Socializace a vytváření identit

Socializace a vytváření identit

 

Socializace:

  • proces postupného začleňování se do společnosti
  • osvojování si způsobů chování a seznamování se s kulturním prostředím
  • osvojování společenských norem
  • přizpůsobování se společenskému životu

Co je výsledkem socializace?

  • Osvojení si způsobů psychického reagování
  • Osvojení si vnímání, myšlení, cítění, chování = vlastnosti, umožňující život ve společnosti

Socializace se uskutečňuje:

a)       v rodině

b)      mezi vrstevníky

c)       prostřednictvím masových médií

d)      vlivem zaměstnání

Teorie sociálního učení:

  • hlavní principy zformuloval ALBERT BANDURA
  • teorie tohoto učení spočívá v učení napodobováním (nápodobou)
  • Bandura je známý svým experimentem, který se vztahuje ke třem skupinám dětí. První skupina dětí trávila čas v přítomnosti člověka, který byl fyzicky agresivní k panence. Druhá skupina byla v přítomnosti neagresivního člověka, který panenku ignoroval. Třetí skupina nepozorovala nikoho a děti si hrály pouze mezi sebou. Výsledek?  Děti, které měly možnost sledovat při hře agresivního člověka, později také ony samy projevovaly při hře agresivní chování a jejich agresivita byla vyšší než u zbývajících dvou skupinek. Došlo k tzv. identifikování se s agresorem. Jedná se o experiment, který sleduje učení ve vztahu, vedoucí k výslednému chování.
  • Existuje ale i jiný pohled na socializaci – je to KONCEPT IDENTITY

IDENTITA:

  • Jako první ji zkoumal William James
  • Základní představa = já, které o sobě přemýšlí X já, o kterém je přemýšleno (prostřednictvím druhých)
  • Já dále rozděluje na 4 složky:

a)      Materiální já – tělo člověka, oblečení, rodina, domov, majetek, pracovní výsledky

b)      Sociální já – uznání od jiných

c)       Duchovní já – vnitřní představy, psychické schopnosti, stavy vědomí, psychická způsobilost

d)      Čisté ego – subjektivní fenomén přežívání osobní identity

Charles Horton Cooley 

  • Další výzkumník identity
  • Důležitou součástí sebepojetí je zpětná vazba od druhých lidí
  • zpětná vazba nám říká, jak se jevíme v očích a mysli druhých lidí
  • to, jak vnímáme sami sebe je ovlivněno postojem druhého člověka = zrcadlové já („druh druhovi zrcadlem, odráží ty druhé v něm“)
  • náš obraz o sobě formuje to, co si myslíme, že si o nás myslí jiní lidé[1]

 

Zdroj: Mezi člověkem a lidmi (Úvod do sociální psychologie), Masaryk Radomír

 

 

 

 



 

» Úkol: Aktivita k lekci identita a vývojové aspekty