Socializace - pochází z latinského socialis neboli družný, spojenecký, polidštěný
- proces osvojení si způsobů chování a seznamování se s kulturním prostředím, osvojení si společenských norem, plné přizpůsobení se společenskému životu
Činitelé socializace
mikroprostředí: rodina, školní třída
mezoprostředí: vztahy mezi mikroprostředími
exoprostředí: dáno situací a podmínkami, kterých se jedinec neúčastní
makroprostředí: společenská situace
objekt socializace - jedinec, na kterého je působeno
subjekt socializace - jedinec, který působí
Stupně socializace
1. integrace - zapojení jedince do společnosti
2. adaptace - přizpůsobení společnosti vzhledem k individuálním vlastnostem a potřebám jedince
3. utilita - potřebnost, užitečnost, uplatnění
4. inferiorita - sociální nepoužitelnost, segregace jedince
Členění socializace podle období a působení:
1. primární socializace - prostřednictvím rodiny, přátel a sourozenců; probíhá od raného dětství
2. sekundární socializace - probíhá prostřednictvím působení školy, spolužáků, organizací a médií; nastává později v dětství
3. terciální socializace - jedinec je v interakci se svým okolím; probíhá po celý zbytek života
Socializace jedince - proces, během kterého se jedinec stává prostřednictvím interakcí s druhými lidmi sociální bytostí schopnou chovat se jako člen určité skupiny či společnosti s určitými normami, hodnotami a vzorci chování platnými v dané kultuře
- proces začíná okamžikem narození; člověk je nezávislý organismus; přítomnost biologických dispozic; interakce s druhými lidmi: vzájemné ovlivňování s okolím
Sociální role
- očekávaný způsob chování, který je ovlivňován určitým sociálním statusem a vztahem jedince k ostatním lidem (např. matka, otec, dcera, ředitel, lékař atd.)
- tento způsob chování je ovlivňován řadou charakteristik - např. pohlaví jedince, věk, postavení, profese apod.
Systém rolí
- souhrn očekávaného chování, který se vztahuje ke každému jedinci
- každý jedinec má ve společnosti několik rolí, každá role ve společnosti vyžaduje dodržování určitých pravidel, které se k ní pojí; jejich nedodržení vyvolává sociální nesouhlas či odmítnutí
Skupinové role
- představy o tom, jak by se měl jedinec v dané skupině chovat, které činnosti by měl vykonávat a jaké má ve skupině úkoly
skupinové role jsou:
Formální – role je předem daná, projevuje se prostřednictvím funkce člověka, definuje vztah nadřízenosti/podřízenosti
Neformální – role se vyvíjí spontánně v průběhu vzniku skupiny, nejsou institucionálně dané
Zdroje: VÝROST, Jozef, Ivan SLAMĚNÍK a Eva SOLLÁROVÁ, ed. Sociální psychologie: teorie, metody, aplikace. Praha: Grada, 2019. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5775-9.
HELUS, Zdeněk. Sociální psychologie pro pedagogy. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2015. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4674-6.
JANDOUREK, Jan. Průvodce sociologií. Praha: Grada, 2008. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-2397-6.