Abych byla upřímná, tak mi často texty v čzj přijdou mnohem srozumitelnější než ty v čj. :)
Líbí se mi, jak se v čzj nechodí kolem horké kaše a informace se podávají jasně a srozumitelně. V čj se obecně při tvoření textu klade známá informace na začátku věty a nová na konec, potom se na ten konec zase navazuje (nějakým odkazováním, použitím zájmen apod.) a zase nová informace je na konci věty. To si myslím, že obecně platí i pro čzj, jen se pro informace víc dělá základ/kontext, do kterého se postupně zasazují ty právě sdělovaní věci. A k tomu se krásně využívá prostor a rozmístění referentů, míst a časových údajů v prostoru, které pak sdělení dělají krásně jasné a srozumitelné. Když je pak věta v čj: "Ona jí řekla, aby jí koupila mléko."... tak aby se v tom prase vyznalo. :) V čzj to bude jasné.
A) Používání otázek pro zvýšení srozumitelnosti sdělení.
např. 3 LIDÉ STATEČNÍ KDO, PROGRAM BUDE CO? často mi přijde, že není vyloženě použit ani "tázací" znak, ale že stačí "tázací" mimika a je taková otázka koherence v textu použita, např. 7:08 VÝSLEDEK (obočí typ tázací) AŽ TEĎ POVEDLO.
Sdělení jsou díky těmto otázkám jasná, a i příjemce sdělení díky nim je více v pozoru "aha, teď přijde důležitá informace".
B) Používání tzv. "spirály" při sdělování informace, vyprávění.
sdělení v čzj začíná "širokým bodem" spirály, kde je uveden kontext, rozmístění referentů do prostoru a pak se informace zpřesňují a vyjasňují, až dojdou do cíle - tedy nejužšího místa sdělení. Proto většinou mluvené slovo zpráv je úplně někde jinde než překlad v čzj, čeština většinou to nejdůležitější řekne hned na začátku, nejlépe ještě v titulku, také aby na informaci nalákala, a pak ji teprve vysvětluje. Kdežto čzj představí kontext, také daleko více vysvětluje a dává informace do souvislostí a na závěr řekne tu podstatnou novou informaci.