Selekce žáků do výběrových tříd nebo škol je běžnou praxí v mnoha evropských zemích. To, zda výběrové třídy/školy skutečně rozvíjejí cílové kompetence žáků více a rychleji, než jejich „nevýběrové“ protějšky, nebo zda je rozdíly ve zlepšení kompetencí možné vysvětlit sociodemografickými odlišnostmi mezi žáky navštěvujícími jiné typy tříd/škol, však zůstává neuzavřenou otázkou (Martinková et al., 2020). Je tomu tak mimo jiné proto, že většina kvantitativních studií této problematiky používá korelační metody, které umožňují tyto rozdíly vzít v potaz jen v omezené míře (Strello et al., 2021). V posledních letech však na popularitě ve vzdělávacím výzkumu nabývají metody pro kauzální inferenci z průřezových dat, které do určité míry umožňují toto omezení překonat (Cordero et al., 2018).
Cílem předložené práce bylo porovnat kauzální efekt výběrových škol (víceletých gymnázií) na čtenářskou gramotnost v České republice a v Německu pomocí metody propensity scores matching aplikované na data z mezinárodní vzdělávací studie PISA 2018. Česká republika a Německo byly pro srovnání vybrány proto, že ačkoli v těchto zemích je systém selekce v hrubých charakteristikách podobný, v důležitých aspektech (podíl žáků na selektivních školách, forma přijímacího řízení) se však liší.
Výsledky ukazují, že německá gymnázia mají ve srovnání se základními školami (při porovnání skupin žáků s podobnými sociodemografickými charakteristikami) silnější kauzální efekt na čtenářskou gramotnost žáků než gymnázia česká. Tento rozdíl může být vysvětlen větší sociodemografickou rozmanitostí německých gymnázií ve srovnání s gymnázii českými. V rámci propensity score matching jsme tedy v německých datech srovnávali i znevýhodněné žáky, kteří mohli z gymnazijního vzdělání benefitovat více než jejich spolužáci z rodin s vyšším socioekonomickým statusem. V rámci České republiky jsme naopak vzhledem k inherentním omezením použité metody srovnávali především ty žáky osmiletých gymnázií a devátých tříd, kteří mají stabilní zázemí.