1.1 Hlavní myšlenka
V mottu první přednášky Karel Čapek mluví o tom, že jazyk a slova mají velkou sílu. Díky jazyku se lidé navzájem chápou a sdílí svoje myšlenky. Jazyk ale není jen prostředek komunikace, je to taky symbol kultury, národa a identity.
1.2 Vlastní interpretace obsahu
Já tomu rozumím tak, že Čapek chce ukázat, že jazyk je něco živého. Mění se podle kultury, zvyku nebo tradice, a zároveň spojuje všechny lidi, kteří jím mluví. Každé slovo nese kousek společného vědomí a historie.
1.3 Souvislost mezi nimi
Obě motta mluví o důležitosti jazyka. Aby se člověk stal součástí toho „kolektivního vědomí“, o kterém píše Čapek, musí znát jazyk a mít slovní zásobu, o které mluví Jungmann. Jazyk tak tvoří spojení mezi lidmi i mezi minulostí a přítomností.
2. Česká slova podle intenzity
Spánek - dřímat – spát – tvrdě spát – spát jako zabitý
Pláč - usmívat se smutně – slzet – plakat – brečet – řvát (brekem)
Smích - usmívat se – pousmát se – smát se – chechtat se – řehonit se
2.4 Seřazení podle intenzity
(od nejméně intenzivního k nejintenzivnějšímu)
• Spánek: dřímat → spát → tvrdě spát → spát jako zabitý
• Pláč: slzet → plakat → brečet → řvát
• Smích: pousmát se → smát se → chechtat se → řehonit se
3. Encyklopedické (naučné) slovníky
Slovník ukrajinské živé řeči (1861–1866)
Tento slovník vytvořil Pavlo Bileckyj-Nosenko a je považován za jeden z nejstarších pokusů o rozsáhlejší ukrajinský slovník. Obsahuje přibližně 20 000 slov, která zachycují tehdejší podobu lidového jazyka. Slovník měl velký význam pro rozvoj ukrajinské lexikografie, protože pomáhal potvrdit existenci a bohatství ukrajinského jazyka v době, kdy jeho postavení ještě nebylo oficiálně uznáno.
Ottův slovník naučný (1888–1909)
Ottův slovník naučný je největší česká encyklopedie své doby. Shromažďuje znalosti z různých oblastí – od přírodních věd po kulturu a historii. Vznikl v období českého národního obrození a hrál velkou roli při šíření vzdělanosti a českého jazyka.
Srovnání s Ottovým slovníkem naučným
Bileckého slovník a Ottův slovník vznikly v podobném duchu – oba měly kulturní a národní význam. Ukrajinský slovník pomohl zachovat a rozvíjet jazyk, který tehdy ještě neměl oficiální postavení, zatímco Ottův slovník posílil české národní sebevědomí a vzdělanost. Oba tak přispěly k upevnění identity svých národů.