Zdravím,
mám podobný problém. Doučuji český jazyk chlapečka ze třetí třídy, jehož rodiče nejsou Češi. Je na tom dost špatně, myslím, že měl mít doučování již mnohem dříve. Aby se zlepšoval (a také abych viděla, jak na tom je), dám mu občas domácí úkol (například napsat sloh, které mu vůbec nejdou) a na oplátku mu já pomáhám s těmi do školy. Na každou hodinu ale přijde zničený z online studií a mé úkoly většinou nestihne nebo je jen rychle odbyde. Je mi líto ho kvůli tomu kárat, protože rozumím jeho přetíženosti, zároveň se ale s tímto přístupem moc neposouváme. Nyní mu tedy úkoly dávám spíše dobrovolné, aby se necítil pod tlakem. Hodiny se snažím vést každý týden podobně, aby věděl, co ho čeká. To mu vždy na začátku hodiny řeknu i konkrétně. Když ztrácí pozornost, klidně se s ním na chvíli zapovídám a poté plynule přejdu zpět do výuky. Když se mu při nějakém cvičení opravdu nechce, snažím se ho motivovat, že to jen doděláme a pak si dáme zábavnější aktivitu na oddychnutí. Také jsme s maminkou domluveny, že kdybych viděla, že je hodně unavený, máme hodinu třeba jen 45 minut.
Těžko říci, zda by podobné věci platily i na tak malou holčičku a pravděpodobně jsi většinu z toho již zkoušela. Ještě mě napadá úkoly uzpůsobovat jejím zájmům, například pokud má ráda nějakou pohádku, tak do cvičení zakomponovat její postavy, vytvořit k tomu příběh,... Aby měla pocit, že je to vlastně hra. A nebát se občas lehce zabočit od výuky, přeci jen je asi přirozené, že nevydrží celou dobu v kuse.
Snad alespoň něco pomůže či inspiruje, držím palce:)
Kačka