ROZHODOVACÍ PROCES VÝBERU BUDÚCEHO POVOLANIA / ŠTÚDIA ŽIAKOV DRUHÉHO STUPŇA ZÁKLADNÝCH ŠKÔL: KAM PO ZÁKLADNEJ ŠKOLE

ROZHODOVACÍ PROCES VÝBERU BUDÚCEHO POVOLANIA / ŠTÚDIA ŽIAKOV DRUHÉHO STUPŇA ZÁKLADNÝCH ŠKÔL: KAM PO ZÁKLADNEJ ŠKOLE

autor Stanislav Žaludek -
Počet odpovědí: 5

Každoročne ukončia štúdium na základných školách desiatky tisíc žiakov (v roku  2022- 79 633 žiakov ZŠ v ČR, CERMAT r. 2022) . Napriek svojmu mladému veku a nezrelosti sa rozhodujú, kam pôjdu ďalej študovať a teda aj v akom obore/profesii budú v budúcnosti pracovať. Je to jeden z najdôležitejších krokov v ich živote, avšak len malé percento z nich sa vie rozhodnúť správne bez toho, aby im s tým niekto pomohol. Hlavným cieľom mojej dizertačnej práce bolo analyzovať a vyhodnotiť faktory, na základe ktorých sa žiaci rozhodujú o svojom budúcom povolaní alebo štúdiu a zároveň im poskytnúť základné informácie dôležité pre ich rozhodnutie.

Na zistenie potrebných dát som použil kvantitatívny výskum a stratifikovaný , pravdepodobnostný, dvojstupňový výber. Vzorku tvorilo 70 základných škôl vybraných z oficiálnej databázy základných škôl Ministerstva školstva ČR. Prvý stupeň bol podľa veľkosti školy ( veľká, stredná , malá), druhý stupeň bol podľa označenia triedy ( A,B,C... ): Výskum prebehol formou on-line dotazníkov. Na spracovanie kvantitatívnych dát bol použitý štatistický softvér.

Z výsledkov môjho výskumu vyplynulo, že väčšina žiakov základných škôl v ČR sa o výbere svojho budúceho štúdia/povolania radí so svojimi rodičmi (48 %) následne so svojimi staršími súrodencami (23 %), ostatnými rodinnými príslušníkmi ( 17 %) a len zvyšných  12 % s výchovnými poradcami na základných školách. Až 68 % účastníkov môjho výskumu uviedlo, že najviac čo im  pri ich rozhodnutí chýba sú komplexné informácie priamo od poskytovateľov budúceho vzdelania, 57 % respondentov uviedlo, ako nepostačujúce informácie o perspektíve budúceho uplatnenia jednotlivých profesií aj s prihliadnutím na vývoj AI. Je na zváženie či momentálne nastavenie procesu, výberu budúceho štúdia/zamestnania pre žiakov na základných školách v ČR je postačujúce a správne, alebo by si zaslúžilo viac odbornej pozornosti.


V odpovědi na Stanislav Žaludek

Re: ROZHODOVACÍ PROCES VÝBERU BUDÚCEHO POVOLANIA / ŠTÚDIA ŽIAKOV DRUHÉHO STUPŇA ZÁKLADNÝCH ŠKÔL: KAM PO ZÁKLADNEJ ŠKOLE

autor Stanislav Žaludek -
sekundárny zdroj:
Kniveton, Bromley H.. 2019. “The Influences and Motivations on Which Students Base Their Choice of
Career”. figshare. https://hdl.handle.net/2134/2642.

primárny zdroj:
Hlaďo, P. Rozhodovánížáků absolventských ročníkůzákladníchškol o dalšívzdělávací a profesnídráze: analýza na základě dotazníkového šetření a ohniskových skupin. 1. vyd. Brno: Mendelovauniverzita v Brně, 2013.358 s. ISBN 978-80-7375-874-5.
V odpovědi na Stanislav Žaludek

Re: ROZHODOVACÍ PROCES VÝBERU BUDÚCEHO POVOLANIA / ŠTÚDIA ŽIAKOV DRUHÉHO STUPŇA ZÁKLADNÝCH ŠKÔL: KAM PO ZÁKLADNEJ ŠKOLE

autor Dominik Dvořák -
Děkuji za vložený úkol.
Publikace Hlaďa je monografie a je správně označena jako primární zdroj. Nemám ji teď po ruce, ale předpokládám, že bude obsahovat i kapitolu, která bude přehledem literatury a jako taková by mohla být samostatně chápána jako sekundární zdroj. Celkově je to pro vás určitě velmi důležitý zdroj.
Publikace "Kniveton" je primární pramen, ale citujete ho z nějakého repozitáře, přestože je tam jasný pokyn: PLEASE CITE THE PUBLISHED VERSION. Správný zdroj by totiž měl být (upraveno dle APA):
Kniveton, B. H. (2004). The influences and motivations on which students base their choice of career. Research in Education, 72(1), 47-59. https://doi.org/10.7227/RIE.72.4
Jde ve skutečnosti o dvacet let starý článek, který někdo nyní nahrál do repozitáře. V tom smyslu repozitář je "sekundární" zdroj, možná jste to tak myslel, ale cílem bylo najít přehledovou studii. Článek je tematicky velmi blízký tomu, na čem chcete pracovat, ale řekl bych, že dnes budou na publikace už kladeny vyšší nároky - i proto, že výzkum pokročil.
Po formální stránce asi vidíte, že záznam o každé z obou publikací je upraven jinak. Ale to bude tématem až příštího setkání.
V odpovědi na Stanislav Žaludek

Re: ROZHODOVACÍ PROCES VÝBERU BUDÚCEHO POVOLANIA / ŠTÚDIA ŽIAKOV DRUHÉHO STUPŇA ZÁKLADNÝCH ŠKÔL: KAM PO ZÁKLADNEJ ŠKOLE

autor Dominik Dvořák -
Děkuji za vložený abstrakt. Základní části schématu IMR&D jste uvedl správně, i když "D" je zastoupeno relativně méně (jen poslední věta). Pokud bych se měl podívat blíže na jednotlivé části:
I - Uvádíte vhodně významnost tématu, výzvou je ještě stručně popsat, co se již ví a kde je mezera v dosavadním poznání. Ze současného znění se mi totiž zdá, jako by tato výzkumná otázka dosud nikým nebyla řešena.
M - Oceňuji, že popisujete detailně vzorek. Očekával bych víc informací o dotazníku. "Na spracovanie kvantitatívnych dát bol použitý štatistický softvér" je zcela zbytečná informace (všichni na spracovanie kvantitatívnych dát používáme štatistický softvér), místo ní je třeba napsat, jaké konkrétní statistické metody byly použity. Z dalšího vyplývá, že pouze popisná statistika?
R - Z hlediska struktury abstraktu je správné, že kvantifikujete hlavní výsledky. Ovšem tyto výsledky (vím, že jde o hru) jsou jen jednoduše deskriptivní, takové výsledky řada časopisů nepovažuje za dostatečné pro přijetí článku. Také pro disertaci by to nemuselo stačit.
D - Viz výše.
V odpovědi na Dominik Dvořák

Re: ROZHODOVACÍ PROCES VÝBERU BUDÚCEHO POVOLANIA / ŠTÚDIA ŽIAKOV DRUHÉHO STUPŇA ZÁKLADNÝCH ŠKÔL: KAM PO ZÁKLADNEJ ŠKOLE

autor Stanislav Žaludek -

Ďakujem za posúdenie a komentár k môjmu abstraktu.

Posielam doplnenú verziu na okomentovanie. 

Každoročne ukončia štúdium na základných školách desiatky tisíc žiakov (v roku  2022- 79 633 žiakov ZŠ v ČR, CERMAT r. 2022) . Napriek svojmu mladému veku a nezrelosti sa rozhodujú, kam pôjdu ďalej študovať a teda aj v akom obore/profesii budú v budúcnosti pracovať. Je to jeden z najdôležitejších krokov v ich živote, avšak len malé percento z nich sa vie rozhodnúť správne bez toho, aby im s tým niekto pomohol. Posledný, známy, dôkladnejší výskum na spomínanú tému sa v ČŘ konal v rokoch 2011-13. Výsledky tohto výskumu boli určené primárne pre výchovných poradcov, školských psychológov, poradenských psychológov a podobne. Chýbalo a chýba použitie získaných informácií na vytvorenie samostatnej publikácie priamo pre žiakov ZŠ, ktorá by im uľahčila s výberom ich budúceho štúdia/povolania. Hlavným cieľom mojej dizertačnej práce bolo analyzovať a vyhodnotiť faktory, na základe ktorých sa žiaci rozhodujú o svojom budúcom povolaní alebo štúdiu a zároveň im poskytnúť základné informácie dôležité pre ich rozhodnutie.

Na zistenie potrebných dát som použil kvantitatívny výskum a stratifikovaný , pravdepodobnostný, dvojstupňový výber. Vzorku tvorilo 70 základných škôl vybraných z oficiálnej databázy základných škôl Ministerstva školstva ČR. Prvý stupeň bol podľa veľkosti školy ( veľká, stredná , malá), druhý stupeň bol podľa označenia triedy ( A,B,C... ): Výskum prebehol formou on-line dotazníkov. Dotazníky boli, jeden ( D1) pre žiakov a jeden ( D2) pre výchovných poradcov, učiteľov a školských psychológov. Obidva dotazníky tvorilo 12 otázok. Výsledky som v prvej fáze vyhodnotenia najskôr analyzoval za použitia deskriptívnych štatistických postupov, pre všetky položky v dotazníkoch som zostavil tabuľky s absolútnymi a relatívnymi početnosťami, na prehľadnú vizualizáciu som vytvoril kontingenčné tabuľky, kde som vytvoril prieskumnú analýzu za použitia štandardizovaných Personových rezidui, následne som analyzoval hypotézy, štatistické testy som vykonal za pomoci programu Statistika 10. Na zistenie vzťahu medzi premennými som použil test nezávislosti chí-kvadrát pre kontingenčnú tabuľku. Na meranie síl závislosti javov v kontingenčnej tabuľke som použill výpočet Cramerov koeficient kontingencie.   

Z výsledkov môjho výskumu vyplynulo, že väčšina žiakov základných škôl v ČR sa o výbere svojho budúceho štúdia/povolania radí so svojimi rodičmi (48 %) následne so svojimi staršími súrodencami (23 %), ostatnými rodinnými príslušníkmi ( 17 %) a len zvyšných  12 % s výchovnými poradcami na základných školách. Až 68 % účastníkov môjho výskumu uviedlo, že najviac čo im  pri ich rozhodnutí chýba sú komplexné informácie priamo od poskytovateľov budúceho vzdelania, 57 % respondentov uviedlo, ako nepostačujúce informácie o perspektíve budúceho uplatnenia jednotlivých profesií aj s prihliadnutím na vývoj AI.

Je na zváženie či momentálne nastavenie procesu, výberu budúceho štúdia/zamestnania pre žiakov na základných školách v ČR je postačujúce a správne, alebo by si zaslúžilo viac odbornej pozornosti. Kto by mal primárne pomôcť žiakom na ZŠ s výberom ich budúceho štúdia/ povolania, sú to ich rodičia, vychovávatelia na školách alebo školský psychológovia, alebo by si s tým mali vedieť poradiť sami, poprípade za pomoci kamarátov a internetu? Vývoj na pracovnom trhu napreduje čoraz rýchlejšie, aj skúsení kariérny poradcovia majú čo robiť, aby sa v ňom dokázali včas a správne zorientovať, je preto nezodpovedné ale aj neprezieravé zo strany kompetentných, aktívnejšie nepomáhať sa v ňom zorientovať tým, ktorí to najviac potrebujú.  

Mohol by abstrakt vyzerať nejako takto? Nie je moc dlhý, plný zbytočných viet a informácií? ( časť R som ponechal nezmenenú, ale pochopil som nedostatočnosť  a prílišnú jednoduchosť prezentácie výsledkov... ) 


V odpovědi na Stanislav Žaludek

Re: ROZHODOVACÍ PROCES VÝBERU BUDÚCEHO POVOLANIA / ŠTÚDIA ŽIAKOV DRUHÉHO STUPŇA ZÁKLADNÝCH ŠKÔL: KAM PO ZÁKLADNEJ ŠKOLE

autor Dominik Dvořák -

Dobrý den, díky za upravený abstrakt. Pokud se zítra uvidíme na UTMK (nebo budete on-line), mohl bych vám podrobnější připomínky dát přímo v semináři? 

Jinak dílčí poznámky:

Máte pravdu  - často na abstrakt bývá limit počtu znaků nebo slov.

Moje předchozí poznámka k dotazníku směřovala spíš tím směrem, zda budete pracovat s existujícím dotazníkem, jehož psychometrické vlastnosti jsou známy, anebo budete vytvářet vlastní dotazník - což může být značně náročné. 

Když mluvíte o hypotézách, není jasné, na základě čeho byly formulované.