Section outline

  • TÉMATA

    1. Putinovo Rusko (2000-?) a Anna Politkovská (1958-2006)
    2. Propaganda v SSSR a současné Ruské federaci
    3. Lenin (1870-1924) a bolševický převrat (1917)
    4. Stalinova hrůzovláda (1922-1953) 
    5. Velká vlastenecká válka (1941-1945)
    6. Chruščov (1894-1971): reformní komunismus (1953-1964)
    7. Brežněv (1906-1982): nomenklaturní komunismus (1964-1982)
    8. Gorbačov (1931-2022): perestrojka a nové myšlení (1985-1991)
    9. Rozpad sovětského bloku (1989-1991)

    • На Руси (душа народа): 1914–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1916
       
      Размер - 204,5 x 481
      Материал - холст
      Техника - масло
      Третьяковская галерея
       
      В письме к своему другу Нестеров писал о полотне: «Народу много, народ всякий, и получше и похуже, все заняты своим делом – верой. Все “верят” от души и искренне, каждый по мере своего разумения. И никого не обвинить, что-де плохо верит, – верит всяк, как умеет. А все же надо помнить всем и каждому, что “не войдете в Царство небесное, пока не будете, как дети”».
    • Přečtěte si text hymny SSSR a Ruské federace v ruském originále a zamyslete se nad shodami a rozdíly mezi všemi uvedenými verzemi textu, který představuje základní symbol ruské (respektive sovětské) státnosti.

    • Poslechněte si nahrávku hymny SSSR.

    • Poslechněte si nahrávku hymny Ruské federace.

    • Přečtěte si text o tom, jak vznikala hymna SSSR.

    • Není to lehká píseň. Snad žádný jiný stát nemá obtížnější hymnu. Začíná na lehkou dobu (ale není to předtaktí) a ne každý ji umí zazpívat správně. Není jako hymny ostatních národů. Není v ní ani bojovnost, ani triumfalismus. Je prostá, a přitom neobyčejná.

      Je dobře, že první čtyři nahrávky z přiloženého CD, které bychom mohli označit jako oficiální nebo modelové, byly svěřeny Jiřímu Bělohlávkovi, českému dirigentovi světového jména. V jeho pojetí je všechno, co tato píseň potřebuje: přesnost, zřetelnost, přesvědčivost, ale také vřelost, patos a dojemný ztišený závěr. Řekl bych, že zde máme vzor, o který se můžeme opřít.

      IVAN MEDEK (v knize "Kde domov můj: Státní hymna České republiky v proměnách doby", 2008)

    • Podívejte se na část amerického dokumentu z roku 1943, který s příznačným dobovým patosem, avšak krátce a výstižně mapuje obrovskou rozlohu Sovětského svazu. Vybraná část dokumentu navazuje na pojem ВЕЛИКАЯ РУСЬ, který se vyskytuje v hymně SSSR.

    • Přečtěte si příběh ruské novinářky Anny Politkovské (1958-2006) o její přítelkyni Táně. Tániny osudy charakterizují život Rusek a Rusů, kteří zažili obrovský zlom mezi érou SSSR a tržními reformami Jelcinovy a Putinovy vlády. 

    • PRO ZÁJEMCE: Komik Gennadij Chazanov o rozkrádání v jelcinovské éře.

    • Podívejte se na reportáž ruské státní televize věnovanou kauze budování ropovodu v blízkosti jezera Bajkal. Jak na vás tato reportáž působí? Stačí, když na semináři zformulujete svůj základní dojem.

    • Podívejte se na část ruského dokumentu věnovaného zániku Byzantské říše. Pokuste se krátce shrnout, co se z dokumentu dozvídáme a jakým způsobem je to podáno.

      image.png

    • Podívejte se na dokument švýcarského dokumentaristy Erika Bergkrauta "A LETTER TO ANNA" (2008).

      Dokument si můžete stáhnout zde:

      www.uschovna.cz/zasilka/HWIZKBLKMMT6N84B-66C

    • PRO ZÁJEMCE O TÉMA: podívejte se na nový dokument listu НОВАЯ ГАЗЕТА k 15. výročí smrti Anny Politkovské.

    • PRO ZÁJEMCE: Přečtěte si text francouzského filosofa André Glucksmanna věnovaný ruské novinářce Anně Politkovské.

    • Traumata ruské společnosti: (1) rusko-čečenské války (1994–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1996 a 1999–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2003), (2) výbuchy obytných domů v ruských městech (1999), (3) teroristický útok v moskevském Divadle Na Dubrovce (2002), (4) teroristický útok na základní školu v Beslanu, Severní Osetiе (2004).

    • PRO ZÁJEMCE: Doplňující studijní materiál z knihy DĚJINY RUSKA 20. STOLETÍ, která vznikla pod vedením ruského historika Andreje Zubova. 

    • Podívejte se na 3. díl ("Ничего личного") z cyklu "Антропология коммуналки", který vznikl pro internetovou univerzitu ARZAMAS.

    • Seznamte se s několika typickými pojmy ze života v sovětských komunálních bytech.

    • Podívejte se na dokument ČT věnovaný mimo jiné ruským dezinformačním webům.

    • PRO ZÁJEMCE: Podívejte se na závěr sovětského filmu МОЛОДАЯ ГВАРДИЯ (1948), natočeného podle stejnojmenného románu Alexandra Fadějeva (1901-1956). Jde o sekvenci v čase 1:03:54 - 1:16:34.

      Fadějevův román MLADÁ GARDA pojednává o partyzánské skupině studentů z ukrajinského Krasnodonu, odhalené a popravené nacisty (a jejich ukrajinskými přisluhovači).

      Režisér Sergej Gerasimov pár let po válce točil přímo v dějišti popravy, na místě krasnodonských uhelných šachet. Místní obyvatelé přihlížející filmové rekonstrukci popravy prý hlasitě vzlykali a někteří dokonce omdlévali. Není se co divit. Mladogvardějci „byli zastřeleni a svrženi do šachty hlubinného dolu č. 5, část z nich byla svržena do šachty ještě zaživa“.

    • Podívejte se na francouzský dokumentární film z cyklu "Rudí vládcové" věnovaný "otci ruské revoluce" Vladimiru Iljiči Leninovi (1870-1924).

    • Přečtěte si krátkou reportáž novináře Davida Šťáhlavského z jeho návštěvy Leninova muzea v Gorkách. 

    • Přečtěte si reportážní článek Tomáše Lindnera věnovaný návštěvě Stalinova muzea v gruzínském městě Gori, rodišti "otce národů". Článek byl publikován v časopise RESPEKT v roce 2010.

    • PRO ZÁJEMCE: Přečtěte si text investigativní novinářky Petry Procházkové věnovaný případu ruského historika JURIJE DMITRIJEVA, který se v současné Ruské federaci pokoušel pátrat po obětech stalinských represí. Článek byl publikován 19. února 2021 v DENÍKU N. 

    • Podívejte se na video, které natočil novinář listu NOVAJA GAZETA Arťom Raspopov ve spolupráci s historikem Konstantinem Boguslavským.

    • Přečtěte si dvě kapitoly z knihy Anny Applebaumové GULAG z roku 2003: "Bělomořský kanál" (s. 78-89) a "Tání - a propouštění" (s. 435-450). Zbylé dvě kapitoly s názvem "Ženy a děti" (s. 278-298) a "Kolik?" (s. 492-498) jsou dobrovolné, pro zájemce o téma. Na konci naskenovaného souboru naleznete dobové fotografie mapující táborový život.

    • ČETBA PRO ZÁJEMCE: dvě krátké kapitoly z románu Anatolije Rybakova "Děti Arbatu" z roku 1987, nabízející pozoruhodný vhled do způsobu myšlení Josifa Vissarionoviče Stalina.

    • PRO ZÁJEMCE: Ruská nevládní organizace MEMORIAL pořádá každoročně 29. října, v předvečer Dne památky obětí politických represí, vzpomínkovou akci na Lubjanském náměstí v Moskvě. Podívejte se na krátký záznam z roku 2013.

    • PRO ZÁJEMCE: Ruské lidskoprávní hnutí MEMORIAL, které se od 80. let snaží o systematické vyplňování bílých míst ruské historie, se v roce 2021 muselo zpovídat před moskevským soudem z údajného porušení zákona a takzvaných „zahraničních agentech“. Proč se jedno z nejrespektovanějších a nejstarších lidskoprávních hnutí v Rusku stalo trnem v oku prezidenta Vladimira Putina? A co prozrazuje zmíněný soudní proces o povaze putinovského Ruska? Odpovídá Ivana Milenkovičová, zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě.

    • Podívejte se na rozhovor s ruským historikem ANDREJEM ZUBOVEM o paktu RIBBENTROP-MOLOTOV. Tento pakt byl uzavřen 23. srpna 1939 a fakticky Hitlerovi umožnil rozpoutat druhou světovou válku a Stalinovi pomohl mimo jiné k velkým územním ziskům. Rozhovor odvysílala Česká televize v roce 2019.

      POZOR: Pokud se vám video neotevře hned napoprvé, zkuste webovou stránku načíst znovu - a poté by se video už mělo spustit.

    • Přečtěte si text věnovaný Dmitriji Šostakovičovi (1906–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1975) a jeho Sedmé symfonii (zvané Leningradská) a současně se podívejte (třeba jen na část) provedení této symfonie (ze záznamu ČT vloženého do textu).

    • Podívejte se na krátký zpravodajský souhrn, který ke 100. výročí narození Leonida Iljiče Brežněva (1906-1982) odvysílala Česká televize.

    • Přečtěte si článek, který napsala běloruská novinářka Natallia Sudlianková pro zpravodajský časopis TÝDEN v roce 2006.

    • Podívejte se na část záznamu, který v roce 1977 odvysílala sovětská televize ze slavnostního zasedání v kremelském Sjezdovém paláci u příležitosti 60. výročí tzv. Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR). Dostatečně ilustrativní část záznamu najdete v čase 9:21–⁠⁠⁠⁠⁠⁠14:40.

      Video se načítá déle, vydržte!

    • Přečtěte si dva krátké úryvky z Brežněvových projevů. Pokuste se v nich identifikovat dobová politická klišé a fráze. 

    • Podívejte se, jak vypadala typická "zdravice" sovětských pionýrů.

    • Podívejte se na část rozhovoru s ruskou básnířkou a disidentkou NATALIOU GORBANĚVSKOU (v původním zněním), který odvysílala ČT24 v roce 2013. Relevantní část, která se týká "demonstrace osmi statečných" dne 25. srpna 1968 na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, najdete v čase 0:00-31:23.

    • PRO ZÁJEMCE: Podívejte se na část rozhovoru s rusistou Milanem Dvořákem, který tlumočil projevy sovětských politiků včetně Brežněva a Gorbačova. Relevantní část záznamu najdete v čase 0:00–⁠⁠⁠⁠⁠⁠4:03.

    • PRO ZÁJEMCE: Podívejte se na několik slavných anekdot v podání komika Gennadije Chazanova.

    • Podívejte se na francouzský dokument o konci impéria, jež mělo trvat na „věčné časy“.

    • Podívejte se na krátký rozhovor s novinářem a překladatelem Liborem Dvořákem, který byl natočen v roce 2016 u příležitosti 85. narozenin Michaila Gorbačova (roč. 1931).

    • Podívejte se na dvě krátké pasáže ze speciálního vysílání ČT24 věnovaného rozpadu SSSR: (1) od začátku do 6:48 + (2) od 1:24:24 - 1:35:56.

    • 1.       Čím začal rozpad SSSR?

      2.       Co prohlásil britský premiér John Major na jednání skupiny G7, sdružující sedm hospodářsky nejvyspělejších států světa, v Londýně v červnu 1991 v reakci na Gorbačovu žádost o pomoc?

      3.       Jak zhodnotil rozdílnou pozici Západu vůči Gorbačovovi a Jelcinovi  světoznámý americký filosof a lingvista Noam Chomsky? 

      4.       Jak probíhal v SSSR pokus o státní převrat v srpnu 1991? 

      5.       Co je „bělověžská dohoda“, podpsaná 8. prosince 1991?