1) Jaký byl celkový režim dne?
Praxi jsem plnila v Toulcově dvoře v lesní mateřské škole „Lesníček“. Děti zde trávili celý den venku v prostoru školky. Jediná doba, kdy byly děti vevnitř byla při obědě a při spaní. Dopoledne zhruba od 8:30 byla hodina věnována volné hře. Pro lesní třídu byly typické procházky v době, kdy děti byly po svačině - většinou okolo Toulcova dvora. Po procházce následoval oběd, na který děti lesní třídy docházely přímo do budovy školky, kde se převlékly a přezuly. Po obědě měly děti možnost pobíhat na zahradě školky. Poté následoval společný odchod do zázemí lesní třídy. Po příchodu šly děti spát do maringotky. Odpoledne bylo věnováno volné hře.
Po celý den tedy byly děti v přirozeném pohybu (chůze, běhání), záměrně řízené pohybové činnosti se také objevovaly, ale nebylo jich mnoho.
2) Jakou formou byly zařazovány/vedeny organizované PA?
Z velké části formou hry, většinou běhací aby se děti zahřály. Na mé praxi to byly například hry: na mrazíka, na ježka, hra na splašenou krávu a podobně. Takovéto hry učitelé - průvodci většinou s dětmi hráli, když dlouho seděly (např. po svačině) aby se zahřály.
V rámci ranního kruhu - například při aktivitě, při které jeden říkal: ,,Jmenuji se… a nejsem slon.” - pohybově ukázal slona
3) Jak byla organizována spontánní pohybová činnost?
Děti si mohly v rámci volné hry vybrat PA, do které jim průvodci nevstupovali. Ale často se stávalo, že se do volné hry průvodci přidávaly jako další hráči.
Pokud se šlo v rámci procházky mimo školku a dětem byl poskytnut prostor pro volnou hru, tak je jeden z průvodců vždy upozornil na pravidla, která děti znaly.
4) Jaké pomůcky (nářadí, náčiní) byly využívány a jakým způsobem
Lesní třída měla k dispozici výhradně přírodniny jako například klacíky, kaštany, listy a podobně. S těmi si i děti dost vyhrály - stavěly například obrázky z kaštanů…Pomůcky ve formě běžného náčiní/nářadí, které je v tělocvičně zde používány nebyly. V rámci maringotky měly děti k dispozici i zahradní nářadí jako jsou lopaty, košťátka a tak dále.
5) Snaha o posouzení úrovně dovedností vzhledem ke stejně starým dětem ze státní MŠ (umí chytat, házet, skákat po jedné noze..., znají hry s pravidly a hrají je... atd., atd.)
Během mé praxe jsem bohužel neměla možnost pozorovat tyto dovednosti. Avšak jsem přesvědčena, že například skákání po jedné noze by většina dětí určitě zvládla. Viděla jsem, že většina dětí zvládne chodit po spadlém kmeni. Pravidla her, které znají dodržují při řízené aktivitě, při volné je to většinou horší.
Přestože jsou lesní mateřské školy zaměřené spíš na volnou hru, přišlo mi, že děti jsou na tom s pohybem poměrně dobře.