ilustrace z časopisu Šípy, 2.12.1899
kdo je autorem?
kdo je autor?
Kdo je autorem?
Znázorňují všechny karikatury nějaké konkrétní osoby?
Návrh na výzkumné téma:
Nejspíš nerozumím všem symbolům, které jsou na obrázku ukryty, ale mám pocit, že důležitou roli zde hraje hilsneriáda. Napovídá tomu datum zveřejnění obrázku a také karikatura, která dle mého symbolizuje Žida. Mohly bychom se tedy zaměřit na proces s Leopoldem Hilsnerem a zejména na Masarykův postoj k této aféře.
Ano, souhlasím s tématem hilsneriáda. Zaměřila bych se i na pozadí vzniku této karikatury a pokusila bych se odkrýt všechny symboly. Ve finální fázi bychom tak mohly rozklíčovat zobrazovanou situaci, její smysl a pojmenovat veškeré konkrétní aktéry.
Rozhodně souhlasím s výše uvedenými výpověďmi svých kolegyň. Měly bychom se zevrubně zaměřit na tehdejší politickou situaci, která zde očividně hraje velkou roli. Další otázka, již bychom si snad měly položit je, zda-li vyobrazené karikatury znázorňují některé charakterové vlastnosti (vláda ztvárněná v podobě anděla či nerozhodný Masaryk), anebo se jedná o pouhé opovržení tamější společností?
Mě osobně by kromě všeho zmíněného zajímalo ještě periodikum, ve kterém byla karikatura zveřejněna - časopis Šíp. Podívala bych se na jeho politické zaměření, redaktory a cílové čtenáře, což nám podle mého názoru pomůže karikaturu lépe interpretovat.
Po společné schůzce jsme se shodly na této badatelské otázce:
Jakými způsoby se na přelomu 19. a 20. století odrážel antisemitismus v karikatuře?
Ráda bych na položenou otázku zareagovala prvním pramenem, který mě především zaujal svou strukturou. V níže uvedeném anglickém článku, tedy pramenu, se můžene dočíst o původním vzniku karikatur a také o tom, co podnítilo tehdejší antisemitistickou problematiku.
Přikládám odkaz na článek, který je dle mého vhodným pramenem k naší otázce: http://www.nasinebocizi.cz/wp-content/uploads/2014/02/3-08_Antisemitismus_v_karikature.pdf. Pochází ze serveru Naši nebo cizí?, který se zabývá židovstvím a snaží se změnit postoj Čechů k ostatním etnickým skupinám. Článek jasně popisuje vznik židovského stereotypu v karikatuře, který byl spojem s předsudky a zesměšňováním. Dále jsou v něm i prameny v obrazové podobě, které Židy zachycují. Mimo jiné je zde také vyobrazena obálka týdeníku Šípy.
Jako další pramen bychom mohly využít knihu V okovech smíchu (vydána nakladatelstvím Gallery v roce 2006). Publikace se zabývá karikaturou především ve 20. století, ale část je věnována i století 19. Domnívám se, že by nám pomohla charakterizovat tehdejší českou scénu karikatury, odhalit konkrétní jména autorů a navést nás tak ke konkrétnějším otázkám.
Zároveň se omlouvám, že tento pramen zveřejňuji až nyní. Nechala jsem to na poslední chvíli a bohužel se mi včera z technických důvodů nepodařilo odpověď nahrát (i přes snahu o přidání se zde můj příspěvek neobjevil).
Ráda bych jako pramen přiložila knihu Karikatura a její příbuzní: obrazový humor v českém prostředí 19. století.
( PRAHL R.SEKERA M., VONDRÁČEK R., Karikatura a její příbuzní: obrazový humor v českém prostředí 19. století, Plzeň: Arbor Vitae, 2014.)
Jak už naznačuje název, kniha se zabývá vznikem a vývojem karikatury a jejím sociálním a historickým kontextem v 19. století. Přestože pojednává spíše o karikatuře obecně, myslím si, že by pro naši badatelskou práci mohla posloužit jako dobrý zdroj informací. Umožní nám udělat si přehled v tom, jak vůbec vypadaly karikatury v 19. století, a následně je porovnat s karikaturami antisemitsky zaměřenými. Zároveň v knize najdeme, jaká další témata se v karikaturách objevovala, jakou mezi sebou měla souvislost a jakým způsobem se v karikaturách odrážela společenská situace, což je pro naši otázku, podle mého názoru, klíčové.
Vaše badatelská otázka je skvělá a dohledaná literatura taky. Moc děkuju. Jen byste měli ještě doplnit nějaké prameny, tedy primární pozůstatky minulosti. Určitě v dané literatuře budou nějaké přetištěné a uvedené, tak to stačí rozvést a napsat sem.
Přikládám dobovou karikaturu z časopisu Šípy (číslo z 20. ledna 1900), která zobrazuje židovského kapitalistu sedícího na hromadě uhlí. Postava Žida je vyobrazena s velkým křivým nosem, černým kloboukem a tlustým břichem, což je znázornění, se kterým se můžeme setkat u většiny židovsky zaměřených karikatur a které odráží to, jak lidé Židy vnímali. Extrémně tlustá břicha podle mého názoru symbolizují blahobyt, bohatství (a touhu po něm) či nenasytnost, tedy charakteristiky stereotypně spojované s Židy. Konkrétně tato karikatura je reakcí na údajné židovské vykořisťování horníků a vysoké ceny uhlí.
Jako další pramen bych zde přiložila karikaturu z internetového článku Antisemitismus v karikatuře a zároveň z téhož časopisu Šípy, jenž mě velice zaujal (vydáno 4. března 1899). Z názvu karikatury "Opět pražská Pohlednice" čiší jakýsi sarkasmus, neboť oba obchodníci na obrázku jsou znázorněni jakožto Židé (např. svými typickými rysy - veliké nosy, odulé rty, rozcuchané vlasy atd.) Moji pozornost připoutaly především silné nacionalistické projevy ze strany českého národa vůči Židům, aby vyjádřili nenáležitost Židů v zemi. Určitě je to kruciální pramen pro naši otázku, protože lze vypozorovat, jakými způsoby lidé zacházeli s židovskou komunitou a jak se je snažili vyhnat. 
Přikládám karikaturu, tedy primární pramen, která nese název Jubilejní výstava bude skutečně jen kusá: nebudeť v ní žádných skob a křesadel. Byla otištěna v populárním českém humoristickém a satirickém týdeníku Humoristické listy, konkrétně v čísle z 18. prosince 1890. Karikatura se vztahuje k Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891. České noviny během této výstavy vytvářely obraz německo-židovského odmítání výstavy. Výstava se také stala demonstrací českého nacionalismu. Karikatura zřetelně zobrazuje a paroduje židovskou fyziognomii - tedy velké nosy, křivé nohy, klobouky, zvláštní postoje, vousy. Zároveň symbolizuje sounáležitost všech Židů. Tato karikatura nám tedy jasně odpovídá na naši otázku.
Jako další primární pramen jsem vybrala karikaturu s názvem Stará písnička v novém vydání, která zobrazuje velmi populární antisemitský motiv. Ilustrace vyšla 20.6.1982 a je na ní ztvárněna situace, kdy Židé vyvolávají mezinárodní konflikty ke svému prospěchu. Postava Žida je zde zobrazena velmi typicky, nechybí velký nos, neforemná postava a nepatřičné oblečení (zbylé 2 postavy, znázorňující Slovana a Němce, mají na sobě venkovské oblečení). Tento pramen by nám mohl být užitečný, neboť odkrývá obvyklý námět karikatur.
