Šikana je velice těžké a složité téma jak pro oběť a její nejbližší, tak i pro školu, která mnohdy nedokáže situaci podchytit včas. Reakce školy byla naprosto neadekvátní. I kdyby bylo tvrzení maminky nepravdivé, škola musí i tak vynaložit nějaké úsilí a kroky k prověření celé situace. Je jednoduché přehlížet, dělat, že se nic neděje apod., místo toho, aby se problém skutečně řešil. Podle mého názoru existuje šikana téměř na každé škole a její projevy mohou být velmi odlišné, stejně jako její míra. Vedení ZŠ mělo určitě povolat výchovného poradce a třídního učitele a také si vyslechnout názor ostatních učitelů. Dalším krokem by bylo vyslechnutí konkrétního agresora/agresorů a také rozhovor s "neutrálním" zbytkem třídy.
Je dobře, že Emě dokázala terapie pomoci nejen překonat tuto nelehkou situaci, ale také posílit vztah s matkou.