Období vzdoru

Období vzdoru

by Vendula Střálková -
Number of replies: 1

Dobrý den, ahoj,

příspěvek přidávám později, protože jsem kvůli "korona situaci" mohla nastoupit na praxi až 3. května. 

99% své praxe jsem trávila s dětmi v družině 3.A, což je skvělá třída, plná bezproblémových dětí. Občas, po domluvě s učitelem jsem se účastnila výuky některých předmětů, jako asistentka pedagoga. Jeden chlapec, Ondřej, se mnou odmítal spolupracovat, v jakémkoliv případě. Když jsem se šla poradit s učitelem, řekl mi, že si chlapec prochází nejspíš nějakým obdobím vzdoru a odmítá vše a vždy. A to nejen ve škole, ale i doma. 

Když jsem se zeptala, jak tuto situaci řešit, bylo mi řečeno, že se snaží na kluka co nejméně "tlačit" a nějakým způsobem ignorovat jeho tvrdohlavé výlevy, neboť čím víc se snaží o řešení, tím intenzivněji vzdoruje. Nedávno byla chlapci diagnostikována dislexie a disgrafie, nejspíš se cítí jako "horší dítě" a takto s tím bojuje. 

Když jsem přemýšlela, jak bych situaci řešila, nic moc jsem nevymyslela. Nejspíš bych zvolila stejný postup a také se chlapci snažila vysvětlit, že dislexie a disgrafie není nic, co by z něho dělalo hlupáka.

In reply to Vendula Střálková

Re: Období vzdoru

by Barbora Hálková -
Dobrý den, ahoj :),
musím říct, že tenhle příspěvek mne hodně zaujal, také kvůli mé praxi v družině. Velkou část z ní jsem měla na starost děti z druhé třídy, společně s jejich stálou vychovatelkou/družinářkou. Byla to třída téměř plná dívek- pouze dva chlapci- a samozřejmě se občas trochu poškorpily kvůli půjčení hraček například. :) Jedna z nich- Terezka měla ale problém se vším, hádala se s děvčaty o hračky, dožadovala se skoro permanentní pozornosti, občas byla i trochu agresivní. Největší problém ale byl, že již zmíněná jejich stálá družinářka je její maminka, která "skákala jak Terezka pískla". Moc jsem nevěděla co s tím, protože když ve třídě byla i její maminka, dívka mne vůbec nevnímala a neposlouchala. Nakonec jsme se dohodly, že s nimi budu ve třídě raději sama a během pár chvil se dívenka uklidnila, dokonce si i hrála s ostatními.
Skoro až na konci praxe mi bylo řečeno, že byla dívence také diagnostikována dislexie. Tady byl ovšem problém hlavně v tom, že to spíš víc řešila maminka a tím holčičku v podstatě "odřízla" od kolektivu. Ta si to zase vynahrazovala tím, že se snažila na sebe upozornit.
Doufám, že jsem se v tom příběhu moc nezamotala :)