Dopisy Hernána Cortése španělskému králi Karlu V.
Druhý a třetí dopis o dobytí Tenochtitlánu. Praha, 2000.
Četl král osobně tento dopis?
Nepochybuje se vůbec o autenticitě těchto dopisů?
Jaký byl vliv španělské metropole na Cortésovo tažení?
Proč byly stříbrné předměty vyráběny na místě, ale podle španělských instrukcí?
Zdravím. Základní otázka asi je, jestli se chceme zabývat Španělskem, nebo Aztéky. Z vašich otázek mám pocit, že zřejmě rolí Španělska.
Zajímalo by vás například zkoumání pramene v kontextu španělského humanismu? To je docela široká oblast, již můžeme upřesnit.
Taky zdravím. Já tedy původně uvažovala naopak spíše o těch Aztécích, ale vlastně jsem otevřená úplně všemu. Jen se musím přiznat, že o španělském humanismu toho vím pramálo :)
Taky zdravím. Já toho tedy o španělském humanismu také moc nevím. Spíše mě zaujal popis náboženské situace. Třeba bychom se mohli zabývat způsoby, jak se tady šířilo křesťanství. Ale klidně se přizpůsobím někomu s konkrétnější představou.
Ve Španělsku je humanismus zajímavý právě ve svém odrazu v objevování a dobývání Ameriky, a snad zásadně ovlivňoval právě roli a povahu náboženství. Proč ho Španělé prosazovali takhle a do takové míry? Čím se tento přístup liší od středověku a pozdějšího novověku? Navrhuji tedy zkoumat šíření křesťanství v kontextu motivace Španělů a tamějších a tehdejších myšlenkových směrů.
To bychom asi mohli. Takže se třeba můžeme zabývat jakými konkrétní způsoby Španělé podporovali šíření křesťanství a jak se vypořádávali s domorodým obyvatelstvem právě vzhledem k těm tehdejším myšlenkovým směrům.
Po přečtení tohoto textu mě napadlo, že jako badatelskou otázku bychom mohli mít: Jak přesně využívali Španělé (např. konkrétně Cortéz) náboženských představ domorodých obyvatel ve svůj prospěch?
Mě zase napadlo, že bychom se mohli zabývat tím, jaký vztah měli Španělé k ostatním mexickým kmenům, ale tvůj návrh se mi zamlouvá více, takže jsem pro :)
Co se týče nějaké další otázky po přečtení druhého textu, napadá mě otázka vyobrazení Španělů v narativu jednotlivých indiánských etnik. Tedy jestli je podobný u Aztéků, Inků a Mayů, či v čem se liší.
Mě zase zaujaly přímo postavy Moctezumy a Cortése. Zajímá mě, co si myslíte, klidně mimo hlavní diskusi: nepřipomíná vám Moctezuma něčím Gorbačova?
Tak čím se budeme zabývat? Všechno na co jsme přišli vypadá zajímavě... teď nám asi stačí shodnout se na jediné otázce a potom k tomu dohledat nějakou tu literaturu... A k tomu Gorbačovi, opravdu to nejsem schopna to posoudit, ale je to možné....
Mně by se nejvíce líbilo, cos navrhovala ty. Ale myslím, že by bylo nejlepší to zkonkretizovat přímo na Cortése.
Asi taky souhlasím s otázkou: Jak Španělé využili náboženských představ Aztéků. Tato badatelská otázka by však vyžadovala srovnání pramenů aztécké i španělské provenience. A tak se zde pokusím nahrát monografii, která by se pro toto téma dala využít.
Já našla článek, který se staví k informaci, že se Španělé měli nechat uctívat Aztéky jako bohové, poměrně kriticky a myslím, že by mohl být v řešení této otázky docela přínosný.
Když už sem dáváme texty v angličtině, podívala jsem se po zdrojích přímo ve španělštině. Ale i tam je těžké dojít k jednomu závěru. Tak například:
1. Z tohoto článku je dostupný jen abstrakt, ale autor v něm přímo tvrdí, že ,,Cortés využil víry Aztéků v to, že Evropané jsou bohové".
¿Eran teúles los soldados españoles?
Autoři:Barrera Rodríguez, Raúl. Zdroj:Arqueologia Mexicana. jul/ago2019, Vol. 26 Issue 158, p68-75. 8p.
2. Kapitola z knihy nazvané Conquista z pohledu Aztéků. Autor argumentuje, že Aztékové v božský původ Španělů nikdy skutečně nevěřili, že je to mýtus vymyšlený Cortésem, aby conquistu ospravedlnil, a že ona domněnka nemůže být podpořena běžně uváděným textem, protože Aztékové se nevzdávali bez jakéhokoli odporu a vlastně znali Španěly už dřív.
Kapitola: II. IV. De cómo los aztecas no confundieron a los españoles con dioses y cómo esto pudo ser una construcción posterior a la Conquista.
Strany 29-30.
Název knihy: La Conquista de México desde el punto de vistas azteca
Autor: Alejandro Sánchez Albarrán
Badatelská otázka je velmi dobrá a má potenciál. Nalezená sekundární literatura vypadá také velmi podnětně. Chybí ještě poslední krůček a to je doplnění pramenů (pramen jako primární pozůstatek minulosti) k té sekundární literatuře. Určitě v dotčených článcích bude těch pramenů hodně, takže by to nemuselo být složité.
Tak já jsme našla "Pravdivá historie o dobývání Mexika" od španělského kronikáře: Bernal Diaz del Castillio. Věřím, že toto by mohlo také přispět k zodpovězení naší badatelské otázky.
Podařilo se mi dohledat v PDF kroniku španělského dobývání Ameriky od Francisca Lopeze de Gomary, který sice v Americe sám nikdy nebyl, ale osobně se znal s Hernánem Cortésem a mluvil i s dalšími účastníky dobývání Mexika. Kronika je ve španělštině, ale na internetu se dá najít i francouzský překlad.
Já jsem v článku, který jsem sem dávala, narazila na (snad) vhodný pramen: Florentský kodex od Bernadina de Sahagúna.
Ještě dodávám odkaz na pramen v původní španělštině:
Na této stránce je dostupný digitalizovaná práce Diega Durána z roku asi 1581.
Durán, Diego, (1984) [1581], Historia de las Indias de Nueva España e Islas de la Tierra Firme I-II, Porrúa, México.