Koherence textu

Koherence textu

autor Eva Radilová -
Počet odpovědí: 0

Já to mám dost podobné jako Eliška s Hankou – i já v hodinách často sleduji tlumočnici a díky ní je pro mě obsah sdělení jasnější a taky u některých předmětů poutavější, že svou pozornost dokážu udržet daleko líp.

V ČZJ se mi líbí, že když sdělují, většinou sdělí hlavní téma na začátku své výpovědi a na úplném konci ho ještě zopakují – pro jasnost a zapamatování toho nepodstatnějšího. ČZJ hodně využívá prostor a díky němu je informace pak jasnější (pokud ten dotyčný ho umí využít správně a ne tak neohrabaně jako já…😊)

A) Používání otázek pro zvýšení srozumitelnosti sdělení.

Tyto otázky nám dávají najevo, že teď bude následovat důležitá informace. Neslyšící je používají hodně. Ve svých překladech si na to musím dávat pozor. Ze začátku jsem tam ty otázky psala, ale pak mi bylo řečeno, že je lepší to zpracovat do oznamovací věty (což jsem si před tím vůbec neuvědomovala). Pokud tedy překládám video a mám na to čas, snažím se to nedělat, ale pokud tlumočím simultánně, tak to mi ještě moc nejde se těmto otázkám vyvarovat.

Otázky např.: ODKUD – PŘESNĚ - STALO?

                       PROGRAM – VYPADÁ – CO?

                       SZ: „UUU“ – tento znak často používám při vysvětlování/přiblížení dané

                                              věci/situace

B) Používání tzv. "spirály" při sdělování informace, vyprávění. 

Tzv „spirály“ jsem si uvědomila poprvé při popisu věcí/místa. Brala jsem to tak nějak automaticky, ale když jsme ve škole začali popisovat třeba náměstí, tak nám říkali, ať začínáme od těch největších věcí k nejmenším. A tak to je i při běžné konverzaci v ČZJ, ne jenom u popisu.

V ČJ je často informace, kde (na jakém místě) se daná situace stala až v průběhu sdělení– v ČZJ je tato informace vždy na začátku. Začíná se ze široka až k největším detailům.

Např. FRANCIE – MĚSTO – PAŘÍŽ – DNES – PAL - SOUD