Zpráva hl. města Prahy o žebrotě z roku 1935
Jaké byly okolnosti vzniku tohoto pramenu?
Proč byla žebrota v Praze?
Čím se stav žebroty v Praze v roce 1935 lišil od dnešní doby ?
Jak se dnes liší postup v řešení problematiky žebroty oproti roku 1935?
Návrh na badatelskou otázku - zajímalo by mě, jaký vztah je mezi nezaměstnaností a žebrotou. Jak moc velký vliv působí na stav a míru žebroty politická, ekonomická a společenská situace?
Mohli bychom se na to podívat i z hlediska nabídky na trhu práce.
Souhlasím. Možná bychom do toho mohly zapojit také profesionální žebrotu - zda byla například výhodnější než dostupné pracovní závazky apod.
Také souhlasím. Ještě mě napadlo, že by mohlo být zajímavé například porovnat, jak situace vypadala o čtyři roky později, když začala 2. světová válka (nebo i celkově během války).
Souhlasím s předchozími návrhy. Chceme se tedy na otázku žebroty (nezaměstnanost, profesionální žebráctví, …) zaměřit jak z hlediska historického, tak současného – v politickém, ekonomickém i společenském kontextu. Myslím si, že by nebylo od věci do našeho výzkumu nějakým způsobem zahrnout analýzu charitativních organizací a vývoj podpory sociálně znevýhodněných či opatření proti nárůstu žebroty během let obecně – resp. rozdíly v této oblasti v roce 1935 vs. dnes. Z tohoto vymezení bychom mohly být schopny dopracovat se k jednomu konkrétnímu badatelskému tématu, pro které lze čerpat z tohoto pramene.
Na základě společného setkání jsme shodly na následující badatelské otázce:
Jak vypadala sociální péče a opatření proti žebrotě v 1. polovině 20. století v Československu?
Myslím si, že vhodným pramenem pro tuto otázku je kniha Sociální myšlení a sociální praxe v českých zemích 1781-1939, která nabízí komplexní vhled do problematiky sociální a chudinské péče. Zejména přínosná by pak mohla být její 3. (Od chudinské k sociální péči v Praze 19. a první poloviny 20. století) a 4. (Chudinská péče v Brně v letech 1781 - 1914) kapitola, ale rozhodně bych se na ně neomezovala, jelikož lze z každé z kapitol knihy vyvodit nějaký přínos.
HLAVAČKA, Milan, Pavel CIBULKA, Jiří POKORNÝ, Olga FEJTOVÁ a Pavel BEK. Sociální myšlení a sociální praxe v českých zemích 1781-1939: ideje, legislativa, instituce. Praha: Historický ústav, 2015. ISBN 978-80-7286-241-2.
Výčet kapitol knihy z webu městské knihovny v Praze: http://www.obalkyknih.cz/file/toc/140833/pdf
Jakožto pramen přidávám číslo časopisu Sociální Revue z roku 1935, umístěného v depozitáři Lešetice.
Sociální revue : věstník ministerstva sociální péče (spolu list Sociálního ústavu Čs. republiky). Ministerstvo sociální péče, 1935. EBSCOhost, search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,shib&db=cat04374a&AN=kup.001039234&lang=cs&site=eds-live&scope=site.
A z něj konkrétně článek Václava Holého - Masaryk a úkoly sociální péče.
Holý, Václav. Masaryk a úkoly sociální péče. 1935. EBSCOhost, search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,shib&db=cat04374a&AN=kup.001040771&lang=cs&site=eds-live&scope=site.
Jako prameny, které by mohly přispět k zodpovězení naší badatelské otázky jsem vybrala:
kapitolu Chudinská a sociální péče v Praze v letech 1781–2000 z publikace Osm století pražské samosprávy, kterou vydal Archiv hl. m. Prahy v roce 2000.
http://www.ahmp.cz/index.html?mid=46&wstyle=0&page=page/docs/vyvoj-prazske-samospravy-II-F.html
Sloupek Akce pražské obce na odstranění žebroty v Lidových novinách z 5. března 1925.
https://www.lidovky.cz/pred-100-lety?year=1925&month=3&day=5&page=2
V návaznosti na mnou uvedenou sekundární literaturu (Osm století pražské samosprávy) tedy přikládám několik odkazů na dobové fotografie z prostředí ústavu, který byl krátce před otevřením v roce 1928 pojmenován Masarykovy domovy – Sociální ústavy hlavního města Prahy (dnes Thomayerova nemocnice). Věřím, že tyto fotografie nám mohou dobře posloužit jako prameny.
1. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:BASA-3K-7-521-1-Masarykovy_domovy.jpg
2. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:BASA-3K-7-521-2-Masarykovy_domovy.jpg
3. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:BASA-3K-7-521-32-Masarykovy_domovy.jpg
4. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:BASA-3K-7-521-9-Masarykovy_domovy.jpg
K badatelské otázce jsem našla tento pramen, ze kterého bychom mohly čerpat mnoho informací, jelikož pojednává o nezaměstnanosti v Československu (1918-1938), každodenním životě nezaměstnaných a dalších tématech s tím souvisejících.
RÁKOSNÍK, Jakub. Odvrácená tvář meziválečné prosperity: nezaměstnanost v Československu v letech 1918-1938. V Praze: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1429-8.
Možnost náhledu knihy zde:
Níže přikládám pramen, který nám podle mého může skvěle demonstrovat, jak vypadala sociální péče o nezaměstnané v Československu (konkrétně tedy v roce 1933). Jedná se tak o příklad pomoci nezaměstnaným z období vymezeného v naší badatelské otázce.
Dostupné z: https://www.dejepis.com/ucebnice/hospodarska-krize-v-ceskoslovensku/
Myslím si, že by nám při hledání odpovědi na naši badatelskou otázku mohla pomoct kniha, která pojednává o sociální podpoře v době Československa:
DOBIÁŠ, Kazimír. Sociální politika Československé republiky v prvním desetiletí jejího trvání / Kazimír Dobiáš. Praha: Otakar Janáček, 1929. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/vse/uuid/uuid:15b95b20-dfb1-11e1-af94-0013d398622b
- strana 4, kde autor zmiňuje Zákon č. 63/1918 Sb., o podpoře nezaměstnaných - jeho znění je dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzge4f6nrtfuya#
- dále na straně 6 se můžeme dočíst o úpravě tohoto zákona Zákon č. 322/1921 Sb., o podpoře nezaměstnaných (dostupné na https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgiyv6mzsgiwta#) a dále Zákon č. 267/1921 Sb., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných (https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgiyv6mrwg4wta#)
Skvělá badatelská otázka i rozsáhlá sekundární literatura. Nicméně mimo uvedených zákonů se vlastně nejedná o prameny jako primární pozůstatky minulosti. V dotčené literatuře jich ale bude určitě hodně, takže prosím o jejich explicitní doplnění.