Hlavní myšlenka:
V mottu první přednášky, Karel Čapek mluví o síle jazyka a slova, a že naše vědomí se sdílí s ostatními prostřednictvím slov (nejenom). Této myšlenky nám ukazuje, že jazyk není jen nástroj pro komunikaci s ostatními, ale také symbol kultury, národa, síla a identity.
1.2 vlastní interpretaci obsahu
Podle toho, jak jsem tomu rozuměl, Čapek v tomto odstavci nám vysvětluje, že i jazyk sám o sobě je živé organismus. Jazyk se mění podle kultury, tradice, zvyku, a je bezpochyby součást kolektivního vědomí.
1.3 souvislost mezi nimi
V obou mottech je vidět důležitost jazyka pro každého. Aby se člověk stal součástí tohoto kolektivního vědomí, o kterém se mluvilo v prvním mottu, člověk musí mít slovní zásobu a znát její význam.
Motto 2. přednášky:
„Slovník národního jazyka náleží mezi první potřebnosti vzdělaného člověka.“
(J. Jungmann: Slovník česko-německý, 1834–1839)
- Najděte česká slova, která vyjadřují různou intenzitu
2.1 spánku - podřimovat (to doze off), dřímat (to snooze), spát, tvrdě spát
2.2 pláče - slzet, brečet, plakat, hořce plakat
2.3 smíchu - usmívat se, smát se, řehtat se
2.4 Seřaďte tato slova od nejméně intenzivních k nejintenzivnějším.
- Zjistěte, jaké existují encyklopedické (naučné) slovníky pro váš mateřský jazyk. Který je nejstarší? Srovnejte s Ottovým slovníkem naučným (viz 2. přednáška).
Nejstarší encyklopedický slovník v portugalštině podle mého zkoumání je ’’Vocabulário Português e Latino od Bluteaua’’ (1712-1728), který představuje první rozsáhlý pokus o systematické zachycení portugalské slovní zásoby, ačkoli je ještě částečně latinsko-portugalský.
Na rozdíl od něj je Ottův slovník naučný typickou encyklopedií, která kromě jazykových informací shrnovala i vědecké, kulturní a historické poznatky své doby. Encyklopedie nejvíce podobná Ottově encyklopedii je ’’Enciclopédia barsa universal’’, vydána poprvé v roce 1964. Tyto encyklopedie jsou součástí každé brazilské domácnosti.