ANALÝZA LITERÁRNÍHO TEXTU II (RU)
Osnova sekce
-
-
Nejobsáhlejší slovníková příručka pro překlad literárních textů z ruštiny, publikovaná v letech 1952–1964.
-
Výkladový slovník češtiny (včetně idiomatiky a frazeologie), publikovaný v letech 1960–1971.
-
-
-
-
Přečtěte si básničku МУХА-ЦОКОТУХА z dětské poezie Korněje Čukovského (1882-1969). Porovnejte originál textu s jeho 3 českými překlady.
-
Podívejte se na kreslený sovětský film natočený podle Čukovského dětské básně МУХА-ЦОКОТУХА.
-
Podívejte se na dokument režisérky Taťány Archipcovové, věnovaný cenzuře v sovětské dětské literatuře. Proč byly některé z dětských veršů Korněje Čukovského vnímány jako protirežimní? Vypište si konkrétní příklady argumentace sovětských cenzorů.
-
-
-
Antiutopický román Jevgenije Zamjatina (1884-1937). Pro základní orientaci v ději se nejprve podívejte na krátké shrnutí jeho obsahu.
-
Porovnejte úryvek ze Zamjatinova románu s překlady Václava KOENIGA (1927) a Vlasty a Jaroslava TAFELOVÝCH (1969). Překlady jsou v jednom souboru pod sebou.
-
Poslechněte si výklad Zamjatinova románu, který natočil doc. Konstantin Polivanov pro vzdělávací portál ARZAMAS. Vaším úkolem je seznámit kolegy v semináři s hlavními myšlenkami tohoto výkladu.
-
-
-
Přečtěte si následující části antiutopického románu МЫ Jevgenije Zamjatina (1884-1937): Запись 1-я, Запись 2-я, Запись 3-я, Запись 8-я, Запись 9-я, Запись 16-я.
-
-
PRO ZÁJEMCE: Радиокомпозиция спектакля Российского государственного академического Большого драматического театра им. Г.А. Товстоногова по одноимённому роману Евгения Замятина.
-
Přečtěte si recenzi Zamjatinova románu z pera britského spisovatele George Orwella z roku 1946. Vaším úkolem je seznámit ostatní účastníky semináře s tím, jak Orwell román hodnotí a co v něm pokládá za důležité.
-
Přečtěte si úryvek z nového překladu Zamjatinova románu a porovnejte jej s originálem a dvěma překlady předchozími.
-
Následující text pochází z PŘEHLEDU SOVĚTSKÉ LITERATURY, který vznikl podle zápisu posluchačů Mathesiových přednášek v letech 1945-1949
Román je jedním z nejhnusnějších paskvilů na socialistickou budoucnost. Je to dílo antikolektivistické a socialismu škodlivé. V Rusku vůbec nevyšlo. Vyšlo nejprve česky jako románová příloha Lidových novin. Později přeloženo do angličtiny a francouzštiny. „My“ kreslí život ve společnosti 26. století. V tomto století je zřízen jednotný stát. Lidé v něm nemají jména, nosí šedomodré uniformy se štítky a čísly. Nad tímto státem vládne Dobrodinec. (Zde je podobnost s figurou Světového kontrolora z románu A. Huxleye „Konec civilisace“. Otcem obou, „Kontrolora“ i „Dobrodince“, je Dostojevského Velký inkvisitor.) Ve společném státě je život rozdělen. Jedna desetina vládne a 9/10 poslouchá. Život je veden vědecky, i jídlo je chemický přípravek.
Historii románu vypravuje matematik, člověk takové společnosti, člen její nejvyšší kasty D-503. Sestrojuje gigantické letadlo pro meziplanetární dopravu. Sejde se s ženou kasty I-330 v antickém domě. V jednotném státě vznikne revolta, I-330 je raněna, D-503 ji odnese za hranice jednotného státu. Zde žijí primitivní lidé, kteří zůstali pozadu a na zpozdilém stupni civilisace 20. století. Mezi nimi se také připravuje revoluce. Nepovede se, I-330 je zatčena a popravena. Revoluce je potlačena, všem lidem je uměle operativně odstraněna fantasie. Román je hnusnou travestií socialistické společnosti, individualistickou nenávistí proti kolektivismu, pesimistickou otravou s prvky mysticismu.
Marxistická kritika odsuzuje román. Odhaluje autorovu ideologii, jíž zjevně hájí kapitalistický řád. Zamjatin napsal v „My“ pamflet proti socialistické revoluci. On sám je straníkem revoluce, ale, jak on říká, revoluce nekonečné, nikoliv sociální. Nevěří v revoluci sociální, nepřeje si ji, protože ona likviduje a pronáší drtivý soud nad jeho třídou. Zamjatinovy teorie naruby převracejí positivní historická fakta a jsou docela v souladu s třídní ideologií buržoasie – dosáhnout ztracené prosperity hospodářské – a nenávidí ty, kteří ji této prosperity zbavili. Zamjatinova posice je psychologií sociální skupiny, která odchází z politické arény. Má stále více charakter kontrarevoluční. „My“ je román utopický. Je znatelný vliv Huxleye a Dostojevského.
-
-
-
Přečtěte si poemu REKVIEM (1963) v ruském originále a v překladu Roberta Vlacha (1964) a Jaromíra Šavrdy (1987). Pro zájemce je připojen rovněž anglický překlad Richarda McKanea (1969).
-
Přečtěte si poemu REKVIEM (1963) v překladu Hany Vrbové (1990) a Ivanky Jakubcové (1990). Porovnejte originál poemy se všemi 4 českými překlady z hlediska převodu politických a kulturních reálií.
-
Videoprojekt vydavatelství "Коммерсантъ" k 80. výročí Velkého stalinského teroru.
-
-
-
-
-
-
Přečtěte si studii prof. Oldřicha RICHTERKA z roku 1999 věnovanou 3 českým překladům poemy REKVIEM (Vlach, Vrbová, Jakubcová) a seznamte kolegy v semináři s tím, jak tento badatel jednotlivé překlady hodnotí.
-
-
-
VYSOCKIJ: AUTORSKÁ PÍSEŇ
Přečtěte si texty ke čtyřem písním Vladimíra Vysockého a porovnejte je s jejich českými překlady. Poslechněte si také zvukové nahrávky všech písní v originále i překladech.
(1) ПАРУС (Plachta)
(2) ЗДЕСЬ ВАМ НЕ РАВНИНА (Vrchol)
(3) БРАТСКИЕ МОГИЛЫ (Hroby)
(4) УТРЕННЯЯ ГИМНАСТИКА (Rozcvička)
-
Nahrávka Nohavicova koncertu zahrnuje Vysockého píseň "Vrchol" (od 31:43).
-
Vyberte si z diplomové práce MARTINY KUŽELKOVÉ (2011) jednu z analyzovaných písní Vladimira Vysockého a seznamte kolegy v semináři s tím, jak diplomantka hodnotí české překlady vámi vybraného písňového textu včetně konkrétních příkladů, kterými dokládá své závěry.
-
-
-
V první části semináře se vrátíme ještě k Vysockému, konkrétně k jeho písním БРАТСКИЕ МОГИЛЫ a УТРЕННЯЯ ГИМНАСТИКА.
Podívejte se, prosím, také na text, který pro nás připravila a kterým se bude zabývat Máša (v rámci samostatného vstupu).
-
Přečtěte a poslechněte si POUZE následující 2 písně Novelly Matvejevové a porovnejte je s jejich českými překlady: (1) KOРАБЛИК a (2) ДЕВУШКА ИЗ ХАРЧЕВНИ.
Píseň КАПИТАНЫ БЕЗ УСОВ rozebírat nebudeme.
-
-
-
Přečtěte si celou novelu Michaila BULGAKOVA s názvem СОБАЧЬЕ СЕРДЦЕ v originále. Novela vznikla v roce 1925, v Sovětském svazu však byla poprvé vydána až v roce 1987.
-
Pro lepší porozumění ruskému textu lze nahlédnout do překladu Ludmily Duškové, který si můžete stáhnout v elektronické podobě.
-
Originál Bulgakovovy novely můžete číst a zároveň poslouchat jako audioknihu.
-
Porovnejte vybraný úryvek z Bulgakovovy novely s jeho českými překlady. Soustřeďte se přitom zejména na převod sovětských kulturních a politických reálií.
-
-
-
Podívejte se na televizní debatu o Bulgakovově novele a shrňte (rusky nebo česky) její hlavní body. Soustřeďte se přitom na to, co vám přijde jako nejdůležitější pro pochopení a interpretaci Bulgakovova textu.
-
-
-
Místo semináře se můžete zúčastnit "Světa knihy" na pražském Výstavišti.
Lístek (pásku) si můžete vyzvednout na vrátnici Šporkova paláce (Hybernská 3, Praha 1). Vrátní o akci vědí a lístek vám vydají (stačí, když se odkážete na mě). Lístek je určen k jednorázovému vstupu v kterýkoli den konání festivalu (14. — 17. května).
Budu samozřejmě rád, pokud se zúčastníte mého pořadu, ale pochopím, pokud vám to nevyjde a rozhodnete se využít lístek v jiný den konání knižního veletrhu.Můj pořad se koná ve čtvrtek 14. 5. od 11:00 v Sále Boženy Němcové (trvá 50 minut). Bližší informace o festivalovém programu najdete zde kliknutí na název této sekce.
-
-
-
Podívejte se na krátké video, ve kterém je stručně převyprávěn obsah Solženicynova románu.
-
-
Jaké cenzurní důvody mohly podle vás vést k vynechání některých vět (či jejich částí) v sovětském vydání JEDNOHO DNE IVANA DĚNISOVIČE z roku 1962?
Zcenzurovanou i nezcenzurovanou verzi textu najdete po rozkliknutí záhlaví této sekce.
-
Podívejte se na dokument věnovaný románu "Jeden den Ivana Děnisoviče".
-
Webové stránky věnované Solženicynovi, ze kterých je možné stáhnout všechny jeho texty ve formátu PDF.
-
Zformulujte hlavní myšlenky přednášky, kterou Solženicyn pronesl při přebírání Nobelovy ceny za literaturu.
-