli na místě mrtví.
Později se uvažovalo zda má být pozůstatek budovy stržen nebo zachován, a nakonec byl kolem vybudován Hirošimský Památník míru.
Snad bychom i o této konkrétní budově a okolnostech které ji provázeli byli schopni získat dost informací, pokud bychom se jí rozhodli zabývat. A v tom případě by nám i právě fotografie ze které máme vycházet posloužila jako dobrý pramen.
Každopádně chápu správně že dnes bychom se měli nějak shodnout a zformulovat tu výzkumnou otázku nebo otázky?
Co já jsem pochopil, tak každý z nás by si měl vymyslet vlastní badatelské téma, se kterým bude nadále pracovat, ale nejsem si jistý. Každopádně když mě toto téma napadlo, tak mě jako první napadl Deník z Hirošimy od Mičihiko Hačija a skladba Hirošima od Františka Hrubína. Ještě bych si asi vybral nějakou knihu z amerického prostředí a zkusil je porovnat.
Tak teď si opravdu nejsem jistý, jak to teda má být :D myslel jsem právě, že se máme nějak domluvit v té skupině, ale ruku do ohně bych za to nedal
Pokud tedy máme mít každý svoje badatelské téma, pak bych se zaobíral jak jsem už popisoval výše, samotnou budovou dómu, a tím, jak a proč se právě ona stala jedním ze symbolů katastrofy.
V případě, že by to bylo tak jak jsem si myslel, a máme se všichni dohodnout na jednom, můžeme se dohodnout na té literatuře?
Myslím, že badatelské téma má být jenom jedno pro celou skupinu. Odraz v literatuře (japonské vs americké, příp. evropské) bude snad ok. Myslím ale, že lépe by se bádalo nad něčím užším.
V případě oddělených pískovišť by mě zajímalo badatelské téma hibakuša.
Zdravím, jestli mám správně napsané poznámky z posledního setkání, tak máme na základě přidaného textu redefinovat naší badatelskou otázku. Domlouvali jsme se, že otázku zredukujeme na pouze japonskou literaturu, jenže celý text je o tom, jak obrazy a fotografie fungují jako historické prameny, a tak si myslím, že by téma mělo mnohem příměji vycházet z té fotografie. Aby sama mohla být použita jako pramen. Pokud bychom se drželi tématu literatury, pak si nejsem jistý, jak bychom ho podle textu mohli více specifikovat. Co si o tom myslíte?
No, těžko říct, protože název pramene zní "Hirošima" a potom je k němu připojena ta fotka. Kdybych se do toho ponořil, tak bych řekl, že budova na fotce teď slouží jako památník, prostě památka a literatura má v tomhle případě stejnou funkci, jako památka na nějakou událost. Popravdě nevím, jakou jinou otázku bychom mohli vymyslet k téhle fotce.
Ano, vzhledem k přiloženému pdf bychom se asi měli soustředit na samotnou fotografii.
Co takhle: S jakým úmyslem byla fotografie pořízena? Co chtěl její autor vyjádřit a sdělit? Zní to skoro jako nějaká úvodní naivní otázka, ale navedlo mě k tomu přečtení onoho pdf.
Pro zajímavost: přikládám jinou fotografii (možná stejného autora) se stejným (!) protagonistou
Taky bych finální otázku vyvodil z fotografie, taková otázka je dobrým základem, ale myslím že by jí bylo třeba konkretizovat, protože sem musíme vložit nějaký ten pramen. A konkrétnější otázka by nás v tomhle směru více navedla.
Při pohledu na člověka na fotografii, který se prochází po zničeném městě, mě napadlo, jak moc nebezpečné bylo se po výbuchu po Hirošimě pohybovat. Zda i tito lidé mohli mít zdravotní následky z ozáření, a za jak dlouho to bylo doopravdy bezpečné.
Každopádně bychom se měli pokusit během dneška nebo zítřka na něčem shodnout, abychom měli ještě čas najít ty prameny.
Zdravotní následky po bombardování by mohly být zajímavé téma. Kdybychom se na tom shodli, tak bych jako pramen použil Deník z Hirošimy, kde je to popsané.
Souhlasíte tedy, že by naše finální výzkumné téma byly zdravotní následky po atomovém výbuchu v Hirošimě?
Já souhlasím. A rovnou sem přidám i pramen:
Mičihiko Hačija - Deník z Hirošimy
Bohužel jsem nenašel online odkaz, kde by kniha byla. Mám ji pouze v tištěné formě. Podle mě se však jedná o naprosto relevantní pramen k námi vymezené otázce. Vzhledem k tomu, že autor byl povoláním lékař, prolínají se onemocnění způsobená dopadem bomby skrz celou knihu. Hezké shrnutí je ze dne 9. září 1945. Pokud by bylo třeba, tak tuto část mohu ofotit a následně vložit do fóra.
Já jsem jako pramen, který by nám pomohl objasnit naše výzkumné téma vybral
Studii japonského Ministerstva zahraničních věcí o následcích použití jaderných zbraní
studie by měla být dostupná z následujícího odkazu: https://www.mofa.go.jp/files/000051562.pdf
Celá jedna kapitola studie se věnuje přímým účinkům výbuchu na lidské tělo a další se pak zabývá dlouhodobými účinky, které se u postižených objevily. K našemu tématu bychom nejspíš více využily druhou z těchto kapitol, kde jsou jednotlivě popsány nejvýraznější následky, kterými přeživší trpěli. Pozornost je věnována zejména leukémii, melodysplatickému syndromu a různým dalším druhům rakoviny. Text je doplněn podrobnými grafy a statistikami, které zobrazují například počty mrtvých či zraněných, nebo účinky radiace v její různé míře nebo podle vzdálenosti od výbuchu.
Další relevantní literaturu (originální i překladovou) lze najít v databázi na oficiálních stránkách Hirošimy:
Zde ještě odkaz na primární pramen:
https://www.amazon.com/Impact-bomb-Hiroshima-Nagasaki-1945-85/dp/4000097660
Badatelská otázka sice směřuje trošku jiným směrem, než jsme původně zamýšleli, ale i to je věda. Je určitě legitimní a prameny k ní zvolené vhodné. Děkuji za to.