HELD, Jan Theobald, KVĚT, Jindřich, ed. a TINKOVÁ, Daniela, ed. Fakta a poznámky k mému budoucímu nekrologu I.: vzpomínky pražského lékaře na léta 1770-1799. Vydání první. Praha: Academia, 2017
Prečo sa autor zaujímal o výšku okien v nemocnici? Taktiež, prečo spochybňoval praktiky iných lekárov?
Ahoj, tak už tu nejsi sama. Napadlo mě, zda to nemělo mít psychický dopad? Že nechtěli, aby pacienti brali nemocnici jako něco pozitivního, tak se snažili navodit trošku nepříjemný pocit. I když to si trošku protiřečí s významem nemocničního zařízení. Takže těžko říci, ale přirovnání ke vězeňským oknům mě k této myšlence nabádá.
Tak s tým súhlasím, asi nie je v nemocnici veľa vecí na ktoré by som upriamila pozornosť. Začala by som uvažovať presne nad výškou okien, ktorá by ma deprimovala ak by bola priveľká.
Ale musím říci, že mi to přece jen přijde trošku zvláštní. Možná by nebylo od věci se zajímat, jestli to bylo konkrétní budovou (sloužila dřív k něčemu jinéu?) nebo jestli se takto stavěly nemocnice obecně v té době? Či jen v té dané oblasti?
Plus nevím, kam to napsat, tak třeba pod tento koment. Vypadá to, že budeme ve skupině spolu samy dvě (pokud se nepřipojí nějaký opozdilec). Máme si tedy vybrat spolu jednu otázku a na té pracovat? Nejsem si jistá, zda jsem pochopila zadání správně. Pokud ano,tak by možná nebylo špatné spolu komunikovat virtuálně i někde jinde, než na moodlu. Co myslíš? Měj se hezky, Anička :)
Z prieniku informácii textu č.1 a č.2 mi to vychádza tak, že by sme mohli skúmať históriu pôrodnictva za života J.T.Helda .. čo myslíš?
Neviem či ti sedí skúmaná téma, ale ak náhodou áno, tak som našla tento prameň: Porodila šťastně děvče... : porodní deníky čtyř porodních babiček z 19. století / Vladan Hanulík (ed.)
Ahoj,
souhlasím s tebou. Text se zaobírá porodnictvím z více stran (profese, významná jména, nařízení, léky,...), ale vzhledem k tomu, že náš hlavní bod je jméno Jan Theobald Held, tak bych volila to, co jsi už nastínila.
Takže naše badatelská otázka bude znít: Jak vypadalo porodnictví za J. T. Helda?
To se mi ale zdá jako hodně široká otázka, nemyslíš? Možná bych to více konkretizovala třeba jen na samotný proces porodu? Nebo na to nemocniční zařízení? Na stav perosnálu? Podáváné léky?
Nevedela som že prameň J.T.Held je nadradený tomu druhému prameňu. Ak je tomu tak, súhlasím aby sme sa zamerali na tie posledné otázky.
Asi to tak nemusí být, ale připadá mi to jako lepší řešení, ale pokud se ti to líbí více všeobecně zaměřené, nejsem proti :)
Kdyby jsme si tedy vybíraly nějakou užší otázku, jakou preferuješ?
Ahoj Anna, máš pravdu, moja bádateľská otázka je príliš všeobecná. Zaujímalo by ma, ako prebiehal pôrod za života JTH, ale nie som si úplne istá ako to sformulovať a či ti objekt skúmania vyhovuje.
Čo tak "Porodní báby 19. století"?
Čo tak "Porodní báby 19. století"?
Porodila šťastně děvče... : porodní deníky čtyř porodních babiček z 19. století / Vladan Hanulík (ed.)
Ahoj, to zní super a vlastně jsi už na to našla i pramen.
Takže naše badatelská otázka/téme bude znít: Porodní báby v 19. století - jejich osobní zkušenosti.
Rovnou na k tomu přidám i další pramen, jsou to porodní deníky jedné z žen, o kterých se píše ve tvém prameni, a to o Anně Štěpánkové. Pramen jsem nalezka na internetové stránce badatelna.eu. Link: http://badatelna.eu/fond/180394/?q=anna%20štěpánková
Zdravím,
ostávame pri tom, že naše prameny môžu mať spoločnú tému : pôrod? Prvý prameň je denník lekára a ten druhý nám prináša poznatky o pôrodných praktikách, preto by som pri tejto pôrodnej tematike ostala. Zaujímalo by ma, ako sa líšili pôrodné praktiky báb a lekárov za života J.T.Helda ale neviem ako to sformulovať. Taktiež nemám úplne jasno, či sú tie prameny nejakým spôsobom nadriadené jeden voči druhému..
Souhlasím s tebou, zůstala bych u téma porod. Já si myslím, že ty dva prameny jsou sobě rovný. Jak si psala, první je lékařský deník (primárně psychiatra), druhý hovoří o porodnictví. Porodní báby zastupují staré metody (”alternativní”), Held je průkopníkem novějších metod. Tak možná kontrast mezi starými lékařskými praktikami a novodobou medicínou? Upřímně moc nevím, protože Held se porodnictvím nezabýval, aspoň co já vím.
Ja som niekde čítala, že sa Held v začiatkoch svojej praxe o pôrodníctvo veľmi zaujímal, mal vyštudovanú časť medicíny ktorá sa špecializuje na pôrody ak sa nemýlim. V jeho denníku to môže byť spomenuté, nie však na základe danej ukážky. V každom prípade porovnávame lekárske praktiky, Held bol všeobecne vzdelaný a myslím, že v jeho denníku by sme našli informácie o akomkoľvek odvetí medicíny.
To je super, že jsi to našla. Děkuju za informace! Nejspíše bychom to v jeho záznamech našly někde. Takže bychom tu otázku mohly pozměnit něco ve stylu: Porodnictví v 19. století pohledem porodních bab (konkrétních, které uvádíme v pramenech) versus porodnictví očima J. T. Helda? Jen nevím, zda potom nenajít ještě nějaký pramen k Heldovi? Nebo otázku necháme stejnou, jen upřesníme nějakou podinformací pozici Helda, čímž odpovíme na dotaz pana doktora?
Porodnictví v 19. století pohledem porodních bab a porodnictví očima J. T. Helda by mohla byť posledná badateľská otázka.
Všetky pramene sa podľa mňa pôrodnictva týkajú.
Super. Děkuji ti za formulaci otázky. Souhlasím s tebou, nechala bych to takto.
Celkom ma mrzí že tu zatiaľ diskutujem sama, preto skúsim v stručnosti predstaviť J.T. Helda (a možno zlákať potencionálnych oneskorencov ktorí si nechali historiografiu na poslednú chvíľu). J.T. Held nebol len pražský lekár, ale taktiež hudobný skladateľ. Mohla jeho lekárska prax ovplyvniť hudbu ktorú skladal? Alebo naopak?Je považovaný za najslávnejšieho lekára svojej doby. Zaslúžil sa aj o rozvoj psychiatrie a bol veľmi láskavý, chorým sa staral dokonca o jedlo a prádlo. Vďaka jeho písomnostiam sa nedozvedáme iba o lekárskych praktikách v tej dobe (1770-1851), ale taktiež o histórii a osobnostiach českého národného obrodenia.
To že byl hudebník jsem neměla nejmenší ponětí. To mě přivádí k otázce, proč si nevybral spíše hudební kariéru? Proč upřednostnil býti lékařem?
Robila som taký stručný research a nad sľubnou hudobnou kariérou dlho uvažoval, pretože odmala hral.
Text nám nabízí spoustu možností pro badatelské otázky. Já jsem si zvolila význam jednotlivých funkcí v nemocničním zařízení a jejich srovnání s dnešními funkcemi. Co jednotlivé povolání znamenají? Co je jejich náplň práce?
Ve Vaší badatelské otázce se latentně pohybujete mezi dobou Theobalda Helda a 19 století obecně. V tomto ohledu směřují Vámi nalezené prameny, a skvělé prameny, spíše k porodnictví v 19. století. Je potom otázkou, jako roli by v tom hrál Held. Mohli byste ještě stručně zakomponovat jeho pozici ve vztahu k těm porodním bábám?