Ahoj Álo.
musím říct, že mě tvůj problém zaujal. Mám totiž podobnou zkušenost, nemůžu ti, ale říct v čem je problém. Myslím si, že je to dáno rodiči, kteří asi nejsou k dívce zcela kompetentní. Mohou to být i takový rodiče, kteří nám učitelkám mohou lhát, ale to nemůžeme nějak dokázat. Nevíme přesně jaká je jejich sociální situace a jaké jsou přesné podmínky výchovy. Pokud je v tom problém logopedický, měla by jí učitelka nebo ředitelka MŠ poslat do pedagogicko-psychologické poradny a nebo zvolit nějakou jinou logopedickou péči. Také jsem byla na praxích v mateřské škole, konkrétně tedy ve speciální třídě pro děti s vadami řeči. Byla jsem tam za sebou dva roky po sobě a první rok praxe jsem poznala velmi šikovného a bystrého chlapce, který ale vůbec nemluvil. Byl hodně snaživý, stále zkoušel něco vyslovovat. Dokonce za tu dobu, kdy jsem tam byla se naučil několik hlásek. Dokázal říci alespoň díky a začal chodit na logopedii. Měla jsem neskutečnou radost z těchto malých krůčků, které dokázal. Měly jsem ale menší problém s maminkou chlapce, která tvrdila, že doma mluví. Nemůžeme toto dokázat a tak jsme s ním neustále dál a dál pracovaly. Po dalším roce se znova zlepšil, dokázal poděkovat, omluvit se, pozdravit. U chlapce pomáhal pohyb na rozmluvení, měl radost z toho, že mohl něco dokázat. Doufám, že dnes už mluví naplno a ve škole, že je stejně tak šťastný jako právě v naší třídě MŠ.
Nevím jestli jsem ti poradila, spíše jsem se podělila o své zkušenosti, které by se měly dále rozšiřovat.
Krásný den, Klárka.
musím říct, že mě tvůj problém zaujal. Mám totiž podobnou zkušenost, nemůžu ti, ale říct v čem je problém. Myslím si, že je to dáno rodiči, kteří asi nejsou k dívce zcela kompetentní. Mohou to být i takový rodiče, kteří nám učitelkám mohou lhát, ale to nemůžeme nějak dokázat. Nevíme přesně jaká je jejich sociální situace a jaké jsou přesné podmínky výchovy. Pokud je v tom problém logopedický, měla by jí učitelka nebo ředitelka MŠ poslat do pedagogicko-psychologické poradny a nebo zvolit nějakou jinou logopedickou péči. Také jsem byla na praxích v mateřské škole, konkrétně tedy ve speciální třídě pro děti s vadami řeči. Byla jsem tam za sebou dva roky po sobě a první rok praxe jsem poznala velmi šikovného a bystrého chlapce, který ale vůbec nemluvil. Byl hodně snaživý, stále zkoušel něco vyslovovat. Dokonce za tu dobu, kdy jsem tam byla se naučil několik hlásek. Dokázal říci alespoň díky a začal chodit na logopedii. Měla jsem neskutečnou radost z těchto malých krůčků, které dokázal. Měly jsem ale menší problém s maminkou chlapce, která tvrdila, že doma mluví. Nemůžeme toto dokázat a tak jsme s ním neustále dál a dál pracovaly. Po dalším roce se znova zlepšil, dokázal poděkovat, omluvit se, pozdravit. U chlapce pomáhal pohyb na rozmluvení, měl radost z toho, že mohl něco dokázat. Doufám, že dnes už mluví naplno a ve škole, že je stejně tak šťastný jako právě v naší třídě MŠ.
Nevím jestli jsem ti poradila, spíše jsem se podělila o své zkušenosti, které by se měly dále rozšiřovat.
Krásný den, Klárka.