Oba texty považují slovo za hlavní jednotku, ze které se jazyk skládá. V textu Řeč a jazyk důraz kladen na pojmenovací a lexikální funkci slova(tj. slovo hlavně něco pojmenovává a vyjadřuje určitý pojem).
A text Přiruční mluvnice češtiny interpretuje slovo z morfologického a syntaktického hlediska(tj. jak je slovo tvořeno). Oba texty se tedy shodují v zakladním chapaní slova jako spojení formy a významu, ale liší se v tom na co tyto jednotky kladou důraz.
První text se zaměřuje na to, co slovo znamená a druhý na to jak je vytvořeno a jak se používá v jazyce.