Osnova sekce

  • toufar-palach-legerova

    Zdroj: CC, autor instalace: O. Dušek (2014)

    Lekce Kam až (naše) paměť sahá? se zabývá problematikou paměti, její teoretické reflexe i praktického "uchovávání" prostřednictvím paměťových institucí. Prezentace a další studijní materiál:

    1. Shrnují základní pojmy a odkazy na výchozí literaturu v oblasti paměťových studií.

    2. Ilustrují na příkladech z českého prostředí i ze světa, jak se postmoderní výzvy, reflektované mimo jiné rozvojem paměťových studií, odrážejí nejen v praxi paměťových institucí (muzeí, galerií, archivů), ale také mimo ně (např. školy, nová média).

    3. Obsahují výzvu k hlubšímu seznámení s tématem prostřednictvím recenze článku z časopisu History and Memory.

    • Paměťová studia a paměťové instituce: výzvy pro 21. století Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Prezentace shrnuje základní pojmy z paměťových studií a na příkladech (zejm. z muzejního světa) poukazuje na výzvy, které paměťovým institucím (muzea, galerie, archivy) přináší postmoderní změny (myšlení) způsobené politickým vývojem, sociálními i ekonomickými faktory nebo digitální boomem.

    • Mezi pamětí a historií: problematika míst (1996) Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Pierre Nora, Mezi pamětí a historií: problematika míst, Cahier de CEFRES, 10/1996 dostupné [online] zhttp://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1996_mezi_pameti_historii.pdf

      Jedna ze základních esejí k tematizaci tzv. míst paměti.

      Dále viz také : Jacque LE GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007.

    • Memorylands: Heritage and Identity in Europe Today (2013) Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Sharon MACDONALD, Memorylands. Heritage and Identity in Europe Today, London, New York 2013.

      Úvod z přiložené recenze:

      „Promyšlená, nápaditá, názorově otevřená — i taková je kniha britské sociální a kulturní antropoložky Sharon Macdonaldové, která detailně a zároveň velmi přehledně mapuje problematiku spletitých interakcí, jež vznikají při jakémkoli zpřítomňování minulosti. Opisný termín autorka využívá jako rámcový i zastřešující, neboť nabízí zkoumat s přiměřeným odstupem široké spektrum rozmanitých aspektů historie, paměti a kulturního dědictví, jež vstupuje do hry vždy, když začneme v Evropě vzpomínat, tematizovat otázky utváření národních identit nebo třeba kritizovat úpadek tradičních hodnot či devastaci památek.“

      (H. Havlůjová, Krajinami (evropské) paměti se Sharon Macdonaldovou, recenze, HOP 1/2018, s. 209-211)

      Doporučení ke studiu:

      • Introduction (s. 1 - 26) - seznámení se základní terminologií a metodologickými postupy

      Náhledy knihy jsou k dispozici:

      Více o autorce a činnosti Centre for Anthropological Research on Museums and  Heritage viz http://www.carmah.berlin/people/macdonald-sharon/

    • Paměť a dějiny ve škole (2014) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      První kapitola z publikace HAVLŮJOVÁ, H. – NAJBERT, J. a kolektiv, Paměť a projektové vyučování v dějepise, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2014. Příklad reflexe paměťových studií v české didaktice dějepsisu.

      Kapitola obsahuje:

      • Zamyšlení nad tím, proč může být práce se vzpomínkami ve výuce dějepisu považována za přínosnou i kontroverzní.
      • Přehled základních pojmů a teoretických konceptů z oboru paměťových studií.
      • Seznam doporučené a rozšiřující literatury k tématu.

      Celá publikace je ke stažení dostupná z http://www.dejepis21.cz/metodika-projektove-vyuky

    • History and Memory URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Od roku 1989 se problematika paměti stala nedílnou součástí reflexe historické praxe. Začal vycházet časopis History and Memory, který obsahuje studie zaměřené na různé aspekty historického vědomí a kolektivní paměti.

      Odkaz vede do databáze e-časopisů Knihovny Pedagogické fakulty UK, po zadání názvu a registraci jsou jeho čísla od roku 1989 dostupná ke studiu.

      V roce 2008 pak začal vycházet samostatný časopis Memory Studies, který reflektuje o teoretické, empirické a metodologické otázky mezioborového zkoumání paměti. Studie jsou věnovány sociálním, kulturním, kognitivním, politickým a technologickým změnám, které ovlivňují jak, co a proč si jednotlivci, skupiny a společnosti pamatují a zapomínají.

       Časopis je v ČR dostupný obtížněji, ale přístup můžete zkusit získat prostřednictvím některé z licencovaných databází NK (https://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju). Obsah čísel a anotace článků viz https://journals.sagepub.com/home/mss.

    • Jaké (národní) muzeum potřebujeme? (2018) Složka
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      V souvislosti s oslavami 200. výročí Národního muzea v Praze vyšla v časopise Dějiny a současnost (8/2018) série článků reflektujících výše položenou otázku i její širší souvislosti:

      • Kamil Činátl, Jaké národní muzeum (ne)potřebujeme? (s. 10-12)
      • Jakub Jareš, Sousedi a konkurenti: Nová muzea a expozice ve střední Evropě (s. 13-16)
      • Hana Havlůjová, Vzdálení příbuzní? Politika paměti v národních muzeích Skotska, Nového Zélendu a Austrálie (s.17-20)
      • O muzeích, národech a lidech: Rozhovor s Rhiannon Mason (profesorkou muzejniích studií na Univerzitě v Newcastlu, Velká Británie) (s. 21 - 22)
      • Michal Stehlík, Nové expozice a "historická mise" Národního muzea (s. 23 - 26)

    • Historylab: Jak se "dělají" dějiny? URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Vyzkoušejte si práci s digitální aplikací HistoryLab, která umožňuje práci s historickými prameny v dějepise. Zaměřuje se na 20. století. S pomocí řady interaktivních nástrojů učí žáky v historické laboratoři krok po kroku anylyzovat dobové dokumenty, historické fotografie či zvukové záznamy. Mění tak pohled na dějiny. Už nejsou vyprávěním určeným k zapamatování a bezchybné reprodukci, ale mozaikou, při jejímž sestavování se neobejdeme bez tvůrčí spolupráce a kritického myšlení. Práce v aplikaci podporuje rozvoj historické gramotnosti.

    • Hodina dějepisu roku 2010 nebo 2012 (1990) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Zábava, historický pramen nebo test, kam až vaše paměť sahá?

      Scénka Jirího Lábuse a Oldřicha Kaisera "Zkouška z dějepisu" z polistopadového vysílání pořadu Možná přijde i kouzelník zlidověla. V roce 2007 ji vydal Suprafon na albu Kaiser, Lábus: Lůďo, to je nap(r)osto no(r)mální a další povedené scénky (https://www.supraphonline.cz/album/773-kaiser-labus-ludo-to-je-nap-r-osto-no-r-malni-a-dalsi-povede) pod názvem Hodina dějepisu roku 2010. Na You Tube ji však najdete opakovaně, odkaz je na sdílení v roce 2015.