A) NEJEDNÁ, do řady se stavíme jeden vedle druhého, pokud se stavíme za sebe jedná se o zástup + není zaveden vztah pro uspořádání.
B) NEJEDNÁ, není jednoznačné, kdo bude druhý, třetí…., chybí zadání vztahu, nestačí určit pouze první a poslední objekt.
C) NEJEDNÁ, opět chybí jednoznačné zadání vztahu, podle kterého se mají děti řadit, jasné je jen, kde řada začíná a kde končí.
D) JEDNÁ, budeme určovat, který šáteček je nejvýš, ten může být „výše než“ lustr, ale také může být „níže než“ lustr, podle toho se bude odvíjet následné vyhodnocování (zda jsou šátečky výše nebo níže než lustr), nicméně šátečky jsou vzájemně uspořádány).
E) JEDNÁ, nejprve vyhodnocení toho, kdo je nejblíže (v zadání je využito superlativu pro označení prvního objektu = nejbližšího), poté určíme, kdo je dál a kdo je ještě dál až dojdeme k dítěti, které je nejdále = je jasné vzájemné postavení objektů.
NEJEDNÁ, v případě, že některé děti stojí na stejné úrovni.
F) JEDNÁ, určujeme, kdo byl nejrychlejší = a ten je „rychlejší než“ všichni ostatní, pak určíme druhého nejrychlejšího, který je „rychlejší než“ zbývající děti, a tak postupujeme až k nejpomalejšímu = jasně zadaný vztah pro uspořádání.
G) NEJEDNÁ, chybí zadání vztahu pro ostatní děti, ze zadání není jasné, zda se děti mají uspořádat dle nějakého kritéria (například: kdo je druhý nejstarší po Toníkovi a kdo je pak a kdo pak…)
H) JEDNÁ, v případě, že budeme určovat čí obrázek je nejbarevnější (tedy obsahuje největší počet barev = má více barev než), následovat bude druhý nejbarevnější obrázek, až postupně dojdeme k nejméně barevnému obrázku (podmínkou je, že každý obrázek musí obsahovat jiný počet barev).
I) NEJEDNÁ, chybí zadání vztahu mezi jednotlivými předměty (pouze je pojmenováváme), pokud bychom předměty porovnávali například podle vzdálenosti, velikosti - jednalo by se o uspořádání.