ČZJ hojně využívá tzv. “spirálu”, neboli strukturuje informace od nejdůležitějších po ty “méně důležité”, vysvětlující. Na začátku sdělení je vždy jasně a přehledně uvedeno, kdy se to stalo, co se stalo a kde, následuje vysvětlení proč a jak. Poté následují dovysvětlující informace. Netřeba zmiňovat, že velkou roli hraje mimika. Pokud se jedná o kladnou, pozitivní zprávu, výraz v obličeji se usměvavý. Na druhé straně pokud se jedná o negativní, smutnou zprávu, je důležité se zamračit a v případě negace kroutit hlavou. V českém jazyce se to rozlišuje pomocí intonace hlasu, v případě dobré zprávy ještě úsměvem, v případě špatné zprávy zamračením. Informace by měly mít vždy jasnou strukturu - v úvodu sdělit hlavní myšlenku tématu, co se kde kdy stalo, poté informace ještě více rozvést - proč se to stalo, jaké to má následky apod.
Dalším, velmi důležitým prostředkem v ČZJ, jsou otázky pro zvýšení srozumitelnosti sdělení. Před samotným sdělením je pro lepší srozumitelnost vhodné uvést otázku např. TAM STALO CO? Pro diváka je důležité, že si uvědomí aha, teď bude něco důležitého a zpozorní. Kdyby otázka nebyla, informace by se mohla v textu lehce ztratit, položením otázky se na ni upozorní a sdělení je tak přehlednější a jasnější. Všimla jsem si toho např. u tématu proces s Ajjúbem Chazzaním, který se v roce 2015 pokusil spáchat atentát v rychlovlaku. V čase cca 2:53 byla otázka BYLO PLÁN VLAK TAM BYLO ATENTÁT ODKUD PŘESNĚ STALO? Pokud by otázka nebyla, význam sdělení by se mohl ztratit, použitím otázky se tak upozornilo, že se jedná o důležitou informaci. To samé v čase cca 3:18 TŘI LIDI STATEČNÍ KDO? DVA VOJÁCI A JEDEN ČLOVĚK. Položením otázky očekáváme, kdo že byli ti tři stateční lidé a více se zaměříme na odpověď. Kdyby otázka TŘI LIDI STATEČNÍ KDO? nebyla, sdělení DVA VOJÁCI A JEDEN ČLOVĚK by tak mohlo zůstat bez povšimnutí. Popravdě je to pro mě v ČZJ tak zažitá věc, že mi nikdy nepřipadalo divné se zamýšlet nad tím, proč se vlastně otázky pokládají. :) A nyní je mým velkým problémem, že při tlumočení do ČJ se mi tam ty otázky též vkrádají. Než abych z toho vytvořila již konkrétní větu, i v ČJ se zeptám: A co se tam vlastně stalo?
Čeho jsem si ještě všimla. V ČZJ se hojně přidávají vysvětlující informace. Bylo to např. ve zprávě o tureckém prezidentovi, který navštívil Severní Kypr. Moderátorka přidala vysvětlení, že je Jižní a Severní Kypr a poukázala na to, že se nyní mluví o Severním Kypru. V ČJ tato vysvětlující informace není, v ČZJ se používají hodně. Podle mě je sdělení poté srozumitelnější a jasnější, když se k tomu přidá vysvětlující informace navíc.
Video jsem si pouštěla několikrát, abych si více všímala jednotlivých koherencí textu, různých detailů apod. Je pravdou, že nevím, jak přesně popsat to, co vidím, protože mi to přijde tak jasné. :D Líbí se mi, jak v ČZJ jsou informace podané jasně, srozumitelně, jednoduše, žádná “omáčka” kolem. Vím, že mnohdy v hodinách jsem se dívala na tlumočnici a látku jsem pak chápala lépe než z úst vyučujících. :)