- Sociální identita je tvořena naším členstvím v různých sociálních skupinách a kategoriích a udává tak pocit toho, kam patříme. Sociální identita se jakoby skládá ze sociálních identifikací, tedy sebedefinic odvozujících se od členství v sociálních kategoriích. (Hogg, 1990)
- Abychom získali pevnou sociální identitu, musíme se tak ztotožnit, vědomě či nevědomě, s určitou sociální skupinou či kategorií. Sociální identita nám pak poskytuje pocit sounáležitosti, který je jednou ze základních lidských potřeb. (Hogg, 1990)
- Vzhledem k tomu, že lidé obvykle patří do mnoha sociálních skupin a kategorií, ve kterých zastávají různé role, mají obvykle také velký repertoár různých sociálních identit. (Hogg, 1990)
- Sociální identita produkuje sociální srovnávání, ze kterého vyplývá pozitivní, případně negativní sebehodnocení (Jenkins, 2008)
- Vrstevnická skupina je pro nás důležitým zdrojem informací o nás samých a o tom, jak nás vidí druzí. (Hayes, 2003)
- Zejména v adolescenci je sebepojetí a sebehodnocení výrazně ovlivňováno tím, jak stabilní je jedincova sociální identita a jaké postoje vůči jedinci zaujímá jeho okolí. (Hayes, 2003)
- Takto je tedy „tradičně“ pojímána sociální identita. Nicméně na ni lze pohlížet také z jiného úhlu pohledu a lze pak říci, že i osobní identita je vlastně sociální
Například Jenkins (2008) hovoří o tom, že prakticky všechny identity jedince jsou sociální, protože vždy vznikají v kontextu lidské společnosti a mezilidských interakcí. Identita v jeho pojetí je porozumění tomu, kdo jsme a kdo jsou jiní lidé a také porozumění druhých lidí tomu, kdo jsou a kdo jsme my.
Zdroje:
HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. 3.vyd. Praha: Portál, 2003. 166 s. ISBN 80-7178-763-9.
HOGG, Michael A. Social Identifications: A social psychology of intergroup relations and group processes. London: Routledge, 1990. ISBN 0-415-00695-3.
JENKINS, Richard. Social Identity. 3. vyd. Abingdon: Routledge, 2008. ISBN 0-203- 92741-9.