Diskuse

Dobrý den,
letošní zimu jsem měla možnost mít brigádu jako lektorka lyžování u dětí, kde jsem se setkala s hodně podobnou situací. Všímala jsem si, že každé dítě vnímalo přítomnost/nepřítomnost rodiče úplně jinak, některé bylo nesoustředěné, když byl rodič přítomný, jiné zase když přítomný nebyl. Setkávala jsem se ale mnohem častěji s problémem v případě, že byl rodič přítomný, jelikož se dítě poté soustředilo spíše na něj (čekalo od něj nějaké gesto, jako například zvednutý palec nahoru, sledovalo, jak se rodič tváří a chtělo mu předvést, co všechno už umí). Toto ale hodně narušovalo hodinu, jelikož dítě kvůli tomu obtížně vnímalo, co mu říkám, nesoustředilo se a často se bálo před rodičem na sjezdovce upadnout, aby se "neztrapnilo". Ještě obtížnější bylo udržet koncentraci dítěte ve chvíli, kdy byl rodič chvíli přítomný, pak zase chvíli ne, potom zase ano... Dítě pořád kontrolovalo, zda tam rodič je, nebo jestli odešel, a za hodinu jsme nestačili udělat moc velký pokrok.
Hodně mi ale poté pomohlo, když jsem si o tom s rodiči dětí, které ke mně na lekce chodily pravidelně, promluvila. Nikdy jsem se nesetkala s negativní reakcí, vždy jsme se domluvili a naše spolupráce probíhala úplně hladce. Rodiče si díky tomu uvědomili, jaký dopad na jejich děti jejich přítomnost/nepřítomnost má a poté i sledovali, jak se zrychluje jejich pokrok. Zároveň byla výuka mnohem příjemnější jak pro děti, tak i pro mě :-).
Je mi jasné, že ve skupině dětí je to mnohem obtížnější, ale věřím, že to zvládneš a budu Ti držet pěsti :-).
Lucie Váňová

Zkusila bych to formou domluvy, jak s dětmi, tak s rodiči. A to takovou, že bych děti motivovala tak, že se toho naučí co nejvíce a pak na některou hodinu pozveme rodiče, aby jim děti ukázaly, co všechno umí atd. Samozřejmě je musíš ujistit tím, že jim řekneš přesně kdy by to bylo. (Třeba že za 4 týdny) Budou pak mít tendence se jim předvést.
Takže třeba na úvodní hodině rodiče nechat a po konci hodiny se s nimi domluvit, jestli by to bylo možné takhle udělat, většina rodičů na to přistoupí bez problému.
Mě osobně se spíš stává to, že děti rodiče vyhazují, ať už jedou pryč..

Dobrý den, já se zase setkala s tím, že nám holčička několikrát málem vběhla do silnice kvůli přítomnosti rodičů. Po kroužku děti odvádíme zpět před školu, kde nás téměř u školy čeká jeden přechod. Jedna holčička pravidelně, když na druhé straně silnice uviděla maminku se bezmyšlenkovitě rozběhla a vůbec ji nezajímalo, že je v cestě silnice. Poprvé nás to zaskočilo, ale příště už jsme věděli, že ji musíme hlídat. Maminka taky dělala špatně, že napřahovala ruce, jakože holčičku chce obejmout, přestože ji muselo být jasné, že se v tu chvíli dítě rozběhne.

Dobrý den,
situaci mohu popsat z pohledu "přítomného" rodiče. Když děti nastupovaly do nějakého nového kroužku, vždy jsem byla ráda za nabídku se zúčastnit první hodiny. Většinou to u nás bez toho nešlo. Zároveň se mi moc nechtělo, protože jsem sama byla nervózní a uvědomovala si, že přítomnost rodičů rozhodně na klidu nepřidá a roztržité děti rozloží sebelepší plán. Děti za mnou při první hodině odbíhaly dost často. Na dalších hodinách už jsem (ve většině případů) potřeba nebyla. Protože věděly, jak to tam chodí, vše pak zvládly samy. Proto bych z pohledu vedoucího kroužku při první hodině přítomnosti dítěte tolerovala jeho odbíhání za rodičem, případně jeho nesoustředěnost. Potřebuje se ujistit, že tam není samo. Je sice jasné, že to má velký vliv na kvalitu obsahu hodiny a tím pádem i na zapojení a nadšení dětí, ale brala bych to jako jejich seznámení s něčím novým a netrápila se, že nebyla hodina ideální. Co je ale dle mého zásadní je, nebát se dát rodičům jasně najevo vaše požadavky. Myslím, že pokud to vysvětlíte jako výše, pak tomu všichni jasně porozumí a pochopí to. Například mě ani nenapadlo být na nějaké hodině, dokud mi to sama lektorka nenabídla. Setkala jsem se tedy přímo s nabídkou účasti na první hodině, ale také rovnou s tím, že ani na první hodině rodič být nesmí a pokud má obavy, ať je někde v dosahu, ale neviděn. Na některých kroužčích naopak nabízeli i další možnosti návštěv, využila jsem jen pro několik prvních hodin s malou uplakanou dcerkou, která pak naopak fungovala lépe. Při lyžování jsem pak také raději odešla z dohledu, protože moje přítomnost byla rušivá. Sice jsem to viděla sama, ale nevadilo by mi, kdyby mne o to instruktor požádal. Pokud se jedná rovnou o čtyři první hodiny (cože se mi zdá docela dost), zkusila bych dle povahy cvičení například rodiče zapojit. Třeba by se jim pak už na další hodinu nechtělo :).
Anna Fialová

Z oddílového prostředí mohu říci, že nám funguje nepřítomnost rodičů na schůzkách, výpravách, víkendových výpravách. Občas na jednodenní výpravu umožňujeme přítomnost rodičů. Máme tak nastavené pravidla a rodiče je dodržují. Proto mám jedinou radu. Nastavte si pravidla s rodiči. Tyto pravidla mohou být takové, aby vám pomáhaly k hladkému průběhu aktivity. Děti si rychle zvyknou na novou situaci. A pokud by ani toto nepomohlo, je na místě zvážit rozhovor s rodiči o pokračování dítěte na kroužku.
Anna Fišerová

Dobrý den,
sešla jsem se s podobným problémem. Vždy, když rozjíždíme kroužek, tak mohou být při prvních hodinách přítomni rodiče. Bohužel je to tak a děti za rodiči chodí vždy. Chtějí se pochlubit, že se jim třeba něco povedlo a nebo, že udělali něco správně.
Proto si myslím, že nebyl problém z vaší strany, ale spíše to bylo tím, že tam jsou rodiče a děti to rozptyluje. Jakmile rodiče na hodinách nejsou, děti si na ně ani nevzpomenou.