Dobrý den,
děkuji všem za vaše postřehy a zhodnocení situace i snahu představit si, jak jinak mohla škola do příběhu vstoupit. Pochopitelně, nemáme informace a ani kompetence hodnotit celou situaci, jde jen spíše o materiál který vybídne k reflexi vlastní pozici a přemýšlení o situaci, pokud byste se do ní třeba dostali (jak na vás působí? v jaké roli se vidíte? co s tím dál?).
Z toho, co jsem si přečetla ve vašich reakcích, bych ráda zareagovala na dva aspekty:
- šikana může být skrytá a nemusí být přístupná oku učitele, není možné spoléhat na to, že ji odhalí (nakonec není detektiv ;-), důležitá je práce s dětmi, práce na vztazích v celé třídě - právě to, že může být skrytá problematizuje zmíněnou reakci školy, která těžko může stát na tom tvrzení "o ničem nevíme, tak to není problém"
- důvěra ve vztazích - pro mě toto byl důležitý moment, že maminka z jednání se školou odešla s tím, že tam není partner, že nejsou ochotní se bavit o jejích obavách (třeba i nepodložených! ale prostě o něčem, co ji trápí a neví, co s tím dál) a o tom, co by se dalo udělat, aby byla ona i dcera byly ve škole pohodě a spolupráce byla navázána
Ještě jednou díky za vaše postřehy, budu ráda, když budete diskutovat i dále :-)
Katka