Pojem "Identita" má mnoho definic. Výrost, Slaměník(2008) vysvětlují pojem identita jako totožnost jedince, kým nebo čím je osoba nebo společenství lidí. Rozebírají se zde odpovědi na otázku "kdo jsme, čím jsme".
Původní koncepce identity byla definována jako totožnost, stejnost jedince v čase a ve všech okolnostech .Stejnost osob, které tvoří sociální společenství. Identita člověka je tvořena podstatnými vlastnostmi, které když se změní , jedinec přestane být sebou samým. Stává se jiný, než dříve. Není však zcela jisté, které vlastnosti jsou ty podstatné.
Postmoderní přístup se rozchází s původní koncepcí termínu identita. Zde je identita chápána jako měnící se podle situace, času, místa, okolností. Vnímá člověka jako celek - více holistické pojetí.
Společné rysy postmoderních přístupů k identitě:
závislost na historii a kultuře, utváření identity pomocí interakce s druhými, identita jako příběh o sobě, identita je určována hodnotami, v přístupu k identitě během života převládá dynamika a změny, identita se neustále přetváří a mění.
Příklady teorií identity:
Teorie Ego-identity - zde se identita chápe jako vnitřní stejnost, věci jsou propojené, je zde návaznost, jsou zde období, kdy se identita přeskládává
Boj mezi egem - čím chci být
Boj mezi superegem - čím bych měla být podle druhých
Výzkum Marcia říká, že pro formování identity jsou důležité další aspekty. Krize, závazek, předčasné uzavření identity.
V rané dospělosti si ujasňuji role, čím chci být a aktivně o tom přemýšlím. Může se stát, že se naplní to, co chci a ujasním si role, nebo se může stát předčasné uzavření identity (přirozeně to neprojde krizí a většinou k tomu dochází různými okolnostmi). Nebo může nastat rozpad identity - nízká v závazku, nevím kým chci být a nezáleží mi na tom.
Teorie sociální identity - Tajfel rozděluje dvě základní skupiny: Personální identita - čím se odlišuji, co mě dělá mnou, přesvědčení o svých dovednostech. Sociální identita - jak se liší skupina od ostatních.
Použitá literatura:
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. Psyché. ISBN 978-80-247-1428-8.