Pro děti je skutečně nejdůležitější správný vzor. Absorbují všechno, aniž bychom si to my dospělí uvědomovali. Od toho jak jednáme s kolegy, jak se oblékáme, co si nosíme na svačinu, až po to, jaký máme vztah k přírodě. Učitel by tak nikdy neměl vypadávat z role a neustále přemýšlet nad tím, co dělá. Vzít si na školní výlet svačinu v krabičce, místo v igelitovém pytlíku, nosit si znovu použitelnou lahev na vodu atd. Svým chováním pak může ve třídě přirozeně otevřít různá témata.
Další pro mne aktuální téma je: máme k environmentální výchově vůbec vhodné prostředí? Naše škola se aktuálně přestěhovala do nové školní budovy. Ta je vyhnaná do výšky (4 patra). Děti nemají možnost jít o přestávce ven, jako tomu bylo zvykem ve staré přízemní budově. V okolí jsou jen uměle vytvořená hřiště, betonové plochy, chodníčky, žádný lesík či louka. Kontakt s přírodou děti stále více ztrácí, čím dále postupují ve školském systému.