Vybrat kontroverzní téma nebyl problém. Nabízí se jich opravdu mnoho a řada z nich nebyla vůbec otevřena (například akce ZTOHOVEN se standartou, legalizace drog, výstavba dálnic, platy vrcholových sportovců aj.).
Sám jsem se rozhodl pro otázku, na niž nemám jednoznačný názor. V dobách mého anarchistického mládí by mě orwellovský kamerový systém pobuřoval, dnes (jakožto fotřík) už o tom přemýšlím trochu jinak. Můj postoj se v zásadě shoduje s Josefovým a Michaeliným.
U diskusí s kontroverzním tématem může být role učitele různá. Řešili jsme to v prvních seminářích v zimním semestru. Podle mě učitel může dát najevo svůj názor, pokud vyhodnotí, že z jeho strany nepůjde o cílenou manipulaci, nebo snad o dehonestaci názorů žáků. Učitel (OV obzvlášť) by měl reagovat na možné nahnědlé či narudlé názory žáků (spíše studentů) efektivními argumenty a charizmatem. Jinak by měl fungovat jako moderátor, mediátor – v případě, že žáci diskutují a vytvoří názorové tábory. Zajímavé může být hrát s žáky různé hry, kdy musí povinně zastávat názory, s nimiž nejsou sami ztotožněni (viz soud ve třech na didaktice práva). Dále můžeme pracovat s T-grafem, názorovou škálou, argumentačními eseji, úvahou apod. Při výuce může nastat problém, že diskuse mezi žáky drhne, a to z různých příčin – neznalost, stud, nezájem o veřejné dění – tyto příčiny musí učitel předpovídat, řešit a reagovat na ně. Nicméně u vhodně zvoleného kontroverzního tématu nastávají spíše příjemné starosti, jak citlivě diskusi ukončit, aby mohly děti na oběd…
Při pročítání všech diskusí spolužáků mě nejvíce překvapilo, že se nerozvinula nějaká parádní přestřelka na téma trest smrti – zde jsem to dost očekával – bylo to vlastně kontroverzní téma, které mě napadlo na první dobrou.
Velice mě překvapilo, že hned několik témat (více než jedno) se týkalo sociálních sítí, hejtů, influencerů, internetových komentářů apod. Osobně to považuji za marginálii, ale to je spíš generační nepochopení.
Naopak mě vůbec nepřekvapilo (ale i tak potěšilo), kolik smyslu pro osobní svobodu je mezi dnešními mládežníky. Na druhou stranu, kde jinde než mezi studenty občanky by mělo být tolik zastánců liberalismu.
Sám jsem se rozhodl pro otázku, na niž nemám jednoznačný názor. V dobách mého anarchistického mládí by mě orwellovský kamerový systém pobuřoval, dnes (jakožto fotřík) už o tom přemýšlím trochu jinak. Můj postoj se v zásadě shoduje s Josefovým a Michaeliným.
U diskusí s kontroverzním tématem může být role učitele různá. Řešili jsme to v prvních seminářích v zimním semestru. Podle mě učitel může dát najevo svůj názor, pokud vyhodnotí, že z jeho strany nepůjde o cílenou manipulaci, nebo snad o dehonestaci názorů žáků. Učitel (OV obzvlášť) by měl reagovat na možné nahnědlé či narudlé názory žáků (spíše studentů) efektivními argumenty a charizmatem. Jinak by měl fungovat jako moderátor, mediátor – v případě, že žáci diskutují a vytvoří názorové tábory. Zajímavé může být hrát s žáky různé hry, kdy musí povinně zastávat názory, s nimiž nejsou sami ztotožněni (viz soud ve třech na didaktice práva). Dále můžeme pracovat s T-grafem, názorovou škálou, argumentačními eseji, úvahou apod. Při výuce může nastat problém, že diskuse mezi žáky drhne, a to z různých příčin – neznalost, stud, nezájem o veřejné dění – tyto příčiny musí učitel předpovídat, řešit a reagovat na ně. Nicméně u vhodně zvoleného kontroverzního tématu nastávají spíše příjemné starosti, jak citlivě diskusi ukončit, aby mohly děti na oběd…
Při pročítání všech diskusí spolužáků mě nejvíce překvapilo, že se nerozvinula nějaká parádní přestřelka na téma trest smrti – zde jsem to dost očekával – bylo to vlastně kontroverzní téma, které mě napadlo na první dobrou.
Velice mě překvapilo, že hned několik témat (více než jedno) se týkalo sociálních sítí, hejtů, influencerů, internetových komentářů apod. Osobně to považuji za marginálii, ale to je spíš generační nepochopení.
Naopak mě vůbec nepřekvapilo (ale i tak potěšilo), kolik smyslu pro osobní svobodu je mezi dnešními mládežníky. Na druhou stranu, kde jinde než mezi studenty občanky by mělo být tolik zastánců liberalismu.