Formální: představovala jsem si, že píšu motivační dopis např. do nějaké firmy či organizace o mých tlumočnických zkušenostech a volila jsem odbornější, formálnější výrazy, které běžně nepoužívám. Abych pravdu řekla, oba texty se nijak výrazně neliší, jelikož já jak v psané, tak i v mluvené podobě používám spisovné výrazy. Formální text se mi psal o poznání lépe, protože na gymnáziu jsme texty často trénovali a mě to bavilo.
Neformální: zde jsem si představila, že píšu mé kamarádce, která již ví, co studuji a co můj obor obnáší. Vyprávěla jsem jí o mých zkušenostech s tlumočením, používala jsem místy hovorovou češtinu, výrazy „co si budem, nebylo to lehké,“ „abych ti pravdu řekla,“ apod. Jak jsem již psala výše, myslím si, že mé texty se nijak zvlášť nelišily, i když v mluvené formě nespisovný výraz občas použiji, do psané podoby mi to nešlo přenést.