4. ledna: UMĚNÍ PŘEKLADU V DĚJINÁCH RUSKÉHO SEBEPOZNÁVÁNÍ (Figes, Dostojevskij, Šalamov, Švarcová)
Osnova sekce
-
-
Přečtěte si úvodní text Orlanda Figese z jeho knihy NATAŠIN TANEC: KULTURNÍ HISTORIE RUSKA (anglicky 2002, česky 2004). K jakým hlavním závěrům dospívá Figes v souvislosti s budováním ruské národní identity?
-
Podívejte se na scénu "Natašina tance" z Tolstého "Vojny a míru" (1862–1869), jak je zachycena ve stejnojmenném filmu sovětského režiséra Sergeje Bondarčuka (1920-1994). Scénu najdete v čase od 41:40 do 50:50.
-
Přečtěte si úryvek ze stati Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821-1881). K jakému závěru Dostojevskij dospívá v souvislosti se vztahem Evropy k Rusku? A jak naopak vidí vztah Ruska k Evropě?
-
Přečtěte si zamyšlení ruského spisovatele a disidenta Varlama Šalamova (1907-1982). V čem se Šalamovův postoj k umění překladu shoduje s názorem Jeleny Švarcové a F. M. Dostojevského?
-
Přečtěte si esej ruské spisovatelky Jeleny Švarcové (1948-2010). Pokuste se vlastními slovy zformulovat hlavní myšlenku vybraného textu.
-