Reportáže Wenzela Jaksche z roku 1925
Kdo byl Wenzel Jaksch?
Jaké má následky dětství v pohraničí na Občanech ?
Jak se změnil život v pohraničí? (Porovnání se současnou dobou)
Můžeme i v současné době v dnešním pohraničí pozorovat přesun obyvatel kvůli lepšímu finančnímu pracovnímu ohodnocení za hranice České republiky?
Ahoj, napadlo mě, že bychom se mohli zaměřit na to, jak se v tomto pramenu popisovaná situace v pohraničí změnila s nástupem socialismu a zaznamenat tak změny a vývoj, kterým pohraniční v rozmezí několika desítek let prošlo. Ať už ve smyslu postavení lidí zde žijících,jejich života,nebo tradic ruční výroby, jejího vývoje a přetrvávání.
Ano, myslím si, že je dobrý nápad porovnávat a řešit vývoj v této oblasti, protože se nikdo nedívá na současnou situaci a řeší jen tu dobovou.
Spíše než samotný text mě zaujala politická identita Wenzela Jaksche. Jako jedna z předních osobností Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR se vymezoval vůči Sudetoněmecké straně a stejně tak upozorňoval na nebezpečí spojená s nekritickou oddaností vůči "národnímu osvoboditeli" Adolfu Hitlerovi. Možná ještě zajímavější je jeho exilová činnost v Londýně, kde diskutoval s Edvardem Beneše o otázce vysídlování Němců či nových hranic. Z mého pohledu je širokou veřejností neprávem zapomenut, přestože sehrál roli na určujících událostech 30. a 40. letech.
V souvislosti s výše zmíněným mě také zajímá komplikovaná situace uvnitř sociálně demokratické strany před Mnichovskou dohodou, kdy došlo k rozklížení na pravicové a levicové křídlo (orientované na SdP), přičemž právě Jaksch stál v čele v pravicového.
Mimoto by se mohl analyzovat i přiložený text a odhalit, jak se Jakschův politický světonázor projevuje v jazyce.
Ahoj,
bohužel jsem chyběl na poslední hodině a tak bych Vás chtěl poprosit, zda by mi někdo stručně neshrnul, co závažného se dozvěděl.
Ahoj,
teď nám k prameni byla dodána další literatura. Tu si máme každý prostudovat a domluvit se na tom, jakou badatelskou otázku tedy budeme řešit ( ze těch co jsme už uvedli předtím tady ve fóru). Poté máme každý k námi vybrané jednotící otázce najít další doplňující pramen (článek, spis v archivu),nasdílet ho zde do fóra a uvést, proč jsme si vybrali zrovna tento doplňující pramen. Tím by tento kurz měl končit a 19.12. bude poslední setkání.
Super, díky moc za obsáhlou odpověď.
Ahoj, asi by bylo fajn se teda domluvit na badatelské otázce, když máme do 12.12. každý dodat nějaký další historický pramen vztahující se právě k námi vybrané otázce.
Ahoj,
jak si tak prohlížím dosavadní diskuzi, zřejmě nejvíc rezonovalo tázání se po vývoji situace v pohraniční oblasti. Jak se situace změnila během komunismu, jak jsme na tom dnes, popřípadě jak bylo pohraničí poznamenáno 2. sv. válkou. Pokud půjdeme touto cestou, rozhodně bych zvolil pouze jednu z variant a pokusil se co nejvíce téma zúžit.
Mně by se líbilo zaměřit se na období 2. sv. války nebo na současný stav pohraničí (Přetrvávají národnostní otázky? Jak se liší život v pohraničí oproti zbytku republiky? Jak se obyvatelé vypořádávají s minulostí? Jsou pro ně tyto otázky vůbec stále aktuální?)
Přiklonila bych se k postihnutí situace pohraničí za 2.sv. války (a třeba těsně po ní). Přeci jen k této epizodě našich dějin existuje mnoho pramenů, ze kterých můžeme čerpat.
Dobře a já jelikož jsem taky na poslední hodině nebyla nevím, jak to budeme zpracovávat ? Máme vytvořit nějakou prezentaci nebo tak ? Já shromáždím nějaké prameny a zdroje přes pdf knihy, kterých je ohledně této otázky pohraničních vztahů a vývoje mnoho
Ahoj,
Co nám bylo řečeno na poslední hodině jsem psala už výše. Každý máme najít další doplňující pramen a nasdílet ho sem do fóra. Ať už se jedná o odkaz na článek, spis v archivu atd. a napsat, proč jsme si vybrali zrovna ten konkrétní pramen.
Ahoj,
Pro dokreslení naší otázky jsem si vybrala tento pramen :
https://www.abscr.cz/data/pdf/sbornik/sbornik10-2012/kap04.pdf
Text je dlouhý, ale na konkrétním okresu v pohraničí podle mě dobře poslouží k shrnutí událostí mezi květnem 1945 a lednem roku 1946. Tématem textu je vysídlování Němců z pohraničí, zde konkrétně ze znojemského kraje. Jsou zde citovány dobové zdroje a vzpomínky pamětníků, což považuji za důležité z toho důvodu, že nám tyto informace věrně doplní pohled na námi zkoumané téma. Jsou zde zmíněny noční čistky, organizace Werewolf a Revolta, partyzánské skupiny z vnitrozemí, obnovení a činnost orgánů bezpečnosti v pohraničí znojemského okresu a další atributy podstatné k dokreslení situace. Dále jsem se zde dozvěděla i pár nových informací – kupříkladu to, že Němci, mj. rakouští Němci, kteří doposud nebyli odsunuti, museli být označeni bílou páskou se signaturami písmen N (Němec), nebo RN (rakouský Němec). Závěrem se také dozvídáme, že odsunutým Němcům se ne vždy v Rakousku a Německu dařilo. Často mluví o těžkých podmínkách, nemožnosti pracovat a hladu. Někteří z nich se po nuceném vysídlení raději ilegálně vrátili do ČSR zpět. I kvůli těmto informacím jsem si text vybrala. Odsunutí Němci měli opravdu pohnutý osud. V Německu a Rakousku je s příliš otevřenou náručí nevítali a v ČSR, ve své dosavadní domovině, nebyli vítání jakbysmet.
Zjednodušeně jsem si tento text vybrala proto, že komplexně sleduje a komentuje události dějin počínajících rokem 1945 z více hledisek.
Dále bych doporučovala podívat se na web https://www.pametnaroda.cz/ ,kde si můžete přečíst vzpomínky pamětníků. Mně konkrétně zaujala tato paní https://www.pametnaroda.cz/cs/cechova-zdenka-20170420-0 a to především kvůli tomu, jak vzpomínala na německé rodiny ve svém rodném Brně.
Ahoj, tak tedy posílám nejdříve pramen jež odkazuje na další prameny aneb zajimavé knihy články a jiné zdroje, ze kterých o dané situaci můžeme vyčíst a sám nás o ní spravuje
http://www.antikomplex.cz/spolecnost-v-sudetech-po-roce-1945.html
Dále mě hodně zajímá situace opačná. Většinou se hodně často mluví o velice špatném a napjatém vztahu v pohraničí z pochopitelných důvodů, ale do okupace pohraničí a po ní mě zajimaly obecné vztahy, kdy se žilo v této oblasti pospolu.
tento zdroj odkazuje na situaci jež vyzařuje opak, a to, že někteří češi měli s němci dobré vztahy a úzké vazby a bylo zvyklostí tam žít pospolu. Tento zdroj mě zaujal z hlediska toho, že se na tuto problematiku dívá pouze z jednoho úhlu pohledu a to s něsnášenlivostí vůči německému obyvatelstvu, ale ne z druhého úhlu pohledu a to vzájemné symbiózy obou národů.
Ahoj,
přestože jsme zvolili situaci v pohraničí po 2. světové válce, jako jeden z pramenů jsem si vybral knihu Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938. Tento soubor autentických výpovědí československých občanů žijících v pohraničí je ojedinělým a náramně vtahujícím vhledem do problematického, dnes notně stereotypizovaného dějinného úseku. Navíc se jako vhodný jeví i pro ucelení kontextu ve vztahu k situaci po 2. světové válce. Pokud se totiž chceme kriticky vztáhnout k poválečnému období v pohraničí, nezbývá nám než bádání rozšířit o formativní rok 1938.
Druhý pramen, s nímž bych se rád podělil, původně plnil funkci disertační práce, úspěšně obhájené německým historikem Andreasem Wiedermannem. Lákající název "Pojď s námi budovat pohraničí!" je pak již výsledkem knižního přepracování. Kniha sice dosahuje olbřímích proporcí (skoro 500 stran), její přesně stanovená struktura ovšem umožňuje pracovat pouze se samostatnými kapitolami (např.: "motivy a cíle osídlovací politiky", "vztahy přistěhovalců a starousedlíků", "kroky k integraci německého obyvatelstva od roku 1948").
Krom doporučených knih (bohužel nejsou zpřístupněny v elektronické podobě, v případě zájmu samozřejmě můžu jisté pasáže oskenovat a přeposlat), je dobré se aspoň povšechně zmínit o velkém množství bakalářských a diplomových prací zabývajících se tématem pohraničí po 2. světové válce, většinou na příkladu konkrétního regionu, města. Níže uvádím několik příkladů:
https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/25105/BPBrunclikova.pdf?sequence=-1&isAllowed=y
https://theses.cz/id/fzm83p/Bakalarska_prace_Aneta_Cadova.pdf
Poslední, metodicky mírně specifickou práci, zabývající se reflexí daného období skrze rešerši dobového tisku a české poválečné literatury, přikládám v příloze.
Otázka vývoje v pohraničí je určitě legitimní, ovšem asi by bylo potřeba vysvětlit, jak na ni lze napojit původní Jakeschův pramen. Nebo by byl zcela vypuštěn? Dále pak je třeba rozlišovat mezi sekundární literaturou a pramenem (primární pozůstatek minulosti). Většinou jste nabídli literaturu - zkuste v ní najít nějaké konkréntí prameny, které by šlo využít pro potřeby Vaší výchozí otázky.
Dobrý večer,
Díky za zpětnou vazbu. Já vidím návaznost s Jakeschovým pramenem v tom aspektu, že se vyjadřuje k pohraničí jako k nějaké odlišné, ,,izolované" části oproti zbytku země, což se dá vztáhnout i na naší otázku.
Jako konkrétní pramen by doufám mohly fungovat vzpomínky pamětníků, které jsou v textu konkrétně citovány a dále pak konkrétní citace z dobových situačních zpráv.
Pro dokreslení naší otázky ještě přidávám mapu s porovnáním národnostního složení obyvatelstva v roce 1930 a 1946 a mapu ze Zeměpisného atlasu čsl. červeného kříže z r.1936, která znázorňuje národnostní situaci v ČSR. Právě tyto mapy nám mohou pomoci zobrazit změny, kterými po válce pohraničí prošlo.
Díky za komentář. I já jsem chybně zaměnil sekundární literaturu za prameny.
Pokud bych měl tedy ze svých odkazů na literaturu zvolit pramen, bude to Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938. Kniha je souborem ego-dokumentů, konkrétně krátkých komentářů sepsaných pamětníky, obsahující navíc bohatou obrazovou přílohu.
Pro zajímavost několik fotografií v příloze sdílím.
