V. Supervizní kontrakt
V. Supervizní kontrakt
Cíle učení – poznat význam přípravy supervize, seznámit se z významnými položkami supervizního kontraktu a procvičit jeho vyjednávání
V této kapitole za zaměříme na dvě témata, a to je proces přípravy kontraktu a obsah kontraktu.
V následujícím textu se nebudeme a nemůžeme věnovat celé obsáhlé problematice umění vyjednávání kontraktu supervize v organizaci. Toto umění je součástí odborné přípravy supervizorů. Záleží do značné míry na konkrétním kontextu, stavu přípravy a zkušeností se supervizí, s oblastí supervize atd. My se zaměříme na proces kontrahování mezi manažerem a supervizorem v oblasti sociálních a zdravotnických služeb. Naším cílem je ukázat především studentům řízení kontrakt jako nástroj, který mají v ruce, jestliže si zvou supervizora do své organizace.
V předchozích kapitolách textu jsme společně prošli myšlenkovými procesy, z nichž vyrůstají hlavní modelové komponenty vyjednávání kontraktu. Nicméně chceme na tomto místě zdůraznit, že v kontrahování jde též o umění, které nelze bezezbytku poznat a vymodelovat, tím méně předat písemným textem. Předkládaný text je třeba chápat jako pokus o zjednodušenou zkratku, jako o snahu vystihnout algoritmem to, co se vystihnout dá, a tak poněkud přiblížit živý a jedinečný proces uzavírání kontraktu v organizaci. Naše zkušenosti za posledních 10 let ukazují, že znalost tohoto algoritmu pomáhá připravit půdu pro úspěšnou supervizi a přibližuje povahu supervizního procesu desítkám a stovkám manažerů i supervizorů, kteří se s ním seznámili.
V úvodu k této kapitole je nezbytné znovu zdůraznit, že uzavírání kontraktu není mechanickou záležitostí, kde odškrtáváme a od boku střílíme obsahy jednotlivých bodů kontraktu. Obsah jedné stránky kontraktu je pouhým záznamem důkladného procesu, který jsme popsali v předchozích kapitolách a předpokládá jak znalosti v nich obsažené, tak dobrou znalost organizace a procesů v ní probíhajících. Kontrakt je výsledkem spolupracujícího hledání, tázání a vyjednávání supervizora, manažera (resp. zadavatele) a pracovníků (resp.supervizantů). Uzavření kontraktu mnohdy musí předcházet příprava na supervizi, jak ji popisuje Hawkins a Shohet (2004, str.179-186) doprovázená serií seminářů a jednání se zadavatelem a supervizanty. Význam kontraktu stoupá v nových situacích - při zavádění supervize do organizace, pokud se mění tým nebo supervizor apod. Naopak tam, kde pracovníci mají již se supervizí zkušenost a vědí, co má být účelem supervize, je dojednávání kontraktu vcelku snadné a rychlé a může být obsaženo v prvním sezení supervize. V takovém případě nebývá kontrakt ani vždy písemný. Je však zcela nezbytné, aby proces dojednávání kontraktu v nějaké podobě vždy proběhl. Záleží tedy na stupni vzájemného vyladění supervizora a supervizanta, na pocitu bezpečí a důvěry v supervizní proces na obou stranách i na schopnosti průběžného kontrahování a re-kontrahování v procesu supervize.