- sebekategorizace vypovídá o tom, jak se lidé kategorizují a je součástí sociální identity na základě spojení meziskupinovými a vnitroskupinovými procesy (Jozef Výrost, Sociální psychologie - 2., přepracované a rozšířené vydání)
- sebekategorizace či také sebepoznání k určité skupině nebo kategorii osob mění sebepojetí jedince tak, aby odpovídalo identitě vytvořené danou skupinou, totožně se mění jedincův forma vnímání, jeho postoje, pocity tak, aby vyhovovaly skupinovému modelu. (Hedvika Boukalová & Ilona Gillernová, Kapitoly z forenzní psychologie)
- Turner = blízkost v čase či prostoru - blízkost či sám výskyt ve skupině ostatních členů skupiny může vzbuzovat příslušnost ke skupině (Štěpán Konečný, Fenomén lhaní v prostředí internetu)
- teorie sebekategorizace = vzniká jako součást teorie sociální identity (Josez Výrost, Sociální psychologie – 2., přepracované a rozšířené vydání). Teorie sebekategorizace neboli SCT je teorie povahy sebe sama, která uznává, že vnímající jsou jednotlivci ale i členové skupiny. Vysvětluje, jak a kdy se lidé budou definovat jako individuální či skupinová entita. Zkoumá také dopad této variability na vnímání sebe sama (Paul A M Van Lange, Arie W Kruglanski, E Tory Higgins, Handbook of theories of social psychology: Volume two).
- teorie sebekategorizace předpokládá, že lidé se identifikují s určitou skupinou (MY) a zároveň se odlišují od ostatních (ONI). (Mojmír Tyrlík, Zátěž z adolescenci)