Elektronická diskuze

V příloze přiložen soubor s odpovědí a názorem na otázku.

Pod pojmem pedagogický lídr si po prostudování sekundární literatury představím tzv. cvičného učitele, který např. vedl mou první pedagogickou praxi na ZŠ. Chápu, že termín pedagogický lídr můžeme chápat šířeji, jako tzv. "speciálního pedagoga pro pedagogy" apod. Zlepšování pedagogického procesu je samozřejmě chvályhodné, je potřeba se neustále s kolegy radit, konzultovat různá témata, a to nejen mezi učiteli stejného předmětu. Pokud bude na škole fungovat tzv. uvádějící učitel, který bude začínajícího učitele seznamovat se základním chodem školy, který mladému učiteli nabídne své teoretické i praktické poznatky, nemám s tím problém, respektive vítám takovouto tendenci, která se v současných školách již objevuje. Nicméně velmi záleží na osobnosti takového uvádějícího učitele - na svých praxích jsem se setkal s učiteli, kteří na mladé začínajííc učitele hleděli jako na školáky, jejich postoj byl až nepřátelský. (Týkalo se to zejména učitelů českého jazyka, kteří odmítali "nové pojetí" výuky jazyka, a to v duchu tzv. komunikačně pojaté výuky). Jako začínajííc učitel rovněž vnímám, že institut uvádějícího učitele můe vytvářet v osobě mladého učitele jakýsi tlak na výkon, soutěživost mezi kolegy atd. Ne náhodou mladí učitelé končívají u psychiatrů s diagnostikovaným syndromem vyhoření. Je třeba proto, alespoň v mých očích, nepřehánět požadavky, které klademe na začínající učitele. Primární pro mě je soustředit se na obsah výuky, často se stává, že mladí učitelé českého jazyka nutí děti určovat u spojek větný člen (nedávná zkušenost z nejmenované školy). Příliš klademe důraz, byť někdy oprávněný, na metody, postupy, které máme volit ve výuce, málo se však soustředíme na obsah, respektive méně mu rozumíme. Myslím, že učitel by měl být především odborník, který v odborném hledisku začínajíícho učitele potřebovat příliš nebude, který bude schopen samostatně zvládat řešit odborné problémy atd. Praktickou stránku se naučí mladý učitel především v praxi, kterou mu ani vysoká škola, i kdyby stanovila sebevětší počet "praktických" předmětů, nedokáže zprostředkovat. Na některé věci je dobré si zkrátka počkat. Souhlasím tedy s kolegyní Kantorovou, že pomoc má být projevena na úrovni didaktické a technické, resp. administrativní.

Na základě prostudované literatury mohu konstatovat, že by pedagogický lídr měl nastupujícímu učiteli „podat pomocnou ruku“. Nechat ho hospitovat ve svých hodinách, měl by s ním konzultovat přípravy na hodiny. Tady bych se rád zastavil – je dobré, aby pedagogický lídr pomohl s plánováním hodiny, aby poradil, která aktivita je pro danou třídu vhodná. Zároveň by bylo dobré, aby se pedagogický lídr nebránil námětům a nápadům ze strany začínajícího učitele.

Velmi přínosné může být zapojení nastupujícího učitele do mimovýukových aktivit – dozory, akce školy, administrativa. Tomu se na pedagogických fakultách nikdo nevěnuje, a tak není divu, že se začínající učitelé diví, co všechno a kam všude možně mají zapsat, že učitelství není jen o tom „přijít do hodiny, odučit, zopakovat, hodnotit atd.“, ale že je třeba jet s dětmi na výlet, strávit s nimi Noc s Andersenem, že dozor by neměl spočívat v tom, že si učitel stoupne s kafíčkem doprostřed chodby, ale že by měl jednotlivé učebny obcházet a dohlížet na pořádek a bezpečnost, zároveň je třeba upozornit na úskalí dozorů, že např. nebývají často realizovatelné během celé přestávky atd.

Začínajícího pedagoga na budoucí povolání nejlépe připraví praxe, a to pod vedením správného „otevřeného“ mentora.

Pedagogický lídr by měl mít hlavně nápomocnou funkci k začínajícímu učiteli/učitelce. Pedagogický lídr by měl zavést začínajícího kolegu do školy, nabídnout mu pomoc, hospitace, konzultace, nápady, aj. Začínající učitel neví jak to na škole chodí, čerstvý absolvent mnohdy nemá tušení jak funguje administrativa, komunikace s rodiči, třídnictví, práce s interním systémem, atd. a proto je potřeba mít někoho, kdo mu pomůže. V případě, že bude začínat učitel, který učil roky na jiné škole, tak na nové škole vše může fungovat jinak a proto je potřeba mít někoho, kdo dokáže poradit. Ať už absolvent z VŠ, nebo dlouholetý učitel začínající v nové škole mnohdy má nové poznatky, nápady, vize, zkušenosti a proto je skvělé a potřeba mít někoho, kdo toho člověka nasměruje správným směrem k realizaci všech vizí, projektů, zajímavých hodin a všeho možného.

Dle prostudované liteatury by se činnost lídra směrem k nastupujícímu učiteli měla projevovat nejen podporou v poznávání procesu učitelství, ale také v poznávání chodu školy a kolektivu dalších kolegů. Určitě by jak na straně lídra, tak na straně nastupujícího učitele měl být vzájemný respekt a jednoznačnost v hranicíh mentoringu. Rovněž si myslím, že je důležitá pozitivní a konstruktivní zpětná vazba a rovněž sebereflexe na obou stranách.

Sám lídr by měl mít schopnosti plánovat "zavedení" nastupujícího učitele do procesu učitelství a chodu školy tak, aby ani jedna ze strana nebyla zcela přehlcena, ale zároveň se obě strany - a zvláště pak nastupující učitel - neustále rozvíjely a posouvaly dál k dalším krokům a dílčím cílům jeho začlenění, návazně. V podstatě aby jistým způsobem koordinoval postup nastupujícího učitele tak ,aby nedošlo k uzavření se ve smyčce a následnmu vyhoření. Nemyslím to tak, aby nastupující učitel jen nasedl na loď a bez činnosti plul po proudu. Nutná je i jeho vlastní práce podporována vzájemnými hospitacemi a supervizí.

Nutné je zajistit prostor pro sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe, respekt v inovacích, které přináší nastupující učitel a ctít kolegialitu a rovnocennost.

Lídr by dle mého názoru měl brát v potas aktuální dobu a ne utopit nastupujícícho učitele v lídrově samých známých a zajetých kolejích. Podpořit spíše jeho rozvoj směrem k současnosti a možnostem, které ve vzdělávání jsou.

Lídr by rovněž měl být člověk s již několikaletou praxí v učitelství, který má schopnost rozvíjet sebe, ale i druhé.

V příloze posílám soubor na dané téma.

Pedagogického lídra si na základě prostudované literatury představuji hlavně jako velmi zkušenou osobu, s několikaletou praxí. Jedině taková osoba, může podat začínajícímu učiteli pomocnou ruku a tak mu pomoci s jeho osobním rozvojem. Od pedagogického lídra se očekává, že pomůže novému učiteli vylepšit jeho výuku. Společně tak mohou například hodiny konzultovat, předávat si zkušenosti a rady.  Nově začínající učitel má tak oporu, na kterou se může v případě nesnázích, které jsou v této profesi téměř nevyhnutelné, obrátit.  Vylepšení výuky si v tomto smyslu ale nepředstavuji jen jako obecný rozvoj učitelovi profese, ale i jako přizpůsobení se na klima školy. Klima školy z pohledu učitele úzce souvisí s klimatem organizace školy. Jedná se hlavně o různá specifika a charakter daného institutu.  Toto klima vytváří několik faktorů - filozofie školy a její dlouhodobé priority, řád školy, k němuž se musí přihlížet, rozvrh hodin, praktikované vyučující metody, chování vedoucích osobností, pracovní aktivita učitelů, jejich spokojenost a osobní rozvoj. Toto klima rozlišujeme na dvě dimenze, kdy se jedná o vztahy učitelů mezi sebou a učitelů k vedení školy. Jako nový učitel bych tedy také očekávala i velkou oporu v adaptaci či přizpůsobení mé osoby a výuky ke škole.

V tradičním pojetí je pedagogickým lídrem ředitel školy. Mezi kompetence ředitele spadá sestavit školní vzdělávací plán, nastavení kritérií, práce s pedagogickými pracovníky. Pro nového učitele připravuje zejména pozitivní klima školy, stará se o to, aby byl učitel spokojen s podmínkami, které na škole má. Podle výzkumu Lazarové a spol z roku 2015 právě tomu věnují ředitelé nejvíc pozornosti. Na druhou stranu zanedbávají profesní rozvoj učitelů. Ten v lepším případě deleguje na střední management školy.
Střední management má v kompetenci starost o odbornou složku pedagogického procesu a tedy o správné směřování výuky nastupujícího učitele. S nastupujícím by měli z pozice lídra konzultovat podklady pro výuku, vzájemně si hospitovat na hodinách a evaluovat své výstupy. V ideálním případě může dojít i k učení v tandemu. Pedagogický lídr by si v tomto případě měl ověřit, že nastupující učitel zvládá své kompetence, reagovat na nové podněty ve svém pojetí výuky a celkově se snažit o zlepšení pedagogických procesů. Lídr zároveň vedle akomodace podporuje nastupujícího učitele v zájmu o věci školy a další vzdělávání.
V některých případech může být za pedagogického lídra považován služebně starší učitel. Ne vždy to platí. Pedagogičtí pracovníci se bohužel po dokončení povinného studia dále nevzdělávají a neaktualizují svoje metody a znalosti. Takový pedagog pořád má co nabídnout z lidského hlediska, třeba usnadnit nováčkovu adaptaci na klima školy, ale pravděpodobně mu moc nepomůže se samotnou pedagogickou praxí. V mnoho případech na školách není pozitivní klima pro sdílení pedagogického procesu, to vede k ztrátě zájmu ze strany nových učitelů a možnému vyhoření. Zde by opět měl fungovat ředitel jako lídr pedagogického procesu, který svou praxí a odborností pedagogické pracovníky motivuje.

Postava pedagogického lídra je obzvlášť důležitá v modelu učící se školy, kde evaluace učitelova pedagogického výkonu pomáha zkvalitnit výuku. Ideálně by tak měl zájem o učení se panovat nejen mezi žáky, ale i mezi pedagogickými pracovníky.

Použitá literatura:

Václav Trojan. Řízení pedagogického procesu v současné škole. Praha, Karolinum, 2017
Pavel Faltýsek, Roman Křivánek, Ladislava Šlajchová a Václav Trojan (ed.). Mezinárodní šetření TALIS 2013: Vzdělávací lídr - zkušenosti s realizací vzdělávacího programu pro vedoucí pracovníky ZŠ. Praha, Česká školní inspekce, 2015

Když se řekne lídr, každého hned napadne osoba, která vede, má vedoucí pozici. Pod pojmem pedagogického lídra si představuji jak uvádějícího učitele pro začínajícího pedagoga, tak i pedagoga, který zastává pozici ředitele školy. Jako ředitel musí splňovat i další požadavky, například být dobrý manažer. Myslím si ale, že být výborný pedagogický lídr je jedním z nich.

Z mého pohledu, po prostudování literatury, by pedagogickým lídrem měl být pedagog kompetentní, zkušený, s letitou praxí, který si své vzdělání rozvíjí. Měl by být pro začínajícího pedagoga tzv. pomocnou rukou. Být mu mentorem, na kterého se může vždy obrátit. Měl by pomoci začínajícímu pedagogovi se začlenit do chodu školy. Pomáhá mu se přizpůsobit na klima školy, jako jsou vztahy s žáky, rodiči, vedením školy a ostatními pedagogy. Ale také mu pomáhá s tím, aby se mohl začít podílet na naplňování a realizaci koncepce a vize školy.  Pedagogický lídr by měl začínajícímu učiteli pomoci rozvíjet se, dávat mu zpětnou vazbu – chodit na hospitace do jeho hodin a umožnit návštěvu začínajícího pedagoga ve svých hodinách, aby se mohl zlepšovat a nabírat nové zkušenosti. Dále by mu měl pomoci například s administrativou a dalšími aktivitami, které jsou s povoláním učitele spojeny, jako například dozory apod., se kterými se student připravující se na povolání pedagoga setkává minimálně a jsou pro něho po nastoupení do školy nové. 

Po přečtení všech názorů bych chtěla reagovat na zmínění učitelů na praxích, kteří na začínající učitele hleděli „jako na školáky, jejich postoj byl až nepřátelský“ v příspěvku kolegy Ledviny. Jsem ráda, že takovou zkušenost nemám. Já osobně měla na praxi vynikající učitelku, která splňovala vše, co by se od pedagogického lídra dalo očekávat.
Dále bych ráda reagovala na kolegu Sýkoru. Líbí se mi, že bere jako začínajícího učitele jak čerstvého absolventa VŠ, tak i pedagoga se zkušenostmi, který nastupuje do nové školy. Souhlasím s ním v názoru, že čerstvý absolvent nemusí vědět, jak funguje administrativa, jak pracovat s interním systémem školy apod. Co se týče třídnictví, tak tam se domnívám, že pro začínajícího pedagoga bez zkušeností to musí být stresující, jak již zmínila ve svém komentáři kolegyně Stejskalová. V tom si myslím, že by měl být pedagogický lídr začínajícímu učiteli též nápomocen.

Pedagogický lídr je dle mého názoru nezbytná součást procesu, kdy nový učitel nastupuje do nového pracoviště. Dle mého názoru tato pozice nemusí být ani jmenována, naopak to může být třeba milá kolegyně, která začínajícímu kantorovy ukáže, kam se chodí na oběd, představí kolegy ve sborovně nebo podporuje nového kantora čistě psychicky. Z toho důvodu soudím, že lídr je nezbytnou součástí tohoto procesu a samozřejmě je lepší někoho o tuto službu požádat, aby vznikla jistota, že kantor dostane potřebnou podporu. Vztah k nastupujícímu učiteli bych osobně rozdělil na složku psychickou, která obsahuje různé stupně podpory, legraci, utěšování a prvotní navázání kontaktu, který pomůže kantora uvést do dění. Druhá část by se dle mého dala nazvat profesní, kdy by měl lídr pomoci s fungováním školy jako systému celkově.

Dle prostudované literatury i vlastní pedagogické praxe vidím roli pedagogického lídra jako nedílnou součást kvalitní školy. 

Činnost pedagogického lídra směrem k začínajícímu učiteli by se měla projevovat v kvalitní podpoře (psychické, materiální, reflektivní aj.), aby neměl začínající učitel pocit, že je zkrátka vhozen do vody a má si sám poradit. Pedagogický lídr je pro mě v tradičním školském pojetí ředitel školy (do jisté míry i zástupce ředitele). Činnosti lídra by se neměly sestávat pouze z role oné osoby, ale i osob delegovaných. Ředitel školy by měl zvážit, jakého uvádějícího učitele k začínajícímu učiteli přiřadit (roli může hrát aprobace, povaha, vize a směřování učitelské profese, ale i samotný věk). Lídr pro mě představuje ztělesnění nejen manažera, ale i odborníka po stránce didaktické (neočekává se, že je odborník ve všech oborech, nicméně měl by dobře rozumět metodám a formám práce, vyučovacímu procesu obecně). To je dle mého názoru jeden z dnešních problémů školství. Správný ředitel by měl ale nejen zajistit vynikající podmínky (materiální) a zázemí pro učitele, ale i oporu psychickou (doporučení, osvědčené metody, postupy ad.). Lídr by se měl zajímat o veškeré dění na škole. Lídr deleguje práci na své podřízené co nejefektivněji. Správný lídr by měl provádět evaluaci (nejen sebe a chodu školy), a to pravidelně. Samozřejmě diskutuje o autoevaluacích učitelů. Významný podíl na kvalitě vzdělání má model tzv. učící se školy - zde je činnost lídra nesmírně důležitá, pokud lídr nebude školu dál posouvat, zkoušet nové ad., kvalitu vzdělání bude postrádat. 

Pokud lídr nebude dostatečně výše zmíněné (i další) body naplňovat, může se stát, že tak začínajícího učitele vystavuje riziku odchodu ze školy, či vzdělávacího systému naší republiky vůbec.

Ze zkušeností mi přijde, že pro atmosféru školy a s tím související pedagogický chod školy je jako jedna z nejpodstatnějších věcí důležitá vize ředitele. Pokud škola není směřována, může dojít k pocitu (v lepším případě) zbytečné práce, v tom horším - k pocitu potápějící se lodi.

Jak by se měla projevovat činnost pedagogického lídra směrem k nastupujícímu učiteli?

Slovo lídr nás vede k představě jednoho vůdce, který skupinu vede, rozvíjí, stojí jaksi nad skupinou a dohlíží nad jejím fungováním. Po prostudování základní a sekundární literatury si pokládám dvě základní otázky: Neměl by být lídr součástí skupiny? A musí opravdu být lídrem pouze jeden člověk?
Jako nastupující učitel jsem se cítila být připravená co se týká znalostí mých dvou oborů a z hlediska didaktického. Čeho jsem se ovšem bála nejvíce, byla nejen komunikace se žáky, ale zejména to bylo klima školy a zapojení do jakéhosi základního procesu školy. Ocenila jsem potom práci své zavádějící učitelky, která se mnou třídy, jež jsem po ní přebírala, probrala - jaké je jejich složení, jací jsou žáci, jaké ke klima třídy, na jaké úrovni se jednotliví žáci nacházejí. Co se ovšem týkalo ostatních tříd, které ona nevyučovala, byla jsem jaksi hozena do vody, abych se naučila plavat. Ostatní pedagogové mě bez pozdravu míjeli na chodbách, nezajímali se o to, kdo jejich třídy přebírá, co s nimi má v plánu... Bála jsem se potom, že nesplním jejich plán, zavedu třídy v učivu jinam, než by bylo žádoucí, naruším svou neznalostí chod školního roku. Vždyť jak má takto "vržený pedagog" vědět, že v danou hodinu má žák přednést referát, mají se odevzdávat ročníkové práce, při páté hodině jsou třídy pouštěny dříve na oběd...? Dle mého názoru nemůže fungovat pouze jeden lídr. Pedagogický sbor má být fungujícím a spolupracujícím organismem a vůči začínajícímu učiteli by se měli vymezovat jako vůči součásti tohoto organismu. Všichni by mu měli být oporou a vést ho tak, aby se začlenil co nejdříve a nejlépe ku prospěchu jeho i svého. Začínající učitel by měl všechny své spolupracovníky vnímat jako lídry, na které se může obrátit s jakkoliv základním a možná na první pohled hloupě vyznívajícím dotazem.
Samozřejmě, že i takto ideálně vyznívající organismus se nemůže vždy ve všem shodnout a potřebuje vedení, které ve sporných otázkách rozhodne. Z laické definice uvedené na začátku mého příspěvku mi logicky vyplývá, že lídrem tohoto pedagogického sboru by měl být ředitel školy. Je ovšem toto správná definice ředitele? Člověka, který sám neprochází oním procesem učení, zná klima školy pouze ze své kanceláře, nesetkává se s žáky a s problémy denního procesu je seznamován pouze z druhé ruky? Ideálním vedením a lídrem pedagogického sboru je pro mě takový ředitel, který se stále zapojuje do pedagogické praxe, stejně tak jako je stále součástí pedagogického sboru. Ačkoliv by měl mít jakýsi nadhled a všeobecný přehled, nejlépe jej přeci získá přímo u jádra, kde by potenciální problémy mohly vzniknout. V tomto momentě má i začínající učitel možnost vnímat ředitele jako podporu, sobě rovného pedagoga a nikoliv jako nadřazenou nedosažitelnou autoritu.
Posledním bodem, který bych ráda zmínila, je možnost navzájem se od sebe učit a získávat inspiraci. Pro některé dlouhá léta působící pedagogy je tato myšlenka nemyslitelná, protože se cítí být ve své pozici jistí a dostatečně zkušení. Nicméně i mladý nezkušený učitel může být přínosem. Takový učitel má drive, energii, spoustu nevyužitých nápadů a možností. Správný lídr by neměl tento hlas umlčet, ale naopak mu naslouchat.