Weekly outline

  • 1. března: KORNĚJ ČUKOVSKIJ 1

    • Přečtěte si básničku МУХА-ЦОКОТУХА z dětské poezie Korněje Čukovského (1882-1969). Porovnejte originál textu s jeho 3 českými překlady.

    • Poslechněte si, jak veršovanou pohádku namluvil její autor. Na jakou složku veršů klade Čukovskij obzvláštní důraz ve svém přednesu?

    • Podívejte se na kreslený sovětský film natočený podle Čukovského dětské básně МУХА-ЦОКОТУХА.

  • 8. března: KORNĚJ ČUKOVSKIJ 2

    • Přečtěte si úryvky z Čukovského knihy ОТ ДВУХ ДО ПЯТИ, která pojednává o jazykovém vnímání předškolních dětí. Porovnejte originál s jeho českou adaptací od překladatelky a spisovatelky Mileny Lukešové (1922-2008).

    • Přečtěte si úvod Mileny Lukešové k její adaptaci Čukovského knihy OD DVOU DO PĚTI.

    • Podívejte se na dokument režisérky Taťány Archipcovové, věnovaný cenzuře v sovětské dětské literatuře. Proč byly některé z dětských veršů Korněje Čukovského vnímány jako protirežimní? Vypište si konkrétní příklady argumentace sovětských cenzorů.

    • Vyberte si z knížky OТ ДВУХ ДО ПЯТИ jednu kapitolu (nebo ucelenou podkapitolu), která vás nejvíc zaujme z hlediska svého tématu. Vaším úkolem je seznámit kolegy v semináři s hlavními body vámi vybrané kapitoly včetně konkrétních příkladů, které autor vybírá z řeči ruských dětí pro doložení svých postřehů a pozorování. Jediné omezení pro výběr tématu je toto: vynechte, prosím, kapitoly, ze kterých jsou převzaty úryvky zde na MOODLU (ty budou číst všichni).

  • 15. března: JEVGENIJ ZAMJATIN 1

    • Antiutopický román Jevgenije Zamjatina (1884-1937). Pro základní orientaci v ději se nejprve podívejte na krátké shrnutí jeho obsahu. 

    • Porovnejte úryvek ze Zamjatinova románu s překlady Václava KOENIGA (1927) a Vlasty a Jaroslava TAFELOVÝCH (1969). Překlady jsou v jednom souboru pod sebou.

    • Poslechněte si výklad Zamjatinova románu, který natočil doc. Konstantin Polivanov pro vzdělávací portál ARZAMAS. Vaším úkolem je seznámit kolegy v semináři s hlavními myšlenkami tohoto výkladu.  

  • 22. března: JEVGENIJ ZAMJATIN 2

    • Přečtěte si následující části antiutopického románu МЫ Jevgenije Zamjatina (1884-1937): Запись 1-я, Запись 2-я, Запись 3-я, Запись 8-я, Запись 9-я, Запись 16-я.

    • Pro lepší soustředění pozornosti můžete čtení románu spojit s jeho poslechem.

    • Přečtěte si recenzi Zamjatinova románu z pera britského spisovatele George Orwella z roku 1946. Vaším úkolem je seznámit ostatní účastníky semináře s tím, jak Orwell román hodnotí a co v něm pokládá za důležité.

    • Následující text pochází z PŘEHLEDU SOVĚTSKÉ LITERATURY, který vznikl podle zápisu posluchačů Mathesiových přednášek v letech 1945-1949

      Román je jedním z nejhnusnějších paskvilů na socialistickou budoucnost. Je to dílo antikolektivistické a socialismu škodlivé. V Rusku vůbec nevyšlo. Vyšlo nejprve česky jako románová příloha Lidových novin. Později přeloženo do angličtiny a francouzštiny. „My“ kreslí život ve společnosti 26. století. V tomto století je zřízen jednotný stát. Lidé v něm nemají jména, nosí šedomodré uniformy se štítky a čísly. Nad tímto státem vládne Dobrodinec. (Zde je podobnost s figurou Světového kontrolora z románu A. Huxleye „Konec civilisace“. Otcem obou, „Kontrolora“ i „Dobrodince“, je Dostojevského Velký inkvisitor.) Ve společném státě je život rozdělen. Jedna desetina vládne a 9/10 poslouchá. Život je veden vědecky, i jídlo je chemický přípravek.

      Historii románu vypravuje matematik, člověk takové společnosti, člen její nejvyšší kasty D-503. Sestrojuje gigantické letadlo pro meziplanetární dopravu. Sejde se s ženou kasty I-330 v antickém domě. V jednotném státě vznikne revolta, I-330 je raněna, D-503 ji odnese za hranice jednotného státu. Zde žijí primitivní lidé, kteří zůstali pozadu a na zpozdilém stupni civilisace 20. století. Mezi nimi se také připravuje revoluce. Nepovede se, I-330 je zatčena a popravena. Revoluce je potlačena, všem lidem je uměle operativně odstraněna fantasie. Román je hnusnou travestií socialistické společnosti, individualistickou nenávistí proti kolektivismu, pesimistickou otravou s prvky mysticismu.

      Marxistická kritika odsuzuje román. Odhaluje autorovu ideologii, jíž zjevně hájí kapitalistický řád. Zamjatin napsal v „My“ pamflet proti socialistické revoluci. On sám je straníkem revoluce, ale, jak on říká, revoluce nekonečné, nikoliv sociální. Nevěří v revoluci sociální, nepřeje si ji, protože ona likviduje a pronáší drtivý soud nad jeho třídou. Zamjatinovy teorie naruby převracejí positivní historická fakta a jsou docela v souladu s třídní ideologií buržoasie – dosáhnout ztracené prosperity hospodářské – a nenávidí ty, kteří ji této prosperity zbavili. Zamjatinova posice je psychologií sociální skupiny, která odchází z politické arény. Má stále více charakter kontrarevoluční. „My“ je román utopický. Je znatelný vliv Huxleye a Dostojevského.

  • 29. března: ANNA ACHMATOVOVÁ 1

    • Přečtěte si poemu REKVIEM (1963) v ruském originále a v překladu Roberta Vlacha (1964) a Jaromíra Šavrdy (1987). Pro zájemce je připojen rovněž anglický překlad Richarda McKanea (1969).

    • Přečtěte si poemu REKVIEM (1963) v překladu Hany Vrbové (1990) a Ivanky Jakubcové (1990). Porovnejte originál poemy se všemi 4 českými překlady z hlediska převodu politických a kulturních reálií.

    • "Rekviem" v podání Anny Achmatovové.

  • 5. dubna: ANNA ACHMATOVOVÁ 2

    • Pokračujeme v rozboru českých překladů poemy REKVIEM (viz materiály z minulého týdne).

    • Videoprojekt vydavatelství "Коммерсантъ" k 80. výročí Velkého stalinského teroru.

    • Pro zájemce: přečtěte si krátký životopis Anny ACHMATOVOVÉ (1889-1966).

    • Přečtěte si studii prof. Oldřicha RICHTERKA z roku 1999 věnovanou 3 českým překladům poemy REKVIEM (Vlach, Vrbová, Jakubcová) a seznamte kolegy v semináři s tím, jak tento badatel jednotlivé překlady hodnotí. 

  • 12. dubna: VLADIMIR VYSOCKIJ

  • 19. dubna: NOVELLA MATVEJEVOVÁ

  • 26. dubna: MICHAIL BULGAKOV 1

  • 3. května: MICHAIL BULGAKOV 2

    • Podívejte se na film natočený podle Bulgakovovy novely a písemně zodpovězte následující otázky (nepište esej, stačí strukturovaně, v krátkých bodech)

      1. V čem se odlišuje film od své literární předlohy? Uveďte alespoň 3 rozdíly.

      2. Která scéna či postava filmu na vás nejvíc zapůsobila a proč?

    • Podívejte se na televizní debatu o Bulgakovově novele a shrňte (rusky nebo česky) její hlavní body. Soustřeďte se přitom na to, co vám přijde jako nejdůležitější pro pochopení a interpretaci Bulgakovova textu.

  • 10. května: ZKOUŠKOVÝ TEST (předtermín)

  • 17. května: ALEXANDR SOLŽENICYN