V podcastu účinkuje matka sedmileté dcery Emy Pavla, která je matkou samoživitelkou, společně s psychoterapeutkou, která s holčičkou Emou pracovala terapií hrou. Matka popisuje své pocity při zjištění těhotenství, těhotenství a alkoholismus otce Emy, s kterým se rozešla po osmiletém vztahu ještě před zjištěním těhotenství. Zájem o dceru otec nemá. Matka připouští, že celá situace kolem vztahu s otcem pro ní byla bolestivá a že určitě mohla ovlivnit i miminko.
Psychoterapeutka seznamuje posluchače s problémem holčičky Emy, s kterým za ní přišla matka Pavla. Ema nastoupila do první třídy základní školy a po velmi krátké době se svěřila mamince doma, že do školy již chodit nechce a při odchodu do školy každý den plakala.
Psychoterapeutka popisuje jak probíhalo první setkání s Emou a zdůrazňuje důležitost navázání vztahu a důvěry mezi terapeutem a klientem, u dětského klienta platí o to více. Psychoterapeutka Lenka využívá terapii hrou, přistupuje k dětem jako starší kamarádka s kterou si hrají a například prostřednictvím hraček a her se svěřují. Již při druhém setkání si terapeutka při hře všimla něčeho zvláštního, kdy Ema narážela na agresi mezi hračkami – sněhuláky.
Po čase se matka dozvěděla informace ze školního prostředí, že se ve škole vyskytuje agrese mezi žáky a lhostejnost k tomuto jevu ze strany pedagogů. Škola se k matčině dotazu, zda neprobíhá šikana mezi žáky, postavila negativně a striktně šikanu odmítla.
Matka s terapeutkou popisují změnu a úlevu po objevení šikany ve škole – po tom, co se Ema terapeutce i matce svěřila.
Z pohledu školy jistě došlo k pochybení. Pokud si pedagog sám nevšimne nějakých náznaků šikany, musí k upozornění rodičem přistoupit zodpovědně a situaci začít řešit. Je potřeba začít více pozorovat kolektiv, vést třídnické hodiny, pozvat si školního psychologa do třídy. Rozhodně nelze ani ze strany učitele ani ze strany vedení školy upozornění na možnou šikanu ignorovat. Ignorování a přehlížení šikany je velkým hazardováním se zdravím dětí – jak s psychickým tak i s fyzickým a všichni víme, jaké důsledky může šikana mít.
Trochu mi v podcastu chyběly informace o zlepšení stavu Emy – najednou přestala ráno plakat? To jen protože se mohla svěřit? Tím přeci ale šikana ve škole nezmizela.