První jsem si vybrala recenzi od kolegy Bartoně na dílo „Osobnost a přenos“, a to z prostého důvodu. Je to mladý Jung. Jinak řečeno – „vím, že o tom Matěj něco ví“, a tedy jeho recenze bude příhodná. Jako první musím vyzdvihnout, že se mi líbí celkový styl jakým je recenze napsaná, je znát určité nadání pro psaní slohu (ačkoli to je vedlejší). Oceňuji, že Matěj uvádí citace. Z mého pohledu si pak člověk dokáže lépe představit autorovy myšlenky a postoje. Přínosná mi přijde také zmínka o tom, co je třeba mít na paměti, než se člověk rozhodne knihu číst – a sice, že pro pochopení je zapotřebí přečíst předešlá autorova díla (ačkoli ani to není žádnou zárukou). Upozornění na skutečnost, že si Jung mohl tak trochu vybírat „co se mu hodilo do krámu“ při analýze snů, mi přišlo taktéž podnětné.
Jako druhou jsem zvolila recenzi kolegyně Chlupové na knihu „Neurotická osobnost naší doby“ od Karen Horney, a to proto, že mě osobně jsou myšlenky Horneyové blízké a ráda bych si v budoucnu jedno z jejích děl přečetla. Za mě je recenze hezky strukturovaná a dala mi poměrně dobrou představu o tom, jak kniha přibližně vypadá, jakým stylem je napsaná atp. Člověk si tak může sám zhodnotit, zda by mu četba vyhovovala či nikoli. V tomto případě se jedná obsahově spíše o jakési uvažování/zamyšlení nad problémy tehdejší doby (které jak Barča zmiňuje jsou vlastně i problémy současnosti). Nejedná se tedy o teorii jako takovou, což mě osobně se právě líbí, avšak někomu by to vyhovovat nemuselo. Recenze mě určitě nalákala k četbě.