II. 1 - Účel supervize a jak je prováděna
II. 1 - Účel supervize a jak je prováděna
Mnozí supervizoři v západní Evropě se na účel supervize netáží a dokonce se aktivně brání tázání po účelu supervize. Tázání po účelu spojují s metodou koučingu, nikoli supervize a chápou pod ním bezprostřední řešení nějakého problému či jiný měřitelný výsledek. Pojem efektivity supervize jim nahání husí kůži a vidí v něm omezení tvůrčího potenciálu supervize a poplatnost nastupujícímu „manažerismu“ v pomáhajících profesích. Přesto se většina autorů jak německy tak anglicky mluvících shoduje ve funkcích supervize, které všechny nějak směřují k zlepšení profesionálního chování potažmo prospěchu klienta. V současné terminologii můžeme říct, že obecným účelem supervize jako profesionální aktivity je zlepšení či udržení kvality služby. Takového účelu lze ovšem dosahovat různými cestami podle situace, do níž je supervize zasazena.
Vějíř mnoha možných cest k dosažení obecného účelu si nejprve ukážeme vzhledem k základním funkcím supervize, které jsou nejčastěji v literatuře tradovány.
Podle klasického rozdělení Kadushina z r.1976 má každá supervize tři základní funkce. Je to administrativní, vzdělávací a podpůrná. Každá z nich je v KAŽDÉ supervizi v různé míře přítomna. S každou z nich se pojí jistý obecný účel. Která funkce převládá zjistíme, když si položíme otázku JAK Supervizor postupuje – JAKÝ je jeho prvotní úkol? Kontroluje (porovnává), jak odpovídá skutečný stav ideálnímu stavu podle standardů kvality, norem, odborných měřítek? Vzdělává supervizanty, aby dosáhli dobré praxe, aby se stali co nejlepšími odborníky? Či je podporuje, aby zvládli své emoce, profesionální zátěž, dostali novou motivaci apod.?